Primorsko, malé městečko v Bulharsku na břehu Černého moře, je
oblíbeným letoviskem českých turistů. Ne mnoho lidí ale ví, že se zde
již 7 let každoročně pořádá folklorní festival, na kterém se
představují soubory z celého světa.
Letošní ročník festivalu se konal pod taktovkou pořadatele Ivana
Todorova ve dnech 16. až 30. června. 48 hostujících souborů bylo
rozděleno do dvou skupin: první se představila ve dnech 16.–23. 6., druhá
polovina pak ve dnech 24.–30. 6. Oba tyto festivalové úseky začínaly
zahajovacím průvodem, jehož se účastnily všechny folklorní soubory –
v průvodu prošly klikatými uličkami dokola celé město. 
Poté následovalo krátké pětiminutové představení souborů na hlavním
pódiu v centru města. Tedy oficiálně pětiminutové představení – ve
skutečnosti si ho většina souborů libovolně prodloužila, až na 15 minut,
jako by se nechumelilo. Organizátory tento neplánovaný ve výsledku skoro
dvouhodinový časový skluz nechával zcela chladné. Po stížnostech
zástupců českého folklorního souboru reagovali: „My víme, však si taky
prodlužte vystoupení.“ Mnozí čeští turisté, kteří byli o festivalu
informováni od delegátů svých cestovních kanceláří a přišli se
podívat, byli otráveni dlouhým čekáním. Chtěli vidět i „svůj“
český folklorní soubor, který měl vystupovat hned na začátku, podle
abecedního řazení – Czech Republic – ale kvůli administrativní chybě
byl evidován podle jména souboru „Vonička“ a vystupoval téměř jako
poslední, kolem 23. hodiny. Bez ohledu na to, že mezi účinkujícími
souboru byly i desetileté děti, které musely, oblečeny v krojích, hodiny
čekat na to, aby pak pět minut vystupovaly, samozřejmě s požadovaným
nadšením a úsměvem na rtech. Špatná organizace bohužel provázela celý
festival, stejně jako neprofesionální kostrbatý překlad do angličtiny,
který by zarazil snad každého průměrného studenta střední školy a
který byl původcem mnoha nedorozumění.
Každý den probíhalo na hlavním pódiu v centru města již delší
vystoupení několika souborů, současně se konala vystoupení
i v sousedním městě Kitenu a taneční večery v hotelovém komplexu
Černomorec, kde jednotlivé národy předváděly a učily ostatní své tance.
Poslední den se všechny soubory zúčastnily průvodu městem a slavnostního
zakončení. 23. června první část souborů odjela, do Primorska dorazila
jejich druhá část a celý koloběh se opakoval.
Zázemí pro účinkující mělo také mnohé hluboké trhliny. Dva dny ve
třicetistupňových vedrech netekla v hotelovém komplexu Černomorec
(rozuměj socialistická ubytovna s plesnivými koupelnami) voda. Po cisterně
ani vidu, ani slechu. Jestli se účinkující převléknou do krojů zpocení,
od soli a písku, to byla čistě jejich věc. Na jídlo byly pravidelně
(ráno, v poledne, večer) studené špagety, rýže s hráškem, brambory
s mrkví… Dvakrát se sice vyskytly aspoň karbanátky, ale příděl byl
pouze dvě malé kuličky na osobu. Proč se příbor skládal jen ze lžíce a
vidličky, zůstalo záhadou. Proti vyhladovění naštěstí pomáhala
šťavnatá zelenina a nízké ceny výborných palačinek a pizzy, které byly
k mání všude ve městě.
Úroveň účinkujících souborů
byla velmi různá. Kvalitní folklorní podívanou předvedl například
polský soubor Slazak či česká Vonička, naprostou „peckou“ festivalu byl
určitě gruzínský soubor Momavali, který navzdory velmi nízkému věku
některých členů souboru rozparádil diváky mnohohlasými zpěvy a
energickými tanci. Velmi zajímavě působilo i vystoupení izraelského
souboru Hora Efrochim, u kterého šlo bohužel jasně poznat, že tanečníci
by potřebovali ještě pár měsíců na „pilování“. Na druhou stranu
měl festival i pár žánrových „úletů“. Nebylo vůbec jasné, proč se
na přehlídce folklorních souborů objevilo hiphopové seskupení
Children’s modern dance group K2 z Polska s nepříliš povedeným číslem
„Pat a Mat“, či Peppy-dance z Estonska v duchu nablýskaných
roztleskávaček. (Patové a Matové navíc při jednom vystoupení po
opuštění jeviště začali skákat, tleskat a skandovat „Polska!“, během
čehož se jim podařilo nakopnout český kontrabas, připravený pod pódiem.
Naštěstí se nijak vážně nepoškodil. Překvapení diváci i další
účinkující, kteří již stáli na jevišti, museli počkat, až se Poláci
uklidní a program bude moct probíhat dál.)
A tedy celkový dojem z festivalu? Určitě příjemné ozvláštnění,
pokud jste zrovna v Primorsku na dovolené. Ale kvůli samotnému festivalu do
Bulharska rozhodně nejezděte. Byla by to ztráta vašeho času, peněz a
kvůli nepropracované organizaci možná také nervů. Nesrovnatelně
kvalitnější folklorní festivaly se pořádají i u nás v České
republice – a o mnohonárodnostní přehlídku tu také nepřijdete.
Napsat komentář