Školné na státních vysokých školách je mediálně oblíbeným
tématem. V novinách a televizním zpravodajství se objeví vždy, když
některá z vlád s jeho zavedením začne koketovat. Z pohledu státu jsou
totiž výdaje na jednoho studenta vysoké. A na vysokoškolské vzdělání je
stále pohlíženo jako na přípravu k budoucímu povolání. V dnešní
době je však stále více těch studentů, jejichž životním cílem
zaměstnání není. A tak délku studia prodlužují, jak je to
jen možné.
Na studium delší než normální délka studia prodloužená o jeden rok
již dnešní legislativa pamatuje a školné z něj studenti platí. Nyní se
však uvažuje o zpoplatnění i normální délky studia na státních
vysokých školách (nehledě na to, že tisíce studentů na soukromých
školách již mnoho let školné platí). V této souvislosti se zmiňují
studentské dlouhodobé půjčky, které se budou splácet až s nástupem do
zaměstnání či další formy financování školného. Je totiž faktem, že
již nyní mají studenti se studiem velké výdaje (cestovné, ubytování,
školní pomůcky jako učebnice, batohy, psací potřeby, skenování
materiálů). Diskutováno je proto také odpuštění školného v případě,
kdy student po absolvování vysoké školy do zaměstnání nastoupí (tedy
státu jeho investici odvede na dani z příjmu, sociálním a zdravotním
pojištění).
Argumenty pro a proti
Jedním z argumentů pro zavedení je posílení vědomí studentů o tom,
že vzdělání je skutečně jistou investicí, která by se jim v budoucnu
měla vrátit (nejen finančně). Motivace studenta ke studiu a následnému či
souběžnému hledání zaměstnání je podle zastánců školného jasná.
Navíc by se podle nich posílil tlak na samotné školy, jejichž pedagogové
by před žáky předstupovali s vědomím, že jejich mzda je vyplácena nejen
výhradně ze státních peněz, ale že ji hradí samotní studenti. Argumentů
odpůrců je také celá řada včetně ekonomických dopadů na sociálně
slabé. Je otázkou, nakolik se bude student moci soustředit na studium, na
které si musí ve volném čase vydělat a zda nebude ohrožena jeho
soustředěnost na studium. Zda například neutrpí jeho sociální interakce
v kruhu jeho vrstevníků, když bude nucen vydělávat si na školné na
brigádách (a to ještě vysoko nad rámec současných přivýdělků), kde
ještě nemůže uplatnit svou budoucí odbornost.
Není to však všechno jen ohraná mediální písnička?
Dotýká se vůbec vás nebo vašich blízkých zavedení školného na
vysokých školách? Jste pro, a nebo proti? Jaké jsou vaše argumenty a
názory na toto téma? Samozřejmě jsou do diskuze vítáni i ti, kterým je
to šumafuk. Protože i to je názor a především signál našim politikům,
že se dlouhodobě zabývají něčím, co nás – jejich voliče –
nezajímá.
Napsat komentář