Ten nezaměnitelný dvouznakový název patří jedné z nejznámějších a
nejlépe vydělávajících kapel na světě. Jejich letošní turné
představující novinkové album No Line On The Horizon bylo pojmenováno
360°. Kolotoč koncertních vystoupení obvykle provázených frenetickým
křikem a zběsilým máváním transparenty se v Česku neroztočil. Nemáme
vhodný stadion. Tisíce fanoušků proto začátkem srpna zamířily za svými
irskými modlami do polského Chorzowa.
Ve čtvrtek 6. srpna se na nebe vyhoupl úplněk, který jako by svým
pravidelným tvarem chtěl napodobit základní „kruhový fígl“ koncertů
probíhající šňůry. Z umělé mlhy se během skladby Breathe
vynořilo kvarteto muzikantů a konstrukce rozkročená na čtyřech
„nohách“ nad kruhovým pódiem začala předvádět svou chameleónskou
přizpůsobivost. Stavbu připomínající obrovitou chobotnici zkříženou
s vesmírnou stanicí z blízké budoucnosti v nejvyšším bodě protínal
postupně se zužující hrot, který jako by proklál střed kruhové
panoramatické obrazovky.
Úvodní set songů z nové desky (No Line On The Horizon, Get
Out Your Boots a Magnificent), doplňovala neinvenční projekce,
zvuk se nepříjemně tříštil a nazvučení nedosahovalo kvality vystoupení
předkapely, jejíž roli bravurně splnili Snow Patrol. Následující píseň
Beautiful Day však odstartovala okružní jízdu největšími hity,
které poslaly U2 na hvězdnou oběžnou dráhu (Elevation, Sunday
Bloody Sunday, Pride (In The Name Of Love), Where The Streets
Have No Name…). Konstrukce, v jejíchž útrobách se skrývala světla
a aparatura, měnila barvy, panoramatická projekční plocha zase tvar. Při
City Of Blinding Lights se roztáhla do podoby obrovského úlu
složeného z prázdných a plných šestiúhelníků, které extaticky
blikaly. Původního tvaru nabyla za tónů skladby Vertigo provázené
kruhovým vířením obrazu po celém jejím povrchu.
První sloku I Still Haven´t Found What I´m Looking For nechal
Bono celou odzpívat diváky, její závěr proložil kouskem Stand By
Me. Poté došlo na přání k narozeninám a po Stuck In
A Moment pouze za doprovodu akustické kytary i na přípitek na zdraví
oslavence, jímž byl The Edge.
Polští fanoušci netrpělivě čekali na skladbu New Year´s Day,
při níž se Stadion Śląski rozvlnil „živou“ polskou vlajkou z kusů
oblečení, plachet či barevných lepenek. Plocha se ponořila do červené,
ochozy zářily bíle, vlajka tak byla viditelná z každého z 360 stupňů
kruhového pódia. Poláci národní zástavu vytvořili již před čtyřmi
lety při Vertigo Tour, nyní toto vyjádření poděkování za podporu
zopakovali. Očekávané překvapení podpořili U2 projekcí a svícením a tak
při písni New Year´s Day, jejíž text je inspirován polským
protirežimním hnutím osmdesátých let zvaným Solidarita, se i projekční
obrazovka a čtvernohá konstrukce zahalily do červeno-bílé.
U2 jednoznačně
ovládali dav sedmdesáti tisíc diváků.
Při písni Walk On si mnozí z diváků nasadili masky
zpodobňující barmskou bojovnici za klid zbraní a svobodu, jíž Bono song
věnoval, a dirigovaným specifickým tleskáním napodobovali tlukot křídel
letící holubice míru. Skladbu One, která uzavírala oficiální
část produkce, ozvláštnila „mléčná dráha“ vytvořená svítícími
displeji mobilních telefonů.
Závěrečnou odměnou pozornému publiku byly hity Ultraviolet (Light My
Way) a With Or Without You, které Bono odzpíval v bundě
poseté laserovými ozdobami. Poslední přídavek (Moment Of
Surrender) opět pocházel z nového alba, jehož prezentací celá
produkce začala. Kruh se tímto uzavřel.
Ačkoli vizuální orgie v Chorzowě předčily hudební stránku koncertu:
v několika písních nebylo Bona téměř slyšet (doplatila na to The
Unforgettable Fire, kterou by diváci rádi zpívali, ale zpěvákův hlas
zanikal) a některé nástroje se občas topily ve shluku ostatních, kvalita
hudby zpochybněna nebyla. Energie cirkulovala všemi patry stadionu, jehož
tvar korespondoval s kruhovým pódiem, zaoblenou obrazovkou i názvem turné
360°. A k dokonalosti jako by patřil i ten úplněk na obloze.
Napsat komentář