Dům U Jonáše otevírá v sobotu 16. května v 16 hodin dvě nové výstavy, které se navzájem doplňují v hledání toho, co obvykle uniká pohledu. Projekt Soft Touches autorek Lucie Rosické a Nikoly Emmy Ryšavé promlouvá o tělesnosti v době sociálních sítí, zatímco Neznámé město Tomáše Němce nabízí malířský záznam každodennosti prostoupený vzpomínkami. Obě expozice potrvají v Pardubicích do konce srpna 2026.
Tělo a identita ve výstavě Soft Touches
Lucie Rosická a Nikola Emma Ryšavá společně rozvíjejí téma, které dnes rezonuje napříč generacemi. Jejich společný projekt zkoumá proměnu vnímání lidského těla v éře digitálních obrazů, kdy se soukromí prolíná s nepřetržitou viditelností na obrazovkách. Textilní práce Rosické, oceněná loni zařazením do žebříčku Forbes 30 pod 30, pracuje s jehlou a nití jako s nástrojem zachycujícím všední okamžiky ženské zkušenosti. V nejnovějších pracích staví vedle sebe staré pohádkové zrcadlo a displej chytrého telefonu coby dvě plochy, kde dnešní já neustále hledá svůj odraz.
Masky každodennosti v sochách Nikoly Emmy Ryšavé
Sochařská tvorba Nikoly Emmy Ryšavé balancuje na pomezí mezi člověkem a něčím, co už člověkem zcela není. Její objekty se nechovají jako vzdálené bytosti z jiných světů, spíše fungují jako zrcadla nastavená divákovi. Ukazují masky, jež si nasazujeme kvůli společenskému přijetí, kvůli touze někam patřit či dobře vypadat v očích druhých. Autorky tak míří k palčivému tématu současnosti, kterým je tlak na permanentní zveřejňování vlastní existence. Život online přináší srovnávání i cizí očekávání a právě v rozporu mezi vnější prezentací a vnitřním prožíváním se projekt Soft Touches pohybuje.
Neznámé město Tomáše Němce mezi krajinou a figurou
Druhá expozice představuje dílo etablovaného malíře, jehož tvorba se dlouhodobě pohybuje mezi figurální malbou, zátiším a krajinou. Neznámé město spojuje obrazy vycházející z bezprostředního pozorování okolního světa s fragmenty nočního života, útržky vzpomínek a stop náhodných setkání. Němcova malba pracuje ve dvou vzájemně se doplňujících polohách. Na jedné straně stojí soustředěné, téměř meditativní pohledy na květiny a zahrady nesoucí motiv pomíjivosti, na straně druhé figurální scény a portréty zachycující intimitu i tělesnost.
Bloudění jako stav mysli i obrazu
Název Neznámé město odkazuje k písni La Ville inconnue Edith Piaf a otevírá téma bloudění, nejistoty a hledání vlastní pozice ve světě. Podle kurátora Pavla Lišky je v expozici přítomná láska duševní i tělesná, a právě napětí mezi těmito rovinami tvoří základní osnovu Němcovy práce. Neznámé město zde tak neoznačuje konkrétní geografický bod, ale spíše stav, v němž se prolíná osobní prožitek se záznamem a pamětí. Diváci v Pardubicích tak dostávají možnost projít dvěma odlišnými způsoby, jak současné umění promlouvá o tom, co zůstává obvykle skryté pod povrchem viditelného.
Dvě cesty k jednomu tématu pod střechou Gočárovy galerie
Společná instalace obou výstav v domě U Jonáše není náhodná. Zatímco Soft Touches reflektuje tělo a identitu v digitální realitě, projekt Neznámé město nabízí malířský pohled na intimitu a paměť bez vlivu technologií. Diváci tak mohou sledovat, jak různé generace a média přistupují ke stejné otázce, totiž co si necháváme pro sebe a co naopak vystavujeme. Návštěvníci Gočárovy galerie najdou obě expozice otevřené do 30. srpna 2026, což ponechává dostatek prostoru pro opakované návraty a srovnávání obou přístupů.
Napsat komentář