
Herzelicht, Sehnsucht, Mutter, Reise Reise, Rosenrot. To všechno jsou
předchůdci nového alba světoznámé německé skupiny Rammstein. Je víc
než těžké říct, které album je z nich nejlepší, ale to ani není
potřeba. Všechna jsou jedním slovem skvělá a pro fanoušky této skupiny
hudebně bohatá. Liebe ist für alle da je tedy dalším střípkem do
pozoruhodné mozaiky, která je plná hitů.
11 skladeb / 46:03 (Universal)

Skupina vznikla v roce 1994 a stala se natolik celosvětově oblíbenou,
že když se téměř kohokoliv zeptáte na název nějaké německé skupiny,
uslyšíte právě Rammstein. Spousta
lidí je samozřejmě ráda nemá, a to jenom kvůli tomu, že to jsou Němci a
překvapivě zpívají německy. Ale zkuste si poslechnout některý jejich hit
v němčině a pro srovnání v angličtině, opravdu se vám angličtina
v Tillově podání líbí víc? A tohle všechno do sebe zapadá jak ozubená
kolečka do hracího strojku – nenapodobitelný hlas zpěváka Tilla
Lindemanna, songy, které svou sílou dokážou zaujmout a strhnout, a nakonec
efekty, se kterými skupina vystupuje na světových pódiích, nebo neméně
zajímavé videoklipy. To vše se do fanoušků nezapomenutelně zakousne a jako
buldok zaútočí na jejich chuťové hudební kanálky. Rammstein zkrátka
milujete, nebo nenávidíte, nic mezi tím. Je to taková malá hudební
závislost. O jejich oblíbenosti v naší republice také svědčí rychlost,
jakou se vyprodaly lístky na listopadový koncert v Praze. Ještě že přibyl
další v Ostravě, že.
Vraťme se opět k albu Liebe ist für alle da. Skupina se zhostila svého
úkolu s vervou. Ale přece jen, po tolika tajnostech, po takovém
vychvalování a hromadě slibů, jak bude nové album fantastické, jsem
pocítila lehké zklamání… Nejde o to, že by se mi nelíbilo. Líbí, což
je vidět v mém hodnocení, ale po tom všem jsem byla plná očekávání
něčeho závratného, což nepřišlo. Se svými tvrdě znějícími kytarami,
nepolevující elektronikou a údernými bubny Rammstein ukázali, že stále
umí a nehodlají svou kariéru jen tak ukončit. Proč taky. Celé album je
pestré, plné kvalitních písní, z nichž si každý může vybrat tu svou
oblíbenou. Ale i přes to všechno se mi zdá kontroverzní singl
Pussy jako nejchytlavější song celého alba. Problém je ten, že
Rammstein už dávno nasadili laťku velice vysoko. A tato laťka se pak více
než obtížně překonává. Stačí se podívat na to, kolik hitů se
v jejich kariéře objevilo, ne jeden nebo dva, jak to bývá u některých
skupin, ale mnohem mnohem víc.

Do alba nás hned v rytmu úderných kytarových riffů vtáhne pokřik
Ramm-Stein v úvodní písni Rammleid. V dalších skladbách
naleznete střídající se romantiku a násilí. Wiener Blut je
například inspirovaná případem Josefa Fritzla. V chytlavé a rytmické Ich
tu dir weh se zpívá o sadomasochistických fantaziích. Ty následně
vystřídá ostrá Waidmanns Heil nebo naopak smutná
Haifisch. I když neznáte překlad textů, můžete v některých
skladbách z tónu Tillova hlasu vycítit, o co vlastně kráčí. Ale
i přesto, dokonalost spojení zvuku a slov pocítíte až po přečtení
textů, které jsou o sexu, lásce, chtíči, ale také zoufalství a naději a
boji. Jednoduše – láska je tu pro všechny a to se v celém albu také
odráží.
Skupina zkrátka ví, jak album poskládat a na co se zaměřit – a mohla
by o tom dávat lekce ostatním. Největší změnou vhodnou k poznamenání
je píseň Frühling in Paris, ve které, ano, slyšíte správně,
Till zpívá. Opravdu zpívá a dokonce francouzsky. Je to zvláštní kousek,
ale možná je právě proto zajímavý. Nutno dodat, že část textu jste
mohli slyšet zpívat Edit Piaf. Pokud marně pátráte co znamená slovo
büsckstabü, které zpěvák z plných plic křičí v songu B********, pak
vězte, že je to zcela vymyšlené slovo. Celé album uzavírá druhá velice
pěkná balada Roter Sand.

Pokud nad Rammsteiny váháte, doporučuji si přečíst jejich texty.
Osobně jsem jimi byla mnohdy překvapená. Je to něco, co byste u takové
skupiny nečekali. Ano, Rammstein vědí, jak na sebe strhnout pozornost,
stačí se podívat na videoklip k zmiňovanému singlu. V současné době se
natáčí i další videoklip Ich tu dir weh, opět pod taktovkou
režiséra Jonase Akerlunda, takže se máte na co těšit.
Co víc dodat, jenom příště nebudu očekávat desku s takovým
nadšením. Užijte si album, a pokud máte možnost, doporučuji poslech
bonusového materiálu, rozhodně k albu patří.



Napsat komentář