V posledních měsících se v evropských médiích objevilo několik příběhů mladých lidí, kteří se rozhodli pro asistovanou smrt. Případy dvacátnic a třicátníků z Nizozemska i Belgie vyvolávají bouřlivé diskuse o tom, kdo má právo rozhodnout o konci vlastního života a kde leží hranice mezi svobodnou volbou a společenským selháním. Právě v tuhle chvíli se na streamovacích platformách znovu připomíná romantické drama Než jsem tě poznala, film, který podobné téma otevřel už před lety. A možná právě proto působí dnes tak silně.
Příběh, který předběhl svou dobu
Lou Clark žije v malém anglickém městečku, pracuje v kavárně a chodí se snoubencem, kterého spíš zná, než miluje. Když o práci přijde, nastoupí jako společnice k Willu Traynorovi, bývalému úspěšnému byznysmenovi, který po nehodě skončil upoutaný na vozík a ztratil chuť do života. Od podobných příběhů divák obvykle čeká jasnou linku. Dívka postupně zahřeje muži srdce a láska vyléčí všechno, co medicína nezvládla. Než jsem tě poznala ale tuhle cestu odmítá. Nabízí upřímný pohled na to, co znamená milovat někoho natolik, aby člověk respektoval jeho pocity, i když mu trhají srdce.
Když se fikce potkává s realitou
Když snímek v roce 2016 přišel do kin, část veřejnosti ho kritizovala za to, jak zobrazuje život s postižením. Ozývaly se hlasy, že film přistupuje k citlivému tématu příliš jednoznačně a že mladým lidem se zdravotním znevýhodněním dává špatný signál. Dnes, kdy se evropská média plní skutečnými příběhy mladých pacientů žádajících o eutanazii z psychických i fyzických důvodů, získává debata kolem filmu úplně jiný rozměr. Nizozemská studentka s depresemi, belgická žena po traumatu, Francouzka s nevyléčitelnou nemocí. Tyhle příběhy rezonují ve zprávách a nutí společnost ptát se znovu. Kde končí autonomie jednotlivce a kde začíná povinnost společnosti nabídnout jinou cestu.
Emilia Clarke v roli, která překvapila svět
Pro herečku proslavenou jako Daenerys ve Hře o trůny byla Lou Clark velkou změnou. Barevné šaty, žluté punčochy, nemotorné pohyby a výraz, ve kterém se střídá stud s nadějí. Emilia Clarke dokáže v jednom pohledu vyjádřit víc než celé stránky dialogů. Sam Claflin zase zvládá těžký úkol zahrát člověka uvězněného ve vlastním těle, aniž by z něj udělal pouhou ikonu utrpení. Chemie mezi oběma herci působí přirozeně a uvěřitelně, a právě ona film nese i v nejtěžších scénách. Bez těchhle dvou hereckých výkonů by snímek sklouzl do patosu, takhle ale působí komorně a autenticky.
Co film říká o svobodě volby
Než jsem tě poznala se nesnaží dávat odpovědi. Místo toho klade otázky, které dnes zaznívají z každého zpravodajského portálu. Má člověk právo rozhodnout o směru vlastního života, i když mu blízcí nabízejí lásku a péči? Je láska dostatečný důvod k tomu, aby člověk změnil svůj pohled na svět? A co když není? Film nesoudí své postavy za jejich rozhodnutí, stejně jako nesoudí Lou za její pocity. Právě tahle neukončenost, ten pocit, že neexistuje jednoznačně správná odpověď, z filmu dělá mnohem víc než romantické drama. V kontextu dnešních mediálních debat působí některé scény jako přímý komentář k aktuálnímu dění, přestože vznikly dávno před ním.
Péče, láska a hranice mezilidské odpovědnosti
Jedním z nejsilnějších témat filmu zůstává otázka, kde končí projev lásky a kde začíná sobectví. Willova rodina, která za každou cenu chce mít syna u sebe, a Lou, která zoufale hledá důvody, proč by věci mohly být jinak, představují dvě strany stejného dilematu. Dnešní debaty o eutanazii mladých pacientů se točí kolem podobných otázek. Rodiny často nesouhlasí s rozhodnutím svých blízkých, psychiatři spolu vedou spory o tom, kdy je žádost o asistovanou smrt výrazem svobodné vůle a kdy projevem léčitelné nemoci. Film tyhle rozpory nezjednodušuje a ukazuje, že nikdo v takové situaci nemá snadnou roli.
Proč se k filmu vracet i dnes
Dobré filmy nestárnou a Než jsem tě poznala patří přesně mezi ně. Letopočet premiéry ztrácí význam ve chvíli, kdy snímek pracuje s tématy, která jsou nadčasová a zároveň mimořádně aktuální. Pokud jste ho minuli, stojí za zvážení si ho pustit. Počítejte ale s tím, že nejde o film na nenáročný večer. Je to snímek, který vás nepustí hned, jakmile skončí. Zůstane s vámi a bude se vracet v okamžicích, kdy si budete pokládat otázky o svobodě, lásce a hranicích vlastní odpovědnosti za druhé. V záplavě romantických produkcí je takových děl pomálu.
Než jsem tě poznala
Původní název: Me Before You Žánr: romantické drama Rok: 2016 Délka: 110 minut Režie: Thea Sharrock Scénář: Jojo Moyes (podle vlastního románu) V hlavních rolích: Emilia Clarke, Sam Claflin, Janet McTeer, Charles Dance
Hodnocení
ČSFD: 80 % Kinobox: 79,7 %
Napsat komentář