Milostná poezie z pera ženy vždycky stojí za přečtení. Navíc když prezentuje střízlivý pohled na věc…
Rozpustila jsem si zacuchané vlasy…
Rozpustila jsem si zacuchané vlasy
a rozevřela stehna
…jako v Písni písní…
…jenže i Šalamounovy děvy měly své chyby
jen se o nich
nikdy nemluvilo…
..svět dneska patří jen bezchybným.
/A to já, lásko
nikdy nebudu./
…Rozpustila jsem si zacuchané vlasy,
rozevřela stehna…a dokonalost
…jsem poslala k čertu.
Jednou se na mě naučíš hrát…
…dva milostní dobrodruzi
zas přestáváš příliš brzy…
…trpělivost nejen růže nosí!
…nemáš nervy na mé struny
jsi zas králem bez koruny…
…vášeň moje zbytky klidu kosí!
…zachráním tě před napětím
dneska s tebou nepoletím…
…zůstaneme přízemní a bosí!
…jednou se na mě naučíš hrát…
Jste nahé…
Jsem nahá,
sice už ne v trní
v klíně tiše dítko vrní,
ale nějak bez obalů
nohy v louži s trochou kalu.
Jsem nahá,
dnes jen za úsvitu
tělo kdysi z ebonitu
tyči už se nepodobá
místo srny nohy soba.
…Jste nahé, a já chci být též
na břiše si stavit věž
a jednou mít své dítě v klíně
z postele jen šeptnout líně…
Jsem nahá.
…jako vy.
Napsat komentář