18. března přijela obšťastnit české fanoušky americká rock´n´rollová parta Incubus. Kalifornští alternativní rockeři s kořeny v losangeleském městečku Calabasas v současnosti objíždějí svět v rámci turné k aktuální desce Light Grenades. I přes to, že se albové novince nedostalo právě nejlepšího hodnocení z řad odborné kritiky i posluchačů, sešlo se v pražské Lucerně na půldruhého tisíce diváků s jediným cílem: Enjoy Incubus!
Kromě Light Grenades ze sebe Incubus od roku 1991 vypotili dalších pět alb, z nichž největšího úspěchu se dle prodejnosti dostalo dvěma posledním plackám Morning View a A Crow Left Of The Murder. První desky kapely vznikaly ještě za celosvětového opojení cross-overem, jehož nepsanými králi se později stali Red Hot Chili Peppers se svojí deskou Blood Sugar Sex Magik. Postupem času se z progresivních Incubus začali stávat spíš alternativně-rockoví songwriteři. Vrchol tohoto přístupu k věci se pak udál na Morning View, jehož se dodnes prodalo takřka tři miliony výlisků.
Ještě nebyla odbavena ani polovina návštěvníků, když už dole duněly basy "další britské kytarovky" The Duke Spirit. Naštěstí to zjevně nikomu nevadilo, a tak roli předkapely splnili Angláni na výbornou – totiž, všichni se při jejím sledování těšili na Incubus. Jediné, čím se snad skupina odlišovala od ostrovních kolegů, byla zpěvačka, které to šlo více, když právě nepěla.
Po nezbytném warm-upu se na scéně objevili hošani z Kalifornie. Show rozjeli úvodní skladbou z Light Grenades s názvem Quicksand. Bouřlivý ohlas uvítal úvodní melodie pilotního singlu Anna Molly, který představuje to nápaditější a energičtější z aktuální desky. Osvědčenou hitovkou Wish You Were Here pak kapela strhla definitivně publikum na svou stranu. V rychlém sledu následovalo množství známějších tracků z A Crow Left Of The Murder i Morning View. Za zmínku jistě stojí přibližně patnáctiminutový "eject" v jedné ze skladeb, kde jinak vynikající rockový kytarista Mike Einzinger rozehrál nesmírně působivou, snad až melancholicky snivou pasáž s využitím kytarových efektů a mašinek. Ze starších věcí jsme si všichni zazpívali Drive, jež zazněla v zajímavé verzi bez bicích. Po ní následovala snad nejroztodivnější píseň z novinky – zvláštní kombinace hitové sloky s brutálním refrénem ve skladbě Earth To Bella (part I). Když Incubus projeli většinu zábavnějších a energičtějších kusů svého repertoáru, "rozloučili" se skvěle provedenou titulní peckou z předposledního alba s příznačným refrénem „Good bye, nice to know you". Nadšenci, kteří čekali na pořádnou přídavkovou nálož s alespoň třemi kusy, se ničeho takového nedočkali. Zaduněla, a nutno říct, že pořádně, jen jedna skladba a šmytec.
Incubus s přehledem obhájili všechny svoje songy, které na koncertě zazněly. Z hudebního hlediska se skvěle sehrané kapele s jedním z nejlépe technicky vybavených rockových zpěváků nedá nic vytknout. Tak proč mám pocit, že jsem si z koncertu zase tolik neodnesl? Možná, že jsem postrádal ze strany kapely pořádný kontakt s publikem. Jistě, zazpívali jsme si, viděli jsme pár zajímavých sól. Incubus předvedli přesně to, co se od nich čekalo, ale ani o píď víc. Alternativněji a nutno dodat v poslední době i popověji laděné rock´n´roll rulez. Ale nějak mi tam chyběl ten pocit, který člověk má mít, když odchází z rockového koncertu. Zpocený, k smrti umlácený, ale šťastný. Anebo že by bylo na vině tradičně zatáhlé české publikum?
Foto: Michal Rejzek (www.rejzek.com)
Napsat komentář