Šíbr (The Fixer) je po
reportážní prvotině Palestina v pořadí třetím Saccovým
komiksem z prostředí válečné Bosny. Autor se tentokrát zaměřil na
vykreslení situace v Sarajevu, kam se na začátku příběhu vrací po šesti
letech od konce války. Ve zcela jiném městě, než jak si ho pamatuje, hledá
někoho, kdo s ním bude ochotný mluvit o navenek kolektivně pohřbených
pamětech války. Ochotným vypravěčem se mu stává postava pochybného
„týpka“ a bývalého odstřelovače Nevena, který byl jeho průvodcem již
v průběhu předchozího pobytu.
Bosenský konflikt má
s palestinsko-izraelským společné to, že pro vnějšího pozorovatele jsou
oba dva neprůhledným, neřešitelným a zacykleným řetězcem násilností,
kde neexistuje jasný začátek, příčina ani konkrétní viník. Pro
částečné uchopení obou válek je lepší na ně nahlížet skrze
jednotlivé pohledy všech zúčastněných stran jako na různorodou
sloučeninu životních příběhů, důsledků dědictví národních dějin a
po generace nesplacených osobních dluhů. Přesně o takový přístup se Joe
Sacco ve svých komiksových reportážích pokouší.
Celá ex-jugoslávská vřava byla prakticky „válkou národů“ –
Srbů, Chorvatů a muslimů. Bosna a Hercegovina, kde převládala muslimská
etnická skupina, byla vždy multikulturním státem směšujícím různé
jihoslovanské národy. Sarajevo bylo vždy pověstné tolerancí ve způsobu
vzájemného soužití svých obyvatel. Bosenská válka tak měla dvě tváře.
První bylo obléhání Sarajeva a druhá probíhala v podobě brutální
etnické genocidy v přilehlých venkovských oblastech.
Šíbr (neboli prostředník) v osobě Nevena je hlavním protagonistou
ztělesňujícím syndrom válečného veterána i některé typické absurdity
této války. Například nejistotu, na koho při obraně města vlastně
střílet.
Neven zásobuje svého novináře nevěrohodnými
hrdinskými historkami z přímých střetů, ale také osobním svědectvím
o mocenském vzestupu a pádu známých velitelů autonomních polovojenských
jednotek zformovaných na obranu Sarajeva. Vesměs nezvladatelné charismatické
osobnosti, které měly v minulosti problémy se zákonem, se díky okolnostem
staly noční můrou civilního obyvatelstva i veřejnými celebritami
prezentovanými jako popové hvězdy.
V kresebném projevu Joe Sacca je patrný obdiv ke komiksové legendě
Robertu Crumpovi, výrazný především v karikaturním podání vlastní
osoby. Ostatní postavy jsou vyvedeny v realističtějším tónu
s portrétními rysy, místy ovšem se sklony k obecné charakterové
stylizaci. Nechte si poradit a zkuste srovnat výtvarné podání velitelů
jednotek vojenské policie s jejich skutečnými fotografiemi na internetu.
Vyloženě dokumentárním dojmem působí například dvoustránkový celek
zachycující zdevastovanou budovu hotelového řetězce Holiday Inn, která
byla častým stanovištěm odstřelovačů.
Saccovy komiksové charaktery ztělesňují morální ambivalenci celého
válečného konfliktu. O to více, že se jedná o skutečné postavy.
Příběh ze Sarajeva navíc jakoby mimoděk ohmatává porušené hranice mezi
životem a přežíváním, stejně jako mezi realitou a legendou.
Hodnocení: 100 %
Joe Sacco, Šíbr, BB/art, Praha, 2009,
překlad Viktor Janiš.
Joe Sacco
Joe Sacco se narodil roku 1960 na Maltě.
S rodiči se přestěhoval nejdříve do Austrálie a potom do Los Angeles.
O komiksovou tvorbu se zajímal už od dětství. Sbíral všechny dostupné
válečné komiksy, ale také staré výtisky satirického časopisu
Mad, jehož karikatury a styl humoru inspirovaly celou generaci
komiků, včetně legendárních Monty Pythonů. Na počátku osmdesátých let
vystudoval žurnalistiku na státní univerzitě v Oregonu. Po ukončení
studií cestoval po Evropě, chvíli žil na Maltě. Pracoval jako novinář a
karikaturista pro řadu nakladatelství, z nichž lze za všechny jmenovat
například Comics Journal. Na střední východ se vydal počátkem
devadesátých let. Z prostředí okupovaných území Izraele pochází
Saccův první přelomový dokumentární komiks Palestina (v roce
1996 získal prestižní Americkou knižní cenu, u nás jej vydalo v roce
2007 nakladatelství BB/art). Autor zde svým typickým způsobem propojuje
osobní zážitky, dojmy a příběhy jedinců s obecnými historickými fakty
a politickými souvislostmi. V roce 1995 se Sacco vydal do Sarajeva, kde se
podle možností pohyboval v přilehlých oblastech. Z nashromážděného
materiálu vznikla řada knih jako Bezpečná zóna Goradže (v roce
2001 získala Eisnerovu cenu za nejlepší grafickou novelu, u nás opět
vydaná nakladatelstvím BB/art v roce 2007), Vánoce s Karadžičem,
Šoba, Šíbr nebo povídkový seriál Příběhy
z Bosny (nakladatelství DaQ). V roce 2005 napsal a nakreslil dva
osmistránkové komiksy popisující situaci v Iráku, publikované
v časopisu The Guardian a v rozšířené verzi
v Harper´s Magazine. Sacco žije aktuálně v Portlandu. Jeho
kresby jsou vystavovány v galeriích. On sám přednáší na světových
univerzitách o politickém pozadí válečných konfliktů, práci
válečného reportéra, komiksovém umění a žurnalistice.
{youtube}g4fug0PjBsI&feature=fvst{/youtube}



Napsat komentář