S vánočním časem a blížícím se koncem roku nejeden z nás
rekapituluje, co vše se v daném roce povedlo, či naopak co by mělo být
výzvou pro zlepšení v roce následujícím. Trochu bilancování vám
přínáší i hudební rubrika – několik redaktorů se ohlédlo po
letošní hudební tvorbě a sestavilo svůj soukromý žebříček tří
nejlepších letos vydaných alb. Jako první přináší svůj TOP 3 Lucie
Gromusová.
Rok 2009 byl dle mého hudebně naprosto průměrný, nic překvapivého ani
převratného se nestalo, což ovšem neznamená, že nevycházela dobrá alba.
Tady jsou tři, která mě tento rok oslovila nejvíce. Dvě z nich jsou
britské provenience (navíc obě jsou debuty!), třetí je zástupcem domácí
hudební tvorby.
Vezměme to chronologicky:
Florence And The Machine
Album Lungs. Vydáno 6. července 2009. Britská hudebnice Florence Welch
se se svou doprovodnou skupinou dala dohromady teprve v roce 2007, ale už
v roce 2009 sklízí úspěchy se svou debutovou deskou Lungs. Žánrově je
těžko zařaditelná – snad indie pop, folk, s přesahy do mnoha jiných
žánrů. Florence
bývá často díky mystice svých písní připodobňována k Bat For Lashes,
pozorný posluchač si může také všimnout inspirace Nickem Cavem, k němuž
se odkazuje temnými a morbidními texty. Florence And The Machine ale není
žádný plagiát.
Na standardní edici alba najdete
třináct nahrávek. Největšími hitovkami jsou Dog Days Are Over a Kiss With
A Fist, veselá skoropunková píseň o domácím násilí. Mým osobním
favoritem je Between Two Lungs, díky skvělé atmosféře a vygradovanosti. Na
desce se lusknutím prstů přepíná mezi cynismem a něžností, temnotou a
optimismem, je neskutečně hravá, pestrá, harmonická a plná originálních
zvuků (různé perkuse, harfa atd.), to vše doplněno suverénním zpěvem
Florence Welch.
*Kiss With a Fist** {youtube}tpsDegqioVA{/youtube}
The xx
Dalším veleúlovkem roku 2009 jsou britští The xx, debutující letos
v srpnu deskou xx. Tato tehdy ještě čtveřice (klávesistka Baria Qureshi
skupinu nedávno opustila) londýnských mladíčků sklidila se svým albem
obrovský kritický i divácký úspěch. Jejich hudba kombinuje vlivy
elektroniky, kytarovek, popu, R&B, vytváří intimní sevřený zvuk,
který na nahrávce buduje jedinečnou melancholickou atmosféru. Polovinu
celého kouzla obstarávají vokály Romy Madley Croft a Olivera Sima – album
je jako dlouhý noční rozhovor těch dvou – hlasy jsou v určitých
polohách téměř identické, jinde se dokonale doplňují. 
Deska obsahuje jedenáct písní, z nichž nejradši mám Basic Space,
ačkoli deska je tak kompaktní, že je těžké vybrat. Nelze se na závěr
nezmínit, že The xx dokonce přijeli zahrát i do ČR, čtvrtého listopadu
vystoupili ve vyprodaném strahovském klubu 007. Koncert byl i přes citelnou
únavu všech tří muzikantů (jejich turné je opravdu zabijácké) výborný
a skvěle odehraný.
Crystalized {youtube}Pib8eYDSFEI{/youtube}
-123min.
A mé třetí nej album roku je Dream od
-123min.
Pátá studiová deska této české skupiny vyšla po napínavých peripetiích
23. října 2009, je na ní devět písní a je skvělá. Díky příchodu
nového bubeníka Miloše Dvořáčka se i bicí staly tvůrčím prvkem,
který zároveň výborně doplňuje sehrané duo Zdeněk Bína – Fredrik
Janáček. Je-li to vůbec možné, album je ještě pestřejší, hravější a
živější než ta předešlá a disponuje energií, která vás uvrhne do
stadia vleklé euforie (a co teprve na koncertech, že).
Dream otevírá píseň Subterranean Wonderground s veselým klávesovým
retro motivem, hned po ní následuje baladická Sea Or Sure, kde nám Bína
ukáže, jak pěvecky dozrál. Dočkáme se i pro jeho sólová vystoupení
typické exotiky – tady je to Sol. Nejvýpravnější a zároveň
i nejdelší skladbou desky je geniálně vygradovaná High Treason, která pro
mě tvoří pomyslný vrchol celého Dream. –123 min. svým novým albem
utužili pozici mé nejoblíbenější tuzemské skupiny, vlastně možná mojí
nejoblíbenější skupiny vůbec.
Napsat komentář