Ti, co se letošního Respect festu zúčastnili osobně, již vědí své.
Následující report přinášíme především těm jedincům, kteří se
z jakýchkoliv i nevysvětlitelných důvodů dostavit nemohli, byť o to
ustavičně usilovali. Během dvou dnů se na Štvanici sice vystřídalo mnoho
(komerčně nemedializovaných) hvězd, tou největší však bezpochyby byli
senegalští Baobab, jejichž pozitivní hudba plná elánu nejednomu
vzala dech.
Line-up rozložený do dvou dnů pokryl zhruba třináct hodin čistého
času. Mezi kapelami se představily formace z nejrůznějších koutů světa.
Páteční hudební klání odstartovalo slovenské duo
Longital, návazně na nich se představilo trio
Kazanchis a někdy kolem jednadvacáté hodiny večer završila
formace Anthonyho Josepha-Spasm Band.
Kromě energické i mírné hudby přicházející do publika
v poměrně pravidelných intervalech útočily na přišedší jedince také
stánkové pulty plné nejrůznějších lákadel – výživných lahůdek,
kalorických drinků i jiných pochutin.
Páteční „respekt zázemí“ zpestřili také různě pobíhající psi
i děti, pro které se nabízel speciální koutek s patřičným vybavením.
Ze všeho nejvíc to ale bylo typicky aprílové počasí, které všechny ke
konci večera překvapilo pořádným lijákem.
Dramaturgicky se první kapely vystřídaly dokonale – Longital bychom pro
jejich klidnou hudbu uvítali patrně i na samém konci pátečního music
klání, nejspíš z důvodu požadované programové gradace (duo-trio-band) a
domácího původu kapely („domácí předkapelová tradice“) tomu bylo
naopak. Jako třešnička na dortu z pátečního pódia zazněl mix hip-hopu,
rapu a free-jazzu v podání Anthony Joseph & Spasm Band, kterým se
podařilo i ty nejméně otrlé jedince zvednout ze židle (zde spíše
karimatek či dek;).
O den později tomu nebylo jinak. Poněkud delší program čítající
celkem pět kapel svou délkou příjemně vykryl netradiční sobotní
odpoledne s charakteristickým vegetováním jednotlivců, skupinek či
celých rodin.
Díky svému vydařenému koncertu senegalští Baobané uhájili pozici
závěrečné hvězdy na výbornou. Do éteru se v jejich režii šířil
optimizmus, radost, euforie, nadšení. Nejeden festivalový účastník se za
doprovodu vyhrávajících kytar, saxofonů, trubky i dalších žesťů
podpořených sborovým zpěvem ryze mužské posádky a pravidelným pulzem
charakteristických bicích ocitl někde v Karibiku.
Bez rozpaků však můžeme tvrdit, že samotný večer začal gradovat již
decentním vystoupením palestinsko-izraelského sourozeneckého Tria
Jourban, které v Praze ještě doplnil technicky zdatný perkusista.
Jejich decentní hra se neomezovala jen na arabskou loutnu oud – předchůdce
loutny vůbec. Bratři oud několikrát zaměnili i za tamburíny či jiné
bubny, čímž umocnili jak svůj doposavad spíše jemnější tón, tak
samotnou atmosféru v publiku.
Následující tuvinsko-britští Yat-Kha sice předvedli co
do efektu povedenou punk-etno-rockovou show, přes velké kvantum i poněkud
bizarních instrumentů, svěřených zpravidla multiinstrumentalistce Sáře,
i přes osobitost Kuvezinova hrdelního zpěvu khoomei měnícího se
překvapivě v chraplák à la Tom Waits, však nelze říct, že by se jednalo
o nějak velký odvaz. O ten se náležitě postaralo až poslední číslo na
seznamu letošních headlinerů, senegalští Orchestra Baobab.
Pevně proto doufáme, že se stejného projektu zúčastní i za rok
či dříve.
Respect festival 2010
18. – 19. 6. 2010, ostrov Štvanice
Pořadatel: Rachot Production
Napsat komentář