Jak všichni víme, spolupráce
přináší ještě lepší výsledky než práce jednotlivců. Proto se
Nekultura, vedena touto myšlenkou, rozhodla zahájit (zcela jistě plodnou)
spolupráci se serverem Totem. A abyste vy,
naši čtenáři, nebyli ošizeni o důležité informace o tomto paktu
i Totemu jako takovém, vyzpovídala jsem pro vás osobu navýsost pověřenou,
a to totemáckého redaktora Jana Zbořila, od kterého se mimo jiné dozvíte,
jak server Totem funguje, kdo na něj přispívá – a hlavně, jak se těší
na spolupráci s Nekulturou!
Předpokládám, že o činnosti serveru Totem slyšela naprostá
většina nekulturních čtenářů. Ale i přesto, zběhlí čtenáři
prominou, tě požádám, abys mi popsal, jak ten váš „prostor pro všechny,
kteří chtějí prezentovat svá díla“ funguje. Opravdu může
publikovat každý?
Jistě. V tom je deviza Totemu jako, jak jsi správně zmínila, prostoru
otevřeného pro všechny. Publikace je omezena pouze množstvím a stanovena na
jedno dílo denně ve všech rubrikách. Tzn. poezie, próza, foto,
výtvarno.
Dochází k nějaké selekci z vaší strany či
všeobecně?
Výběr je přirozený a
probíhá pomocí systému doporučení, které přidělují spolu
s komentářem registrovaní uživatelé pod ta díla, která je nějakým
způsobem osloví. Deset nejdoporučovanějších děl se pak zobrazuje po dobu
jednoho týdne v seznamu na hlavní straně, z čehož vyplývá, že si noví
autoři mohou hned udělat obrázek, jaká díla jsou na Totemu úspěšná.
Druhým způsobem, jak ohodnotit dílo, je pak možnost klasického obodování.
Takže Totem poskytuje okamžitě dvojitou zpětnou vazbu, ze které se dá
vyčíst, jak tvoje dílo na lidi působí. Dalším seznamem v Totemu je
ještě výběr děl, který provádí redakce.
Co mám udělat, když bych chtěla publikovat. Držím v ruce
hotový text/dílo a co dál?
Jednoduše, zaregistrovat se a začít publikovat. Je to prosté.
Jak vůbec vznikla myšlenka na založení takového serveru? Bylo to
z onoho klasického popudu, že když člověk nemá kde publikovat, založí
si server vlastní?
Totem byl vytvořen původně jako diplomová práce, ale velmi rychle si
našel na internetu příznivce a funguje už přes deset let, přičemž počet
uživatelů neustále vzrůstá.
Máte už utvořené stabilní jádro redaktorů? Přibíráte
další členy?
Ano, s menšími obměnami funguje redakce s cca dvaceti redaktory,
přičemž každý z nich se specializuje na něco jiného. Vydáváme
internetový časopis, ve kterém se snažíme vždy upozornit na to
nejzajímavější, co se na Totemu za uplynulou dekádu objevilo. Další
redaktory nejen že přijímáme, ale naopak vyhledáváme. Lidí, kteří mají
opravdu přehled a zkušenosti a zároveň i zájem a čas podílet se na chodu
Totemu, není zrovna mnoho.
Ale nejen psaním živ je člověk. Pověz mi něco víc o akcích,
které pravidelně pořádáte.
Totem pořádá pravidelně tři
akce. Jednou měsíčně Čtení povídek v Jindřišské věži a ve
dvouměsíční periodě Autorské čtení poezie v literární kavárně Fra. V obou pořadech
vystupují autoři Totemu a v druhé části večera host, kterým bývá ve
Fra tradičně nějaký zavedený autor poezie (Petr Hruška, Petr Borkovec,
Stanislav Dvorský, Petr Král, Josef Straka a další), a v Jindřišské
věži pak vždy vystupují cestovatelé, kteří své vyprávění
o exotických krajích doprovázejí projekcí diapozitivů. Třetím pořadem,
který probíhá vždy každý poslední čtvrtek v lichém měsíci, je
rozsahem větší akce v Prostoru
Underground, kde jsou čteny vybrané texty autorů Totemu a na zdech
vystaveny fotografie a výtvarné práce Totemáků. Navíc si vždy zveme nový
divadelní soubor, hudebníka nebo skupinu a zajímavého hosta. V Undergroundu
takto vystupoval třeba Radek Lehkoživ, Jiří Dědeček nebo Jan Haubert
z Visacího zámku. Mimo to se Totem spolupodílí na množství dalších
akcí, jako je třeba Den poezie. Na všechny naše akce (včetně většiny
akcí Dne poezie) pak bývá vstup volný nebo dobrovolný.
Náš šéfredaktor Václav má velký sen, že by jednou Nekultura
mohla vycházet i v tištěné podobě. Máš taky podobnou vizi, anebo se
držíš nohama pevně na zemi?
Ono u Totemu ani tolik nejde o omezenost finančních prostředků. Jeho
podstata je založena na komunikaci a interakci. Na tom, že se na jeho půdě
autoři setkávají a o svých dílech spolu hovoří, což by v tištěném
periodiku nebylo tak dobře možné.
A teď klíčová otázka celého rozhovoru. Co si slibuješ od
spolupráce Totemu a Nekultury?
Díky Nekultuře jsem objevil několik zajímavých počinů, o kterých
jsem dříve neměl ani tušení, a zúčastnil se pár akcí, které se mi
někdy více, někdy méně líbily, ale ani o jedné z těch, které jsem si
vybral, nemůžu říct, že by byla vysloveně fádní. Každopádně se tady
člověk dobere širšího záběru než na klasických webech, které se
věnují přehledu komerčních akcí. Takže mi připadalo vhodné doporučit
Nekulturu uživatelům Totemu, kteří se vesměs nespokojí s něčím
středoproudým, a zároveň doufám, že by Totem mohl svým charakterem
vyhovovat návštěvníkům Nekultury přinejmenším jako prostor pro relaxaci,
případně i realizaci.
Napsat komentář