Vyrostla na hudbě Eurythmics, Michaela Jacksona, ale také Joni Mitchell. La
Roux, aneb Elly Jackson, je trochu přidrzlá, trochu chlapecká a v dravých
londýnských ulicích se stejně jako v hitparádách určitě cítí jako
ryba ve vodě.
12 skladeb / 44:26 (Polydor Records)
Debutová deska pojmenovaná jednoduše po dvojici Elly Jackson a Ben
Langmaid (producent a muž v pozadí) začíná jasnou hitovkou In for the
Kill. Už v ní La Roux tak trochu linkuje cestu dalším skladbám –
žádná projížďka po horské dráze se konat nebude, ale z křesla vás to
přece jen nadzvedne: La Roux má víc svěžesti než občas nudně
synťáková Little Boots, s níž je tak často srovnávána, a oproti
Australance Ladyhawke je drzejší.
Teprve jednadvacetiletá Elly Jackson může být jednou z těch nových
hvězdiček, které prvně, podobně jako například Lady GaGa, nalákají na
svůj vzhled. Pod obalem alba, jež z velké části zdobí její nalakovaná
zrzavá ofina, se ale skrývá spousta potenciálu.
I když La Roux
recykluje 80. léta, pořád do svého mlýnku přihazuje něco, co jsme
ještě neslyšeli.
Není to bezduchý pop, ale deska s hlavou i patou, kterou jasně
protkává Ellyin svůdně dívčí a čerstvý hlas. Neukazuje sice závratný
vokální rozsah a v soutěži Pop Idol by zřejmě neuspěla, ale její
debutové album si nemohlo přát nic lepšího.
Letos byla Profil na
MySpace.com nominována na Mercury Prize a vysloužila si tím přívlastek
výrazného britského objevu. První singl tohohle objevu (vydaný ještě na
původním labelu Kitsuné), Quicksand, žádné pozdvižení nezpůsobil, ale
už ten druhý, In for the Kill, se dostal na jedenáctou příčku UK Singles
Chart. A hned za ním Bulletproof, který dobyl první místo. Šampaňské se
může otevřít.
Bulletproof měl od začátku jasné předurčení stát se hitovkou –
s nenáročným, ale návykovým popěvkem v refrénu „This time baby I’ll
be bulletproof“ a tempem, které nenechá vydechnout. Stejně takové jsou
i další písně: Reflections Are Protections (namíchaná přesně jako
dobrý drink), Tigerlily (dravá jako La Rouxino drzé číro) nebo Quicksand
(s naléhavým vokálem). Nadšení utlumují songy jako I’m Not Your Toy
nebo unylá Armour Love, které vytržené z kontextu desky prostě
nefungují.
Nic to však nemění na tom, že La Roux svou prvotinu uchopila odvážně a
dobře. Není s čím srovnávat, nekonají se žádné přechody a kompromisy
mezi tou a onou fází tvorby, takže nezbývá než konstatovat, že střapatá
Elly Jackson vtrhla do vod popmusic s kluzkou rybí přizpůsobivostí, ale
vlastní tváří, a do příště se na nový materiál naučí ještě
o něco lépe.
Bulletproof {youtube}NQdC7h609k8{/youtube}
Napsat komentář