Nejdříve se jmenovali Slepé střevo. Pak změnili název na ještě více
provokativní Mňága a Žďorp. Ano, řeč je o kapele pocházející
z Valašského Meziříčí, která na české hudební scéně už více než
dvacet let představuje výjimečný exemplář. Ani letošní koncertní
šňůra se severským názvem „Na stanici polární“ nenechá žádného
posluchače na pochybách, že Mňága to prostě umí pořádně roztočit.
Do zlínského obchodního centra Čepkov zavítala kapela již 27. února,
když vystoupila ve zdejším Masters of Rock Café – podniku, který na
první pohled, nejen podle výzdoby na stěnách, holduje spíš tvrdší
hudbě. Byl páteční nevlídný zimní večer. Ačkoli koncert měl začít
až v 19 hodin, lidé se do Masters of Rock Café začali scházet podstatně
dříve. Čekání si zpříjemňovali kelímky piva či hraním stolního
fotbálku. Postupně se malý prostor podniku začal dramaticky zaplňovat,
přesto ale zůstaly dveře do koncertního sálu zamčené i dlouho po
devatenácté hodině. Kolem osmé hodiny večerní se lidé konečně nahrnuli
do sálu. Na pódiu se objevily Prázdné obaly – zlínská kapela, kterou si
Mňága a Žďorp vybrala jako předskokana. Po menších peripetiích
s laděním nástrojů a zvukovou technikou se kapela pustila do hraní. I na
přespolní návštěvníky, kteří se s ní nikdy dříve nesetkali,
zapůsobila tahle partička mladých lidí, a především jejich hudba,
uvolněným a příjemným dojmem.
Samotná Mňága začala hrát až kolem půl desáté. Na parketu pod
pódiem nechyběli skalní fandové ani příležitostní posluchači.
Rozmrzelost z dlouhého čekání zmizela jako mávnutím kouzelného proutku
hned po pár prvních písničkách. Všichni byli naprosto uchváceni. Ze
zpěváka Petra Fialy neuvěřitelným způsobem sršela energie, skotačil na
jevišti, autentickými pohyby rukou doplňoval svůj zpěv, sám si hudbu
nestrojeně užíval a strhával s sebou ostatní hudebníky i celé publikum.
Nelze nezmínit také fantastický výkon Jiřího Tibitanzla, přezdívaného
Tibík, který z náročných pasáží hry na saxofon plynně, bez mrknutí
oka, přecházel ke zpěvu a vystřihl během koncertu několik úctyhodných
sól a improvizací.
Prostě odpočinek pro
tělo i duši, příjemná hudba, pohodová nálada a parta muzikantů, kteří
muzicírují s láskou a potěšením.
V kvalitním a poctivém provedení zazněly osvědčené hitovky jako Klec
v kleci; Hodinový hotel; Ne, teď ne!; Nevzpomínám; Nejlíp jim bylo;
I cesta může být cíl; Dutý, ale free; Matahari a podobně. Nechyběly
ovšem ani songy jako Na stanici polární či Rajčata a růže z alba Na
stanici polární, které vyšlo teprve minulý rok. Zhruba po dvou hodinách
vystupování se kapela chtěla rozloučit. Nekonečný potlesk a skandování
ji ale vyhnalo zase na pódium a donutilo přidat pěknou řádku dalších
písniček.
Přemýšlím, jak vystihnout celkovou atmosféru koncertu a nenapadá mě
jiné slovo než „paráda“. Prostě odpočinek pro tělo i duši,
příjemná hudba, pohodová nálada a parta muzikantů, kteří muzicírují
s láskou a potěšením. Co ještě víc by člověk mohl chtít? Zkrátka a
dobře jestli jste aspoň trochu fandové hudby, kterou Mňága a Žďorp
hrají, neváhejte a co nejdřív si sežeňte lístek na jeden
z nadcházejících koncertů. Kapela se bude hudebně činit celý duben
i květen v polárních stanicích, jako je třeba Praha, Brno, Kladno,
Jaroměř a Ostrava.
Napsat komentář