Život je plný poezie… Alespoň některý.
XXX
Často je vidím nepřímo
Šikmo přes místnost
V rohu vesnické hospody
Tušený profil ženy
Se slámově žlutými vlasy
Stejnými jako tam venku
Na loňských kupkách
Za kterými to nehoří
XXX
Dva tucty let
A nasládlá chuť řezaného piva
V pohledu
Jiskřící třísky
A ta stará lež:
Něčeho
Stále se nedostává
Něčeho
Stále zbývá
PORTRÉT
Tuhle holku mám rád
Myslím že nemá moje starosti
Moje starosti jsou na hlavu
Jsem i nejsem to já
Má hrubé vlasy
Slepené tužidlem
Má nos nahoru
Chtěla mi vypíchnout oko
Pak mně něžně varovala:
Nepřežeň to
S hulením mám problémy
„Kýbl“ nemůžu
Kdy to
Nebudu mu říkat manžel
Neříkej mu tak
Prosím tě, pochop
Že já jsem jinak hrozné hovado
Když se nenapiju
Hajzle, jsem na tebe naštvaná
Musim
XXX
Měl jsem dva moc pěkné telefonáty
Oba s mými životními láskami
Krátce potom
Co mi zavolala S.
Zdvihnu telefon
A zavolám B.
Jedna snad může
Napsat komentář