Ten Kens je další velká kapela, která vám naleje do hlavy a do žil adrenalin i pocit něčeho výjimečného a stejnou měrou také otázku, proč se ksakru o téhle kapele ještě nemluví, když 15. září mají vydat svůj debut? Kanada opět dokazuje, že kromě kvalitních hokejistů umí produkovat též kvalitní hudebníky. Oslovil jsem tedy Ten Kens, zdali bych s nimi nemohl udělat rozhovor. S kladnou odpovědí se ozval sám frontman a jeden ze zakládajících členů – Dan.
I přesto, že Ten Kens mají ve svých inspiracích jasno, musím říct, že když jsem je slyšel poprvé, naskakovala mi hlavně jména jako Liars, No Age. Tahle kapela si proto rozhodně zaslouží víc než pár zmínek na několika málo českých blozích.
Česká republika není velká země a také není tak hudebně vyspělá, jak byste se představili před publikem, které nezná vaší hudbu?
Grunge, temný, emotivní post-rock… nebo něco podobného.
V jednom z vašich interview jsem četl, že jste inspirovaní hudební scénou z počátku 90. let, například Pixies, Bauhaus, Sonic Youth… Kdybyste však měli vybrat pouze jednu kapelu, která vás ovlivnila nejvíce, která by to byla?
Měl bych říct Sonic Youth, jsou hodně nekonvenční a inspirativní. A navíc jsou i dnes v kurzu, i přesto že hráli asi před dvaceti lety. Je to prostě kapela, která ví jak správně uchytit zvuk, aby navodili atmosféru, aniž by se drželi konvenčních pravidel, a to nás velmi inspiruje.
Nabízí se otázka, která ze současných kapel vás nejvíc baví?
No, nedávno jsme objevili kapelu Snowman a naprosto nás to dostalo. Do té doby, než jsme tuhle partu slyšeli, tak jsme si mysleli, kdoví jak temnou muziku nehrajeme. Moc moc dobré!
Jaké okolnosti vůbec vedly k založení kapely Ten Kens?
Všechno to odstartovalo asi před 4 lety, kdy jsem se potkal s Deanem (kytara) na umělecké škole. Začali jsme společně dělat hudbu s jinými muzikanty. Když jsme měli dost materiálu, rozhodli jsme se, že si nahrajeme vlastní album. Pronajali jsme si jeden dům, nakoupili všechno zařízení, který jsme potřebovali, a následující rok strávili nahráváním. Když to bylo hotový, vyslali jsme to ven. Při podepisování smlouvy u labelu Fat Cat (Sigur Ros, The Twilight Sad, Animal Collective…) jsme byli v podstatě jen dvoučlenný projekt. Nikdy ale nebyl náš záměr zůstat pouze v této podobě, prostě jsme ještě byli neúplná kapela. Krátce poté jsme nabrali Leeho (basová kytara), dalšího kamaráda z umělecké školy. Pak zbýval pouze konkurz na bicí, což nás dovedlo k Ryanovi, a bylo hotovo. Znovu jsme se vrátili do studia a všechny naše nahrávky znovu a konečně pořádně nahráli. A tak je to.
Jak jsi již říkal, vaše hudba je poměrně temná, co vás inspiruje k psaní textů?
Pro nás je inspirující snad všechno. Někdy je to prostě záležitost pocitu běžné události normálního dne. A to je krása inspirace, může se ukázat kdykoliv i na těch nejnepravděpodobnějších místech.
Když jsem viděl váš klip na Bearfight, hodně jsem se u toho nasmál. Máte v něm sami prsty?
Za tohle video je zodpovědný jeden z našich členů – Dean Tzenos, kompletně ho celý napsal, zrežíroval i produkoval. Předtím, než se stal členem kapely, pracoval na populární dětské show Backyardigans (kanadský 3-D animovaný seriál pro děti, který se vysílal v letech 2004–2006). Moře talentu prohloubil a zúročil v Ten Kens.
Říkáte, že vaše hudba není o image, že se jedná pouze o muziku. Co si myslíte například o new rave a jiným podobným stylům, ve kterých jde hlavně o image?
No, to je každýho věc. Je nám jasný, že jsme součástí zábavního průmyslu a je zde mnoho cest, po kterých se můžeš vydat. Ale my se zrovna nechystáme nějak přetvařovat. Prostě jsme tu tak, jak jsme. Ale kdo ví, třeba jsme ještě nekápli na ty správný hadry.
Kdybys byl zároveň novinář, na jakou otázku by ses sám sebe zeptal?
Mám rád tuhletu – “Jaká alba by byla v tvé “top 5” všech dob?” A pravděpodobně bych odpověděl: “Tenhle seznam se vždycky mění, ale dneska to je takhle: 1) Sigur Ros – Ag?tis Byrjun 2) Frank Zappa – We’re Only In It For The Money 3) DJ Shadow – Endtroducing 4) Nirvana – In Utero 5) Sonic Youth – Goo
{youtube}ybcKCUyFvP0{/youtube}
Napsat komentář