Dne 14. 12. 2007 proběhl v Praze v hale Folimanka poslední koncert ze šňůry, kterou Wohnouti začali rozmotávat už 27. 10. Pražský koncert byl oproti těm předcházejícím obohacen ještě o křest DVD a live CD Wohnout, Ahoj Dědo aneb Co tebe čeká, nás zatím nečeká. Jako předkapela se představilo pražské seskupení Medvěd 009 s frontmanem Divokého Billa. Ale pěkně popořadě…
Kapela Medvěd 009, pro kterou je dost signifikantní, že po dvanácti letech existence vydala jenom dvě alba, se od počátku snažila dav pořádně rozpálit. Reakce publika byla rozpačitá – jakoby z dlouhé chvíle se nechalo strhnout a ležérně si poskákalo na veselý punk (anebo co to mělo být).
Po krátké přestávce, povinné výměně tekutin v kelímcích a po vystání nekonečné řady na toaletu jemnější částí publika (páni měli smůlu; jediná šance byla odběhnout si do plastové bedýnky před halou, jemně se přiotrávit z aromatických chemikálií v přenosné toaletě a z pořádné zimy vběhnout do ještě studenější haly), všechna světla zhasla a světelný proud elektronické koláže vyplivl na pódium finské showmany, crossoverové Waltari. Skoro hodinu a půl pozoruhodné symbiózy diska, metalu, hardcoru, přerývaného elektronikou, plus charismatické vystupování ještě charismatičtějšího zpěváka Kärtsy Hatakka bylo přerušeno jenom uprostřed, kdy se přikmotřila na pódium Lenka Dusilová a spolu s Waltari odzpívala tři skladby. Musím říct, že toto spojení Lence skutečně sedlo a prospělo (pro Waltari to naopak nebylo kdoví jaké pozitivum; nic proti Lence). Kapela i po skoro dvaceti letech existence dokázala, že energická vystupování ve spojení s chytlavými melodiemi jsou zaručenou cestou k trvalému, ale taky zaslouženému úspěchu.
Wohnouti se prostě po šestém albu rozhodli udělat průřez tvorbou a potěšit věrné spolubojovníky pořádným livekem, na kterém nebude chybět ani výsledek spolupráce s Waltari a Lenkou Dusilovou. I když jejich společný koncert s Waltari vypadá jako kalkul, jak si zajistit dostatek diváků, kteří udělají atmosféru na natáčení, přece jenom Wohnouti pobavili své fanoušky a naznačili, že i po deseti letech nebudou jejich DVD a CD poslední vydanou věcí. A i my jim můžeme popřát další úspěšné roky v osahávání dědů (kousavá nekrofilní ironie).
Napsat komentář