Pohodlně se usaďte, dejte nohy nahoru a do šera přicházejícího jara
rozsviťte světlo intimní lampy, neboť přichází chvilka opředená
nejedním tajemstvím, nad kterým se lze zamýšlet stále a znova. S neméně
neutuchajícím nadšením možná objevíte tolik cest a cílů, až se vám
z toho zatočí hlava, takže se k tomu raději ještě připoutejte. Čtěte
více v řádcích básní Karla Řičánka, pocházejícího z Brna a
píšícího pod přezdívkou Rajmund, a zachytíte stopy šifrovaných
provokací, ale i nadsázky a vzdušnosti.
HOBEAN
Šum slábnul
ještě si pamatuji jak list
se několikrát převrátil
plulo jich vlastně několik
a nedotýkaly se
tehdy začínal čas hladiny
obloha šplouchala
když pocit kruhu zakládal mysl
vpřed
jako sen, noc nebo vlasy?
jako jiné, když dopadlo?
lépe:obava abych opustil toto
aby stále nastávalo
prší
přestože jsem už dávno neviděl stromy
představuji si ruce jak nesou oheň
sem a tam vůně
vlny voní svými spirálami
teplo navštěvuje jinak
měsíc
je obyčejný
nedělá nic
občas ho málem zhasne obloha
banální díra kam nemůžu
když vidím zelená vlákna
protlačuji se jimi rád
i když není nad větve
a také úplňky
těch je teď moc
oslňují až pot lije
asi špatné místo
hvězdy
zaviňují jednou spánek
jindy mlhu, tuhle zase smrad
a tak pořád něco
JE ZIMA
nicméně světla svítí
železnice ulehčuje cestu ledovatou krajinou
necky už nejsou in
ještě kousek pečeně
než červánky pohynou
RELACE INTERVALŮ MOČENÍ
Hvězdného západu
pruhovaný úsvit naslouchá
baladám čajové konvice
afirmuji svoji osobnost
svačinový
venku děsně skuhrá svět
nákup – puklina bankomatu
úředního splínu
planiny žaludku vyříhané patou
echo pisoáru nevázaně vlašatí
přerušené siesty
ševrolet, poslanec, uzený, pornobaba, lokalita
uzený, ševrolet, pornobaba, lokalita
pornobaba, uzený, ševrolet
uzený, pornobaba
otřepat
čajového dýchání
pierot zvrhnul hrnek, groteska
andulko, nepískej
…ty taky !
nokturna blouznivého
panelák levituje poezii :
soused prodírá denně
křoviskem svoje sémě
až mu hrana odsýpá
on tam sebou šlehne
půlnočního nucení resp. vzbuzení
vařili jsme krokodýla
míchal bujón prackama
zubatá potvora
KOUPILA MILENCI RŮŽI
To, co prchá a nemohu to zadržet
je mi příjemné
slunce
křehce růžové nálady dokonce nadechuji
chci alespoň trochu
přizpůsobit pokoj bytosti
jejíž červené okvětí vnímám
jako třiadvacet pravidelných těl
postupně větších
vím to ?
vím
a cítím, že to vím
i když jsem mimoděk zakrojila
plísňového / zapiju Veltlínem –
čekám toho svého
ÚPLNÝ STOLEK ASOCIACE
Až nebudou hřmít varhany
a občas klesne ozvěna
nejhlubšího tónu
tehdy se možná připomenou
zrníčka prachu
užívající volnosti pohybu paprskem
oko dvoukřídlových dveří
běloemailových
chladivá tůň oválného skla
zarostla medem politury
nechává vyrůstat les škrábanců
i chrpy inkoustových bakchanálií
mrtvi, starým dřevem zpiti
ustlali si ubrusem –
imortelní chmýřníci
Napsat komentář