Je zajímavé sledovat hosty
posledního dne festivalu. V neděli lze na Světě knihy potkat několik
druhů lidí: věrné (alias závisláky), kteří nemůžou vynechat ani jeden
den, opozdilce – ti to dříve nestihli, šetřílky, jež nalákalo
snížené nedělní vstupné, a také ty, kteří se jen neradi tlačí v davu
a doufají, že se tomu vyhnou. Ti byli ale zklamaní. I nedělní program –
byť ne tak bohatý na slavné autory a zajímavé besedy – totiž do
Průmyslového paláce na pražském Výstavišti přilákal mnoho fanoušků
literatury.
I přes menší množství akcí bylo vybírání těžké. Desátá hodina
nabízela kromě několika programů zaměřených na dětskou literaturu také
představení Pavla Jazairová: 8 511 970 km2 Brazílie a
úryvek z japonských dějin nazvaný Lucie Bukáčková: Japonské období
Heian. Avšak nalákána jménem slavné překladatelky Aleny Morávkové,
vydala jsem se do Autorského sálu.
Alena Morávková
Přestože program uváděl před touto besedou představení knihy Dvě
století srbského románu, dočkali se příchozí pana doktora
Rajka Dolečka a jeho Necenzurovaných obrazů II.
s podtitulem z dějin Kosova a Metohije. Snažila jsem se přeladit
z beletristické nálady do nálady historicko-politické, ale moc se mi to
nedařilo. Jedná se jistě o téma zajímavé, beseda s panem Dolečkem a
s publicistou Janem Kellerem byla ale vedena lehce chaoticky a pro posluchače
nezběhlé v této problematice bylo dosti těžké udržet nit. Nakonec to
hlavní, co si hosté mohli odnést, bylo vědomí, že pokud se chce člověk
o něčem dozvědět pravdu, neměl by spoléhat na vyjádření oficiálního
tisku a hlav „vyspělých“ států. Nihil novi sub sole.
V půl jedenácté už přišla
slíbená beseda s profesorkou Alenou Morávkovou, která
překládá z ruštiny, ukrajinštiny i francouzštiny a jejím největším
dílem je kompletní překlad Bulgakovových prozaických i dramatických
prací. Vyprávění o začátcích na filosofické fakultě, Pražské škole
ukrajinských exilových básníků, seznámení s Jelenou Sergejevnou
Bulgakovovou nebo o klasicích i současných perlách ukrajinské literatury
snadno zastínilo předchozí půlhodinku, až jsem zalitovala, že paní
Morávková nedostala prostoru víc.
Jelikož po poledni už návštěvníky čekaly prakticky samé
autogramiády, byla jedenáctá poslední hodinou toho stále opakovaného
rozhodování: kam mám jít? Již lehce znavené přátele knih lákali
například autor sci-fi Martin Sichinger, Peter
Demetz a jeho Praha ohrožená, dále Královny slz a
ostružin, tedy české ženy píšící milostnou poezii, nebo populární
kapelník Václav Hybš. Nad touhou navštívit Dílnu
tvůrčího psaní s Mirkem Kováříkem v mém případě nakonec
převážila zvědavost, jestli je pan Koukolík naživo stejně zajímavý jako
v knihách.
Jak si lidé hrají?
Kdo vyrazil tak jako já do Velkého sálu ve střední hale, litoval snad jen
toho, že na sobě nemá ještě tak tři vrstvy oblečení. Debata
uspořádaná Českým rozhlasem Leonardo s neuropatologem Františkem
Koukolíkem a „vesmírným odborníkem“ panem doktorem
Antonínem Vítkem byla přesně na hranici mezi odborným a
srozumitelným; jistě by obstála při testování „metodou standardního
blba“, jak pan Vítek poeticky nazval to, jak na své manželce zkouší
pochopitelnost svých textů.
Pánové s vtipem a zaujetím
vyprávěli o svých začátcích na poli popularizace vědy, dotkli se
i konkrétnějších témat, jako jsou exoplanety, Mozartův efekt nebo
lisenkismus. Doktor Vítek, který drží rekord mezi přispěvateli české
Wikipedie, připustil, jak těžké je udržovat tempo vývoje různých
vědeckých odvětví. Doktor Koukolík ho doplnil návodem, jak se záplavě
informací bránit – jen nevím, zda posluchače představa náročných
přehledových a meta-analytických článků nějak zvlášť uklidnila.
A nebyl by to Svět knihy, kdyby páni doktoři také nepředstavili své
nejnovější práce: co se týká pana Vítka, jde o zatím nejobsáhlejší
přehled letů Apolla Stopy na Měsíci, v případě pana Koukolíka
byla řeč hned o několika jeho knihách, z nichž nejnovější
Mocenská posedlost zkoumá moc, patologickou moc, závislost na moci,
možné důsledky těchto jevů i fenomén tzv. skupinové hlouposti.
Kdo chtěl, mohl odpoledne ještě stihnout několik autogramiád, ostatní
využili zbývajících čtyř hodin k poslednímu prohlédnutí všech
stánků, posezení u kávy a nostalgickému prohlížení krásného pravého
křídla paláce, ve srovnání s nímž působí levé „stanové“ křídlo
opravdu žalostně.
Ochutnávka Bio
dobrot
Poslední akcí na programu v rámci výstaviště byla Ochutnávka Bio
dobrot a beseda s autorkou Biokuchařky, Hankou
Zemanovou. Využila jsem této možnosti udělat chutnou tečku za
celým festivalem a v rámci svého zdraví (hodina strávená v zimě a
průvanu střední haly hrozila, že zanechá následky) a své peněženky jsem
se vydala k domovu. Příští Svět knihy proběhne ve dnech 12. až
15. května 2011. Už abychom začali střádat korunky do prasátka…
A na závěr jen pár čísel.
Počet účinkujících: 432
Počet pořadů celkem: 387
Počet výstav: 21
Počet vystavovatelů: 416
Počet stánků: 194
Počet registrovaných odborných návštěvníků: 642
Počet návštěvníků: 40 000
Foto:
krajane.radio.cz
www.denik.cz
Napsat komentář