Vítám vás v Okénku kavárenského povaleče. Je velice pravděpodobné, že vůbec nechápete, co mám tímto názvem na mysli a jak si máte představit téma takové rubriky. Snad průvodce po kavárnách? Nikoli – kavárny zde slouží „jen“ jako útočiště pro městského milovníka krásy, tedy v jazyce těch, kteří se z nějakého více či méně politováníhodného důvodu nemohou obdivování krásy věnovat, povaleče.
Lesk kaváren, jejich slavní návštěvníci, avantgardní kavárenský duch se zdají být záležitostí konce 19. a začátku 20. století, která byla vymýcena jako buržoazní přežitek. Do jisté míry jistě. Ale něco z ducha této doby stále trvá: například to, že šálek silné horké kávy je stále jedna z nejlepších věcí, které tato civilizace objevila a zachovala. A i když jsme přišli o většinu proslavených kaváren, z nichž se staly bezduché a nanejvýš nudné podniky (ach Arco, kam si Franz K. chodíval listovat erotickými tiskovinami!), přece jen je třeba říci, že kaváren je v Praze stále dost, vznikají nová a často útulná místa, a typ kavárenského povaleče má tedy stále ještě prostor k žití.
Ale zpět od kávy k tématu: co se tedy dočtete v Okénku kavárenského povaleče. Vlastně by to mohlo být cokoliv, čím se lze kochat. Vynecháme-li přírodní krásy, které se v městském prostředí stejně vyskytují pouze ve svém umělém provedení (panorámata a zátiší), zbyde nám oblast kultury, a protože zde na NeKultuře.cz funguje rozdělení kulturní sféry na hudbu, divadlo, film, literaturu a výtvarné umění, bylo třeba se do jedné z nich zařadit. Jako nejvhodnější pro mé záměry se ukázala být výtvarná oblast, a to zejména proto, že naladění, životní postoj kavárenského povaleče je založeno v estetickém prožívání svého okolí – vezměme například dandyho jakožto prototyp kavárenského povaleče. Důležité je, že vizuální, estetické potěšení nezažívá jen na připravených a naaranžovaných výstavách, leč všude kolem sebe. Že ze svého života dělá umělecké dílo, přičemž se inspiruje prací nejzajímavějších umělců své doby.
No a protože je teď přesně to pravé roční období, aby se člověk přesvědčil o tom, že výzdoba ulic často předčí nejdivočejší výstavy moderního umění, připojuji pár obrázků detailů vánoční výzdoby, které mě zaujaly – pro inspiraci… Ponaučení totiž zní: dívejte se kolem sebe tak, abyste potěšili své oko a aby se vám svět stal uměleckým dílem. A když to nepůjde a okolí přes všechnu vaši snahu bude působit především rušivě, hlavně žádné násilí – dá se zajít do nejbližší příjemné kavárny a před vřavou hektického světa se tam skrýt…
Napsat komentář