U nahrávek mluveného slova je jedním
z nejdůležitějších kritérií hodnocení jednoduchý fakt, zda onu
nahrávku vydržíte poslouchat komplet do konce. Ale ne pouze jednou, alespoň
pětkrát. Padá-li tedy na CD prach a vy ho umanutě opakovaně vkládáte do
přehrávače, abyste si nakonec pamatovali vždy jen prvních pět vět,
nepůjde o žádnou velkou hitovku. V případě dramatizací dvou
detektivních povídek Agathy Christie Krysy a Modrý muškát
je to jiné, zamilujete si je, ale ne hned na první poslech: nejprve vám
přijdou docela dobré, ale zase nic moc extra, avšak po čase se k nim
vrátíte, postupně si zapamatujete úryvky dialogů, uvědomíte si, do
jakých promyšlených detailů jsou povídky dotaženy, až nakonec zjistíte,
že je znáte téměř zpaměti. A je to!
Dalo by se předpokládat, že
u autorky ve svém žánru tak úspěšné, uznávané a ostřílené, jako je
Agatha Christie, se nedá dramatizací nic zkazit. Dá, bohužel. Mnoho děl
světové i české literatury ztratilo na svém šmrncu právě kvůli
nešikovně provedené dramatizaci. Vždy je nutno odhadnout, bez kterých
informací se posluchač obejde, aby nebyl zmaten množstvím postav či
vedlejších zápletek děje, ale v ten samý moment je nutné si pohlídat,
aby osekaná zápletka nevyzněla banálně, nudně a přímočaře, aby
zkrátka ve výsledku nezbyla z předlohy jedna vrstva bez ničeho nad či
pod sebou.
Ze dvou povídek na CD je chytlavější ta první, Krysy, a to
z jednoduchého důvodu: děj nestojí na vyprávění jediné postavy,
dozvídáme se ho po částech z vygradovaných dialogů a dopředu není
jasné, jak to celé dopadne. Posluchačova pozornost je rychle lapena a
postupně přiživována. Agatha Christie v tomto příběhu nepoužila postavu
detektiva, který by z piedestalu toho chytrého a mazaného z nadhledu
téměř až božské autority rozuzlil zamotané, namísto něj objasnění
záhady nechává na jedné z postav účinkujících v zápletce.
Na jednom CD si tak posluchač může ověřit, o kolik lépe funguje
dialogová forma vyprávění provedená výraznými herci oproti formě
vyprávění jednoho člověka za mírného přispění dalších hlasů.
Režisér Josef Červinka zvolil do hlavních rolí herce s výraznými a
nezaměnitelnými hlasy: Simonu Stašovou a Pavla Soukupa, ti,
protřelí prací pro rozhlas, vědí, co je třeba, aby jejich výraz
nepůsobil monotónně, postupně gradují dialogy a umně dávkují napětí,
aby byl posluchač na konci překvapen, jak se to všechno nečekaně, ale
chytře semlelo. Stašová ve zkratce dobře vystihuje charakter lehce
promiskuitní kokety z vyšších poměrů, kterou zmítají poryvy vášně a
hlouposti, zatímco Soukup hraje její naprostý protiklad: s ledovým klidem
přemýšlejícího muže s nemalými ambicemi. Sartrovskou atmosféru
povídky, kde je zachyceno postupné šílení lidí, kteří jsou uzavřeni
v místnosti jako obyčejné krysy, dotváří hudba Emila Viklického.
Druhá povídka, Modrý
muškát, patří k detektivním příběhům, kde vše vyřeší
postarší, avšak neskutečně bystře myslící slečna Jane Marplová. Ta
tentokráte – opět jakoby mimochodem a samozřejmě během pletení nějaké
té šálky či dečky – rozmotá a vysvětlí případ podivuhodné vraždy,
ve které hlavní roli hrají tapety. Na první poslech vás tato povídka
příliš neosloví, je v ní o poznání méně dialogů, jednotlivé hlasy
interpretů nejsou příliš výrazné (Viola Zinková, Karel Pospíšil), a
tím pádem méně chytlavé. Avšak i tak vám v hlavě něco málo
z příběhu utkví a vy se k němu nakonec vrátíte, abyste zjistili, jak to
vlastně dopadlo.
Na jednom CD si tak posluchač může ověřit, o kolik lépe funguje
dialogová forma vyprávění provedená výraznými herci oproti formě
vyprávění jednoho člověka za mírného přispění dalších hlasů
v podání rozhlasem příliš neprotřelých či nehereckých interpretů.
Obě dvě povídky stojí sice za pozornost, ovšem nepravidelný či na
poslouchání jednoduše nezvyklý recipient vydrží do konce jen u té
první, tu druhou doposlouchá až tak na třetí pokus, k tomu ale nemusí
vždy dojít. A to je prostě škoda.
Hodnocení: 80 %
Agatha Christie: Krysy, Modrý muškát
Krysy
Překlad: Josef Váša
Dramatizace: Hynek Pekárek
Hudba: Emil Viklický
Režie: Josef Červinka
Hrají: Simona Stašová, Pavel Soukup, Ivan Řezáč, Valérie
Zawadská, Rudolf Kvíz
Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1996, vydal Radioservis v roce
2009 .
Modrý muškát
Překlad a dramatizace: Eva Ruxová
Režie: Petr Adler
Hrají: Viola Zinková, Marie Marešová, Karel Pospíšil,
Hana Kofránková, Josef Červinka
Nahrávka Českého rozhlasu z roku 1994, vydal Radioservis v roce
2009.
Úryvek z CD si můžete poslechnout na www.radioservis-as.cz.



Napsat komentář