Dům U Kamenného zvonu vystavuje
retrospektivu významného českého výtvarného umělce Jiřího Anderleho.
Pro expozici, výjimečnou svým rozsahem, obsahem, dosahem i přesahem, vybral
autor výstavy Richard Drury z tvorby Jiřího Anderleho díla od roku 1959 po
současnost. V grafice, obrazech a plastikách vynáší výstava na světlo
Batrachomyomachii, žabomyší války, dramata, absurdity života, historie,
lidské paměti, a s ironií a trochou hořkosti pozoruje také
současnost.
Účast na výstavě je obřad. Něžná slavnost, oddělená od vnějšího
světa soukromým „tichem“ v nás. Právě „ticho“ vytváří prostor
pro hru melodií, komunikaci s dílem a tvorbu ozvěn. Tuto jednoduchou,
báječnou pravdu připomíná v Domě U Kamenného zvonu cedulka, umístěná
před dveře k výstavě, používajíc slova: „Pozor, po vstupu do expozice
se stáváte součástí výstavy,“ a moudře tak každému poskytne možnost
si odsud odnést velké, „tiché“ pocity.
Výstava Batrachomyomachia představuje
vhled do významných tvůrčích období Jiřího Anderleho, ukazuje jeho
jedinečné nadání postihnout drobné absurdity i prostornost ducha doby a
předvést lidskost celou, nahou, v mnoha odstínech jejích žabomyších
válek, které nesnesou srovnání s věčností, moudrostí a láskou.
Osciluje mezi vnitřním a vnějším, mezi odstupem a ironií, a hlubokým
vhledem a reflexí.
Velkým tématem z počátku umělcovy tvůrčí dráhy je tanec, který je
zmenšeninou života a dává vyniknout emocím, výrazům, hnutím těla
i myšlenek. Anderle se s ním setkává během svého hraní po vesnických
zábavách. Další léta jeho života výrazně ovlivnila práce v Černém
divadle Jiřího Srnce, se kterým procestoval svět a uložil si ho
v sobě.
Od první poloviny 60. let se potom zabývá tématem rozkladu lidských
i jiných forem. Zviditelňuje vnitřní a hmatatelné tělo zaplétá do
složitých smyček osudovosti. Odhaluje jakousi základní vrstvu
člověka.
V dílech z pozdějších období je jaksi všudypřítomné volání po
moudrosti a humanitě. Snad s výjimkou variací na staré mistry jeho tvorba
již od přelomu 70. a 80. let zobrazuje nesmyslnou zrůdnost totalitní
současnosti a volá po očistění lidského charakteru, zmoudření, nadhledu
a odvrácení se od nesmyslných sporů.
V cyklu Žrouti nastavuje zrcadlo
společnosti, kde vládne nenasytná touha po moci. Podivné znetvoření postav
a jakási křeč je vizualizací jejich vnitřní ohavnosti. V cyklu Iluze a
realita, kdy tvoří obrazy podle fotografií vojáků, odhaluje
absurditu války.
V 80. letech se věnuje Dialogům se starými mistry, aby připomněl
trvalý význam jejich zásad, a zároveň mnohá díla postavil do nových
rovin, kdy starý námět komunikuje se současností 20. století. V cyklu
Vanitas zhmotňuje čas na lidské tváři.
Anderle sleduje sebezničující pochod lidstva, v pavučinách svých děl
lapá tupost totality, krutost a absurditu válek, smrti, pochod času lidskou
tváří. V cyklu Appassionata humana, vzniklém v prvních letech
znovunabyté svobody země, která byla po 40 let uvězněna pod temnou dekou
socializmu, Anderle znovu oživuje bestiální podoby lidí a hovoří
o lidských dobrých i špatných vlastnostech.
Rekapituluje cyklem Na závěr století, pracuje s biblickými náměty a
tématem Apokalyptické genetiky a Apokalyptické antiky. Vše zakončuje
aktuálními náměty v cyklu Trapné scény z nejnovější současnosti
plné pseudohvězd, všudypřítomného vyzdvihování mladosti. Vysmívá se
celému tomu absurdnímu kolotoči nehodnot a prázdnoty.
Reaguje také na události z 11. září,
které jsou milníkem v novodobé paměti lidstva. Jsou vrcholem veškeré
absurdity člověčí hlouposti a odsouzenosti k opakování vlastních chyb
v nekonečném zápase o osud kolektivního vědomí, historie a
budoucnosti.
Součástí výstavy je také dokumentární film o Anderlem a jeho tvorbě,
ze kterého mi v mysli uvízla jedna velká věta, která zněla přibližně
takto: Grafika je o pokoře. A tím se trochu vracím k úvodní zmínce o
„tichu“ na výstavě. To „ticho“ je pokora. Pokora léčí a dnešku se
jí často nedostává. Přijďte ji načerpat na výstavu Jiřího Anderleho
v Domě U Kamenného zvonu. Můžete tak učinit až do 4. října.
(1. září od 18 hodin proběhne na výstavě komentovaná prohlídka za
účasti Jiřího Anderleho a Richarda Druryho.)
Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha 1, tel.
224 827 526 Otevřeno denně mimo pondělí 10–20 hodin. Vstupné:
120,–/60,– Kč
Napsat komentář