Srdce moje touhou hoří, mohou za to Predátoři

predatori-perex

Návrat let osmdesátých již trvá delší dobu. Vrátily se legíny,
obří umělohmotné náušnice, Kamélie i Michal David a za dveřmi už
hyperaktivně přešlapují i Kotvald s Hložkem. Není tedy divu, že se
postupně navracejí i ikony filmového univerza. Často jsou to ovšem
návraty průměrné (i když i původní Otčím byl béčko jako Bitch),
poněkud rozpačité (viz například problematická reimaginace milého strýce
s pruhovaným svetrem Freddyho Kruegera) či rovnou otřesné (nový Knight
Rider by uspal i insomniaka par excellence).

Naštěstí existují i případy, kdy se zadařilo, a úsilí filmařů
bylo korunováno tvůrčím zdarem a tedy i důkazem, že staří ještěři se
nemusí jen dojit. Do této kategorie spadá mimo jiné především dvojice
Stallonových návratů ke kořenům ve filmech Rocky Balboa respektive John
Rambo (doufejme, že Sylvesterova neoforma dostoupí vrcholu v rychle se
blížící all star týmovce Expendables) či vynikající, leč komerčně
bohužel v podstatě neúspěšný Carnahanův A-team. Nejčerstvějším
příspěvkem do tohoto exkluzivního klubu je pak snímek Predátoři
režiséra Nimróda Antala. O režisérovi snímku, jehož geneze nebyla zrovna
jednoduchá a krátká, se dlouhou dobu zuřivě diskutovalo
v nejrůznějších fórech, dle konečného výsledku lze říci jedno:
zásadní hybná síla projektu, Robert Rodriguez, tentokrát v pozici
producenta, opět prokázal vynikající intuici. Antal totiž dokazuje, že je
lovec nikoli jen podle jména křestního. Podobně jako autoři scénáře Alex
Litvak & Michael Finch a tvůrci charakterů (a scenáristé původního
snímku) bratři Thomasové přesně pochopil, co si návrat proslulých
vesmírných lovců žádá. A svůj záměr následně realizoval způsobem,
na němž nejsou patrné kompromisy. Režisér navíc usvědčuje sám sebe
z vítané schopnosti dělat i s malým rozpočtem velké věci. A dává
nám to, co chceme. Totiž maso.

Opatrná poznámka pro citlivé přátele obzvláště útlocitných
dam:
pokud vaše nejdražší netuší, kdo jsou Dutch, John Matrix,
Frank Dux či Mario Cobretti, případně pokud zmíněné borce zná a
nenávidí, společnou návštěvu Predátorů důkladně zvažte, nebo usaďte
polovičku do vedlejšího kinosálu třeba na Dopisy pro Julii či Sex ve
městě 2 (na ten ale jen na vlastní nebezpečí či v případě, že
zlobila).

Predátoři jsou více než důstojným pokračovatelem McTiernanova
původního opusu (ostatní volná pokračování naopak ignorují), pro
příznivce osmdesátkových akčních jízd jsou balzámem na duši a
vstupenkou na hodinu a půl v ráji. Antal na nehostinnou scénu cizí planety
přivádí pestrou nesourodou skupinu elitních zabijáků armádních i ryze
kriminálních, kteří se po úvodní robinzonádě, nutných seznamovacích
rituálech a excelentním Antalově cvičení na téma bojíme se toho, co
nevidíme, konečně stávají lovnou zvěří pro titulní hrdiny snímku.
Predátoři zde existují ve dvou verzích (o jejich zuřivých dynohafanech
ani nemluvě), jednak coby rodní bratři původního Schwarzeneggerova
kamaráda, druhak jako jejich evolučně i technologicky vyspělejší
Nová rasa.

Skupině živých návnad herecky vládnou svalovinou od dob Pianisty
značně obalený Adrien Brody, Laurence Fishburne (jehož fýzis naopak pomalu
leč jistě začíná evokovat Marlona Branda v nejtučnějších letech) a
ruská smrtící mašina Oleg Taktarov. Zdárně sekundujícím ženským
elementem je jim ostřelovačkou se autenticky ohánějící Alice Braga, Luisi
Ozawa Changienovi, jenž zde představuje reprezentanta japonské legendární
Yakuzy, pak patří jedna z nejpůsobivějších sekvencí snímku, v níž
Antal pozoruhodným způsobem vytváří zdařilý crossover akční scifi a
takřka meditativního samurajského filmu (sic!).

Další z nesporných Predátořích kvalit je rovněž i ideálně
zvolená vizuální koncepce filmu, v níž převládá žánrově adekvátní
špinavost a neučesanost, nikoli však na úkor přehlednosti. Autoři se
naštěstí nezalekli ani brutality, nicméně drtivých ataků na žaludeční
útroby se nemusí žádný příznivec žánru bát, jsa jistě zocelen
dlouholetou praxí.

Odpověď na otázku, zda jít či nejít, je tedy tentokrát poměrně
jednoznačná. Pokud ve vás slova vesmír, lovec, kořist a osmdesátky
vyvolávají alespoň trochu pozitivní emoce, rozhodně jděte. A užijte si
to! Upřímně přeji Predátorům komerční úspěch i případné
pokračování. V něm by mohli být za návnadu třeba i Kotvald s Hložkem.
I Holki.

P. S. Tato recenze je věnována mému spolužáku ze základní školy
Rudolfu Šímovi. Když jsme se potkali naposledy, viděl Predátora čerstvě
tuším pošedesáté. Je tomu už dvanáct let. Na jakém čísle jsi
teď, Rudo?


Predátoři (Predators, USA 2010)

Režie: Nimród Antal
Scénář: Alex Litvak a Michael Finch

Hrají: Adrien Brody, Laurence Fishburne, Danny Trejo, Topher Grace,
Carey Jones, Alice Braga, Mahershalalhashbaz Ali, Derek Mears,
Walton Goggins, Louis Ozawa Changchien, Oleg Taktarov, Brian Steele
Délka: 107 minut
Premiéra v ČR: 8. 7. 2010, Bontonfilm