Na začátku 20. století vznikl v Čechách ojedinělý
styl. Projev kubismu v architektuře je totiž českým unikátem. Kubismus se
prosadil svým osobitým způsobem, kdy se umělci snaží trojrozměrný obraz
rozdělit a přetvořit do geometrických tvarů. Tento trend se projevoval
převážně v malbě, grafice a plastice, avšak čeští umělci se jím
nechali inspirovat též v architektuře.
Hlavní myšlenky a teoretické principy kubismu v architektuře shrnuli
jeho představitelé ve stati Hranol a pyramida a Obnova průčelí. Jejich
záměr byl formulován v programovém prohlášení: „…budova nemá
vyhovovati při jakési účelnosti jen dobrému vkusu…, ale má být
vážným uměním podstatného obsahu…“
První kubistická budova v Praze byla postavena v letech 1911–1912 podle
projektu architekta Josefa Gočára. Jednalo se o stavbu obchodního domu na
Ovocném trhu. Dnes je Dům u Černé Matky Boží muzeem kubismu, galerií a
kavárnou s kubistickým interiérem. Uvnitř je vystaven kubistický nábytek,
porcelán i obrazy od českých představitelů jako Emil Filla nebo Bohumil
Kubišta. Svůj název získal od barokní sošky, která je umístěna na jeho
průčelí. V kavárně Orient Café, která se nachází v prvním patře,
prvky kubismu najdeme také.
V roce 1910 v duchu kubismu Josef Gočár představil soutěžní návrh
staroměstské radnice. Měla pyramidální formu s ostře tvarovanou
strukturou hmot. Jeho dalším návrhem byla zakázka pro obchodníka Františka
Herbsta. Jemu Gočár předložil projekt na obchodní a kancelářský Dům
u Černé Matky Boží. Vidíme zde velká okna, optické lomy a špice. Za
zmínku stojí, že Gočárův návrh domu nesplňoval požadavky tehdejšího
pražského magistrátu, a to z důvodu nedokonalého souladu s historickým
prostředím.
Dům u Černé Matky Boží byl jakýmsi předvojem kubismu
v architektuře. Následovaly další stavby, dokonce se kubismus jako sloh
rozdělil na další styly. Principy kubismu nebyly uplatňovány pouze ve
vnější straně budovy, ale také v interiéru.
V přízemí Domu u Černé Matky Boží byla původně vinárna.
V prvním patře se nacházela kavárna a ve druhém obchody s textilem.
Třetí patro bylo obsazeno kancelářemi a čtvrté sloužilo jako byty.
Kubisticky byl zařízen i interiér včetně nábytku a ostatních detailů.
Kavárna však zanikla už ve 20. letech a na jejím místě vznikly
kanceláře. V 50. letech byl celý dům využíván národním podnikem
Československa. Až na začátku 90. let se začal Dům u Černé Matky
Boží rekonstruovat. Slavnostně otevřen byl 18. října
1994. Znovuotevření se zúčastnil bývalý prezident Václav Havel. Bylo
v něm umístěno České muzeum výtvarného umění; v části domu byla
i stálá výstava českého kubismu. V současné době je Dům u Černé
Matky Boží spravován Národní galerií.
Další stavbou podle projektu Josefa Gočára je budova Legiobanky v ul. Na
Poříčí naproti obchodnímu domu Bílá labuť, navržená ve stylu zvaném
obloučkový kubismus.
V Praze na začátku 20. století vzniklo množství kubistických staveb,
převážná většina z nich se nachází na Vyšehradě, kde si můžete při
procházce prohlédnout například Kovařovičův dům a další činžovní
domy. K předním architektům, kteří se nechali kubismem ve své tvorbě
unést, nepatřil pouze Josef Gočár, ale také Josef Chochol, Pavel Janák,
Vlastislav Hofman nebo Jiří Kroha. Ani si to neuvědomujeme, ale ke
kubistickým stavbám patří i pražský Hlávkův most, po kterém projedou
denně tisíce aut. Praha byla v prvních desetiletích 20. století hlavním
městem kubismu. Stavěly se kubistické domy, interiéry se vybavovaly
kubistickým nábytkem, dokonce jste mohli pít kávu
z kubistického šálku.
Napsat komentář