Začátkem října proběhly souběžně v Berlíně dvě veletržní
přehlídky současného umění. Obě představily řadu evropských
prodejních galerií zaměřených na současné výtvarné umění ve všech
jeho formách, od klasické malby přes videoart až po objekty a instalace.
Soudě dle zájmu návštěvníků i galerií by se klidně mohl konat
i veletrh třetí, u vstupů na obě akce se tvořily dlouhé fronty a
výstavní prostory byly zaplněné tak, že neponechaly místo žádnému
dalšímu vystavovateli.
Třetí veletrh by se mohl konat kupříkladu na Olympijském stadionu a tím
by se ještě zvýraznil shodný prvek obou veletrhů – za místa prezentací
si zvolily budovy z dvacátých let minulého století. Již 15. ročník
veletrhu Art forum Berlín si vybral pro své konání berlínské
výstaviště, v pořadí šesté Preview Berlín obsadilo hangár na bývalém
letišti Tempelhof.
Art forum
Art forum Berlín je plně profesionální přehlídkou galerií. K účasti
nestačí ani řádně vyplněná přihláška, ta se dostane jen
k mezinárodní komisi, která provede definitivní výběr. Letošní poměr
byl 300 přihlášených ku 110 účastníkům. Více než dvě třetiny
vystavovatelů tak zůstaly za branami. Z České republiky se přihlásili
čtyři zájemci, bohužel neúspěšní. Kromě zavedených galerií byla do
výstavního prostoru zahrnuta i část Focus určená pro galerie mladší
šesti let. Doprovodný program obsahoval každodenní moderované rozhovory
galeristů, např. na téma sběratelsky populárního současného
umění Indie.
A jaké je současné umění dle optiky Art fora? Nemohu si pomoci, ale
naprostá většina vystavených děl mi připadala technická a dekorativní,
hodící se do banky nebo podobného prostoru. Byla to díla ignorující svět
kolem, možná trochu vykalkulovaná. Samozřejmě jde o prodejní akci, a tak
je potřeba ji vnímat. Proto se pro mne vrcholem veletrhu stala nešťastná
galeristka, kterou jsem předtím považoval za umělkyni tvořící dílo. Jak
mi ale řekla, snažila se jen opravit objekt od Matta Goldena tvořený jemným
dřevěným prachem. Dílo tak věrně představující ležící obyčejné
dřevěné prkno, až je uklízečka omylem částečně rozmetla. Druhým
vrcholem je pro mě slovinská Galerija Skuč, nabízející úplně jiné
umění, inspirované společností, ve které se autor pohybuje. Jejich díla
tak v sobě měla díl emocí a nepůsobila pouze vizuálně a
dekorativně.
Preview Berlin
Preview Berlin už svým umístěním sliboval umění odlišné. Bývalé
letiště má jinou poetiku než sebelepší výstaviště. Že místo samo
o sobě nic neznamená, jsem si uvědomil krátce po vstupu. Atmosféra byla
uvolněná, na přistavených sofa polehávaly odpočívající návštěvníci.
Vystavovatelé se od předešlé akce lišili v podstatě jen fialovou
šňůrkou u visačky (na Art foru měli oranžovou). Ale přece jen byla
nabídka galeristů a prodávaného umění pestřejší nejen formami, ale
i pojetím děl. Wilde Gallery Berlin představila umělce s pseudonymem Evol,
jehož na pohled fotorealistická díla z cyklu Caspar-David-Friedrich-City
jsou kombinací sprejové malby a papírových krabic. Nové byly slisované
angličáky Maerzgalerie nebo abstraktní obraz tvořený/mazaný videem
z univerzitní galerie Marke.6 ve Výmaru.
Oba veletrhy splnily, co slibovaly: představily současné umění
i s jeho galeristy. Opravdové pecky budoucnosti na nich povětšinou
chyběly, ale vnímat takovou koncentraci prodejního umění není vůbec na
škodu. Podobné veletrhy se konají ve všech zemích Západu, v ČR za
zmínku stojí třeba Art Prague, konající se již devět let v Mánesu. Ale
lepší povědomí o stavu současného umění lze získat třeba na Bienále
Zvon nebo jiných primárně neprodejních výstavách.
Napsat komentář