Měli jsme tu povídky, básničky, komiks (který snad bude někdy pokračovat)… Co tedy zbývá? Přesně! Úřední zápis. Jde-li o umělecký počin, nechť rozhodne Krajský soud. Proti rozsudku se lze odvolat, ale nesnažte se, je to marné.
Rozvodový deník 2004–2005
Zápis provedl – Jan Junák
10. května–11. května 2004 svatba – restaurace U dvou mečíků
12.03 – začátek hostiny – 00.02 – konec /matka posbírala zbylé chlebíčky a dorty/
Problém:
Odpůrkyně pozvala stoletou tetičku Martu z Vyhorlatu, i když jsme se předem dohodli na maximálně pěti, zdůrazňuji pěti svatebních hostech od každé rodiny! Já jsem pozval jen matku a její sestru tetu Annu.
Soupis svatebních darů:
Rodiče odpůrkyně
byt 3+1 s balkonem – se spotřebiči Goremax /lednice, mrazák, trouba, televize, pračka/ a nábytkem Idealis /jídelna, ložnice, hala, obývací pokoj se sedací soupravou/
Vůz značky Renault rok výroby 2000 /mírně poškozená pravá náprava/
Poukaz na dovolenou v Chorvatsku – apartmán 14 dní
Teta Marta
originál obraz od Josefa Lady – Klouzající školáci /rám obyčejný, dřevěný/
Pozn. Nevím, co na tom připadalo odpůrkyni a jejím rodičům k smíchu. Mně se Lada líbí.
Prarodiče odpůrkyně
chalupa 4+ 1 v obci Jasná na Šumavě i s pozemkem 1 240 m2 /20 ovocných stromů, el., voda, potok, v místě koupaliště a konzum/
Bratr odpůrkyně Vojtěch 14 let
Prý jen pro mě – sbírka pornočasopisů Dudy /byl jsem šokován nejen já, ale i moje matka a teta Anna, když se tomu odpůrkyně smála, ale asi už byla opilá/
Pozn. V domácnosti nenápadně hlídat hladiny alkoholických nápojů!
Moje matka
ručníky růžové 10 ks, utěrky modrá kostka 20 ks, nerezové nádobí – hrnce 2 ks, deka Larisa – modrá a růžová
Teta Anna
kosmetika Avon /teta je jejich dealer/ 5 ks balení ekologicky nezávadného pracího prášku,
vitaminový doplněk Belar /teta je jejich dealer/ 2 ks,
polštář z ovčí vlny ekologicky nezávadný zn. Jakos /teta je jejich dealer/
plus pro každého svatebního hosta zdarma katalogy od všech zmíněných firem.
19. května 2004 společný byt
19.30–21.23 Odpůrkyně chodí od ničeho k ničemu. Stokrát jí opakuju, že jsem hliníkové stanové tyčky pro jejího bratra neviděl.
20.30–20.50. Odpůrkyně marně hledá tyčky ve sklepě. To opravdu neumí věci uklidit tak, aby je našla?
21.00. Přichází moje matka s tyčkami od stanu. Nedávno si je půjčila pro synovce Karla. No prosím – alespoň někdo v rodině je pořádný!
23. června 2004 společný byt
16.03–20.24 Odpůrkyně je dočasně nezvěstná. Prý je s Janou Doležalovou u kadeřnice. Nejsem blbec, miláčku. I trvalá trvá nanejvýš dvě hodiny!
18.07 Volám k Doležalům a nikdo to nebere!
24.00 Našel jsem v kabelce u odpůrkyně účet za kadeřníka. 1 200 Kč!
Pozn. Schovat účet a později strhnout adekvátní částku, tedy 1 000 Kč, z výdajů na domácnost.
30. srpna 2004 ostrov Hvar Chorvatsko dovolená
10.00 Odpůrkyně nedokáže zdůvodnit, jak utratila těch 10 EUR, které jsem jí na týden vyčlenil ze společných úspor.
13.00 Odpůrkyně odmítá vařit, dokud nedostane další peníze na nákup.
13.30 Jdu sám do restaurace na oběd.
14.00 Odpůrkyně dělá dluhy. Půjčuje si od Novákových 20 EUR a jde do restaurace.
14.30 Odpůrkyně si objednává jídlo v hodnotě 12 EUR.
15.00. Vybírám tajně z koše u restaurace účet za odpůrkynin oběd.
Pozn. Později strhnout z peněz na domácnost.
12. září – společný byt den výplaty
15.30–19.30 Odmítám odpůrkyni vydat na domácnost 1 360 Kč, které utratila za zbytečnosti. Svoje argumenty mám – na rozdíl od odpůrkyně podloženy příslušnými účtenkami:
1. položka Kadeřnické služby Jana s.r.o. Veselého ulice 15 Praha 3 – 1 200,- Kč, když normální cena za tyto služby je 200 Kč. /Vím to od matky/.
2. položka – ryby juha – tedy rybí polévka v chorvatské restauraci Zlati pribor – 12 EUR – tedy přepočítáno – cca 360 Kč.
20.00 Na můj telefonický pokyn mě přicházejí podpořit matka s tetou Annou.
20.05–20.50 Vzrušená diskuse na téma domácnost. Mezi matkou a Annou. Odpůrkyně zarytě mlčí.
21.00 Odpůrkyně volá policii.
21.05 Matka s tetou opouštějí náš byt.
21.10 Odpůrkyně se směje a říká, že to byl žert! Telefon by němý. Žert! Stokilová Anna upadla a povalila na schodech souseda Jana Vávru. Ten si vyvrtl kotník.
22.00 Volám matce, abych se za odpůrkyni omluvil, ale ta jen pláče. Prý není žádná kriminálnice. Už k nám ona ani teta Anna nevkročí, dokud bude odpůrkyně mojí ženou. Teta Anna chce zpět své svatební dary.
20. září – obvodní pobočka banky Universal
17.00 Zjišťuji, že odpůrkyně bez mého vědomí vybrala ze společného účtu 1 360,- Kč.
17.05 Zkouším blokovat odpůrkynin přístup k svému kontu, žel nemožné, když jsme manželé. Proč takové věci neříkají novomanželům na radnici?
22. září – společný byt.
01.00–1.34 Pravidelná prohlídka odpůrkyniných svršků a kabelky.
01.34 Odpůrkyně se vzbudila a diví se, co že hledám u ní v diáři, a bere mně ho z ruky.
01.36 Na mé naprosto logické zdůvodnění, že v jejím diáři jsou cenné materiály pro soud, začne odpůrkyně balit MOJE osobní věci a ty pak skládá za dveřmi na deky Larisa.
02.05 Žádám zevlující manžele Helenu a Jana Vávrovy o pozdější svědectví v můj prospěch.
02.10 Vávrovi bez odpovědi zamykají byt na dva západy. Zjišťuji, že lidé jsou jen hyeny. Všude vládne jen lhostejnost.
02.20 Snažím se odpůrkyni fyzicky zabránit, aby mě vyhnala z bytu. Násilí je mně z duše odporné, ale někteří lidé jsou již takoví. Doufám, že tři facky na chodbě stačí, aby přišla odpůrkyně k rozumu.
02.32 Soused Vávra odemyká a přichází mně na pomoc!
02.35 Zvedám se ze země. Vávra mě vzal levým hákem. Nevěděl jsem, že je bývalý boxer.
02.45 S údivem sleduji, že je na chodbě kromě Vávrů a odpůrkyně i důchodkyně Trejbalová, Bosákovi s těmi jejich haranty a alkoholik Janza. Všichni nadávají MNĚ a utěšují plačící odpůrkyni. To je svět! Maminka měla pravdu, že jsou lidi akorát darebáci, co ostatní jen využívaj.
03.00 Beru si kufry, deky, deník a tajně pod kabát i originál od Josefa Lady – Klouzající školáci. Není sice můj, ale ponechám si ho jako odškodné.
03.05 Vávrová ječí, že si beru kromě kufru nějakej obraz.
03.06 Odpůrkyně se hystericky směje, že je to jen kopie. Teta Marta dřív pracovala v mateřské školce. Ostatní se smějí s ní. Maminka měla pravdu, když mně kladla na srdce, abych se rozvedl, protože nejen odpůrkyně, ale i její rodina jsou podvodníci.
03.08 Vyhazuju obraz do popelnice před domem. Nebudu se s ním tahat.
22. září – byt mé matky. Nádražní 326 Praha 12
03.10–08.00 jsem prochodil s kufry pod matčinými okny. Maminka totiž nemá ráda, když ji někdo budí brzy ráno.
10.00 Přichází teta Anna s kamarádkou Máňou. Máňa je uklízečka na místní policejní stanici. Prý to tak nenechají, pomůžou mně. Když se ptám jak, odpoví Máňa poměrně nelogicky, ale důrazně, že to tady není holubník, aby si každý dělal, co chtěl. Všichni s ní souhlasíme. Alespoň někdo mě chápe.
26. prosince
Doporučená pošta – v ní odpůrkynin návrh na rozvod. Maminka pláče.
Anna volá Máně, ale ta už u policie nepracuje. Smůla.
12. dubna 2005
Předvolání k soudu.
13. května 2005
9.00 Junák versus Junáková – náš rozvod!
Jak to všechno mohla maminka vědět už v náš svatební den, že to tak s námi dopadne, to si neumím vysvětlit!
9.10 Do soudní síně přichází odpůrkyně s rodiči. Nový účes, nové šaty. Já na takové věci nemám peníze. Ale takový je svět, kde se gauneři chechtaj slušnejm lidem do obličeje.
9.20 Předkládám deník.
9.25 Předsedkyně si sahá rukou na ústa a předává moje záznamy i přísedícím a zapisovatelce.
9.40 Předsedkyně odročuje soud na 30 minut.
Všichni mají kapesníky na tvářích a jsou nějací zarudlí. Asi jsou nemocní. Ještě abych tak něco chytil!
10.10 Soud začíná znovu. Jsme rozvedeni. Všichni odpůrkyni gratulují a litují ji. Nechápu to.
10.12 Předsedkyně mě vyzývá, abych v sále zůstal až do příchodu poroty. Po obou stranách si ke mě sedají soudní zřízenci.
10.20 Přichází porota. Samé ženy. Feminizace je fakt všude. Pak to taky tak všude dopadá.
10.30 Jsem většinou všech hlasů odsouzen k smrti pomalým udušením, a to svazky bankovek a mincí, které mně zřízenci nacpou do dýchacích otvorů.
10.35 Předsedkyně poroty se táže mé exmanželky a jejích rodičů, zda chtějí výkonu trestu přihlížet. Poprava bude provedena za 30 minut. Odpůrkyně a její rodiče nabídku odmítají a odchází ze síně.
11.05 Zřízenci mě přivazují k lavici, hlavu upevňují k prknu, abych nemohl uhýbat, a pak do mě jeden sype z vaku mince a ten druhý je utmeluje papírovými padesátikorunami.
11.07 Jsem mrtev. Zvoní budík. Probouzím se. Je 12. května 2004, 08.00 – můj svatební den!
Napsat komentář