Haiku, asi jednu z nejznámějších forem japonské poezie, nemusím
příliš představovat. Autorem tohoto zajímavého básnického útvaru je
také Vojtěch Barta a myslím, že jeho představit je již zapotřebí a
určitě to nebude zbytečná investice času. Na internetu publikuje jako Manik
a v jeho tvorbě lze vycítit entuziasmus a smysl pro detail. Jak však říká
sám autor následujících veršů, jeho haiku nejsou typická, neboť ne vždy
obsahují přírodní motiv, naproti tomu zahrnují název.
STUDÁNKA PRAVDY
Hradba z růží
studánku pravdy chrání,
proč brousíš kosu?
MRÁZ
Mráz svými prsty
květinu hladíval rád
však vždy jen chvíli.
PRAVDA VÍTĚZÍ
Na listech lípy
o pravdě stojí psáno
pár naivních slov.
ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA
Tam za tím trním
krásný svět vysnila si.
Princ jí ho zničí.
SVATEBČANÉ
Lekníny bílé
jezera svatební šat
ženich – neplavec.
ZAPOMENUTÁ DEKÁDA
Deset pravidel
do skály vytesáno.
Jen pouhých deset.
LÁSKA
Košatou vrbu
vybledlá kostra zdobí
houpe se láska.
JEZERO
Jezero čiré
zrcadlo budoucnosti
líně vysychá.
Napsat komentář