Výstava Fotografis
collection reloaded představená Národní galerií je reprízou výstavního
projektu, který uspořádalo Bank Austria Kunstforum ve své galerii ve Vídni
na podzim roku 2008. Ve druhém patře paláce Kinských v Praze tak můžete
ještě do 8. února zhlédnout jedinečnou sbírku, která je jednou
z nejranějších a nejvýznamnějších fotografických sbírek
v Evropě.
Kolekce byla založena
v roce 1976 a naposledy byla veřejnosti předvedena v roce 1986. Letos
Kunstforum vystavilo 250 vrcholných děl, a to nejen evropských autorů. Ve
sbírce Fotografis jsou zastoupeni světoznámí fotografové od počátků
tohoto média ve čtyřicátých letech 19. století až do osmdesátých let
20. století. Soubor je výsledkem více než 25 let úsilí mnoha kurátorů
zachytit to podstatné ve vývoji fotografie. V počátcích sbírky figurují
zejména Anna Auer a Werner Mraz, kteří od roku 1970 vedli vídeňskou
galerii Die Brücke, jednu z prvních fotografických galerií v Evropě, a
Ivo Stanek, tehdejší vedoucí sbírky.
Výstava je koncipována chronologicky od raných prací jednoho z „otců
fotografie“ William Henry Fox Talbota až po ukázky ze staršího díla
současných rakouských umělců. Ve velké míře jsou zde zastoupeny snímky
z cest. Zaujmou práce Francise Frithe nebo Maxima Du Campa. Najdeme zde
i chronofotografie Eadwearda Muybridge, který se zabýval fotografickým
záznamem rychlých pohybů s cílem zastavit pohyb v jeho jednotlivých
fázích tak, aby byl pozorovatelný okem diváka.
Julia Margaret Cameron,
Edward Steichen a Heinrich Kühn reprezentují piktorialismus – směr, který
se objevil kolem roku 1885 a usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo
grafice, a to nejen v technice, ale i v námětech. Zajímavé bylo
srovnání „straight photography“ – „přímé fotografie“ dvacátých a
třicátých let 20. století v zastoupení díly Paula Stranda a Edwarda
Westona v kontextu s představiteli evropské nové věcnosti, jako jsou Karl
Blossfeldt nebo Albert Renger-Patzsch. Používali odlišný přístup
založený na věrném a opticky ostrém zachycení reality.
Další úsek tvoří experimenty avantgardních umělců, především
dadaistů a konstruktivistů. Jména jako Man Ray, Alexander Rodčenko, André
Kertész, László Moholy-Nagy patří k nejvýraznějším autorům výstavy.
Nezůstala opomenuta ani reportážní fotografie a sociální dokument, které
hrají výraznou roli v dějinách fotografie 20. století, od Henri
Cartier-Bressona po Diane Arbus.
Ke konci výstavy působí výběr poněkud nesourodě a jako nejméně
přesvědčivá část výstavy. Vedle sebe se najednou objevují projevy
spíše konceptuální povahy spolu s fotografií dokumentární. Pozornost
soustředěná pouze na rakouské autory vyznívá rozpačitě, přestože se
jedná o výrazné umělce, jako jsou Valie Export nebo Arnulf Reiner,
o jejichž kvalitách není pochyb. Bohatá tvorba 70. a 80. let by si však
jistě zasloužila větší prostor. Celková koncepce by dostala
vyváženější a z hlediska pohledu na dějinný vývoj fotografie možná
i zajímavější rozměr.
Hlavním magnetem pro
diváky se tak může stát to „vidět naživo“ díla významných autorů,
na druhou stranu je to tak trochu hra na jistotu a nic moc objevného výstava
nepřináší. Tento dojem podporuje i konzervativní způsob prezentace.
Můžeme zde vzít v úvahu i motivaci institucí disponující možnostmi
investovat do umění a tímto způsobem vlastně i do „reklamy“. Je to
jistě záslužné a doufejme, že to bude inspirativní i pro české
prostředí. Ve světě je běžné, že si právě bohaté instituce tímto
způsobem vytvářejí prestiž a investují do uměleckých děl, která mohou
být jistějším artiklem nejen v dobách finančních krizí. Zřejmě proto
se v ní také sází na známá etablovaná jména, hodnota děl významných
autorů postupně narůstá.
Svého času byla fotografie institucí Národní galerie spíše opomíjenou
a tak se snad dočkáme větší vstřícnosti vůči prezentaci tohoto média
i do budoucna. Výstava je právě v prostorách Národní galerie
příjemným překvapením.
Fotografis collection reloaded, 17. 12. 2008–8. 2. 2009, Národní
galerie, Palác Kinských v Praze. Související odkazy: www.ngprague.cz
Napsat komentář