„Jo, bylo to skvělý! Super! Nejdřív jsme se mazlili a pak jsme si to i několikrát rozdali. Fakt fajnovka. Cítím se skvěle a mám domluvený další rande.“
„No, vidíš! To mám radost.“
A takhle to všechno začalo..
„Nejsi náhodou teplej?“
„Teplej? Jak tě to napadlo?“
„No, když pořád nemáš holku… Navíc, dnes je to docela normální, dá se říct, že dokonce in.“
„Ne, to bych opravdu neřek. Jen mám prostě smůlu.“
„Jakou smůlu, na to by se moh vymlouvat každej. Vůbec se nedíváš po mužských?“
„Tak dívám, ale…“
„No, vidíš, já ti to říkala.“
„Jenže já se dívám jen, když je nějakej pěknej, chápeš?“
„Jo, to teda chápu. Taky se dívám převážně na ty hezký…“
„Ale já se dívám jen tak, ze zvědavosti. Prostě se kouknu na pěkného člověka.“
„Hmm. A sleduješ, jakou má postavu?“
„Jo, to taky, ale myslím si, že to je normální, víš, sledovat konkurenci. Jako třeba, když prodáváš boty, tak taky sleduješ, co má za modely ta prodejna vedle. Ne?“
„Ne, neřekla bych, že je to to samý. Pokud děláš v nějakým oboru, tak musíš mít přehled, vědět, co frčí, to je normální, ale když se díváš chlapovi na zadek, tak to je něco jiného.“
„Ale já neřek, že se někomu dívám na zadek…“
„No tak promiň, když si prohlížíš pěknou postavu, a to jsi říkal, že si prohlížíš, tak mi neříkej, že vynecháš zadeček, to je to nejlepší.“
„Tak asi nevynechám, ale…“
„No vidíš! Co jsem ti říkala!“
„Ale nesoustředím se na to, jako na ten zadek, víš? Prostě se jen tak jako letmo podívám.“
„Tak jsi stydlivej a víš, že se to nesluší, civět někomu na zadek. A co holkám? Čumíš jim na zadek a na prsa?“
„No ne… Vlastně kouknu se, to jo.“
„Vidíš, ženský taky nijak moc nesleduješ.“
„Ale to přeci hned neznamená, že jsem buzík“
„Tak jsi minimálně bi. Stejně koukáš na kluky i na holky, tak se ti líbí obojí.“
„Proč jako nemůžu být normální heterák, který akorát právě teď nemá holku?“
„Tak normální heterák nemá holku třeba tak půl roku, ale ty jsi sám už přes dva roky, a to je teda divný.“
„Jsem prostě normální heterák.“
„Ne, jsi minimálně bi, ale nejspíš budeš teplej.“
Byl jsem totálně zmatený. Jo, jsem rozpolcená bytost, přiznávám to. Kolikrát nevím, co vlastně chci a nevyznám se sám v sobě. Někdy bych na jednu stranu nejradši šel s přáteli do hospody chlastat, a na druhou zas chci zůstat doma a v klidu si číst, nebo mě jen tak napadá, že bych se vykašlal na školu a na všechno a odjel pracovat někam hodně daleko, přitom vím, že to neudělám. Taky se dokážu půl hodiny rozmejšlet, jestli si koupit to či ono tričko. Jsem si vědom své nerozhodnosti a občas mě to fakt trápí, ale nikdy mě nenapadlo, že bych mohl bejt teplej. Jako kouknu se, když vidím pěknýho kluka, ale to přeci nic neznamená, stejně jako oceníte hezké umělecké dílo. Nebo když se vám líbí nějaký pes, tak to přeci hned neznamená, že jste zoofil. No, to je jasný. Ale vzpomněl jsem si, jak jsem jednou měl erotický sen, ve kterém figurovala holka i kluk. Ale to jsem někde četl, že je to normální, že se to lidem občas zdá. No, možná se mi to zdálo ještě jednou, dvakrát, nevím, třeba je to divný.
„Tak nebuď zvědavý, je to tady kousek. Bude se ti to líbit.“
Táhla mě známými uličkami, ale nějak jsem si tu nevybavoval žádný klubík.
„Už jsme tady. Hele, já si skočím na záchod, ty kup pití a počkej na mě u baru.“
Jak jsem šel k baru, všiml jsem si dvou vášnivě se líbajících mužů. Sakra, napadlo mě, snad mě nevzala do gay klubu. Než jsem se stačil porozhlídnout, chytil mě někdo zezadu za zadek: „Líbíš se mi, cukrouši,“ pošeptal mi a já na krku ucítil horký dech. Krk mám citlivej, okamžitě mnou otřásla husí kůže, jak jsem se otáčel čelem k objektu stojícímu za mnou, v okamžiku jsem měl jeho slizký jazyk s kovovým piercingem ve svých ústech. Vyplivl jsem ho zpět, odstrčil jeho útlé tělo od sebe a snažil se prodrat dál. Kamarádku jsem neviděl, všude kolem byli muži a každou příležitost využili, aby se mě dotkli. Pak jsem spatřil hlouček dívek, přiblížil se k nim a najednou jsem se v jejich přítomnosti cítil mnohem bezpečněji.
„Ten teplouš tě chtěl ojet, co?“
Oslovila mě jedna z přítomných dívek. V obličeji nic moc, ale tělo měla pěkné. Pozor, všiml jsem si všeho. Pozorně jsem si prohlídl výstřih i její boky.
„Hm, asi jsem se mu líbil, ale já jsem na ženský, jo, tak měl smůlu.“
Zamrkala umělými řasami a našpulila příšerné růžové rty. Koketovala se mnou, ale aspoň to byla ženská. Kousek dál jsem si všiml své kamarádky, zpovzdálí mě sledovala a já vymyslel plán. Budu dělat, že o ní nevím.
Dívka byla opilá, a já dělal, že jsem taky. Pořád se mi vnucovala, a má kamarádka vše zpovzdálí sledovala. Slečna se chtěla líbat a tak jsem s ní odcházel.
Nemotorně se potácela, neovládala své podpatky, které uvízly v každé škvíře, a já jak princ donekonečna nazouval ztracené střevíce. Hra na prince a popelku mě přestala bavit, nebyli jsme moc věrohodný a popelka už svůj účel splnila, tak jsem ji posadil na taxíka a popřál dobrou noc.
„Jo, to jsem potřeboval, ženskou. Ale to rande, to mám s jinou. Víš, takovou hezčí, slušnou holkou. Tamta byla na jednu noc, jen tak pro radost. Ale tahle! Přírodní blondýna, nesmírně inteligentní holka, hrozně si rozumíme.“
„No a co sex?“
„No v sexu je zas šílená dračice, nezdá se, ale je prvotřídní.“
Tak co, musel jsem si vytvořit něco extra. Něco, do čeho má kamarádka nevidí, něco, co mi bude závidět, a něco, čemu budu věřit já, protože jinak, ona by mě prokoukla. A když už imaginární děvče, tak ať je pořádný.
Jo, a fakt nejsem teplej! Jen mám prostě smůlu.
Napsat komentář