Pedro Almodóvar, tvůrce, jehož jméno je mezi veřejností možná známější než jeho filmy samotné.
Režisér, který se dlouze bránil překročit práh průměrnosti a líbivosti, překonal sám sebe, aby do kin vtrhnul s žensky ukecanou tragikomedií Volver s Penélope Cruz v hlavní roli.
Raimunda (Penélope Cruz) jde od desíti k pěti. Snaží se přežít, seč jí síly stačí, což je při současném stavu věcí rodinných a nedostatku pracovních míst, resp. kvalifikace, a líném nezaměstnaném manželovi dost těžké. Kromě dospívající dcery jí záleží i na senilní tetičce, která si záhadně dokáže sama vařit výborná jídla, ačkoliv už ani nerozezná konec své stařecké hole od kusu rohlíku. Navíc jí neustále leží na srdci nerozřešený vztah s vlastní, dávno mrtvou, matkou. Ale tohle všechno se má změnit, a to velmi rychle. Volver totiž rozjíždí vodopád nepříjemných událostí a sleduje, jak se s nimi výhradně ženské hrdinky vyrovnají. Tentokrát si Almodóvar odpustil cokoliv podivného nebo nechutného, pouze pro vytřídění postav do vyloženě ženského spektra použil muže jako katalyzátory, které v záporném slova smyslu shodily jablko hned vedle stromu.
Situace nastíněná na začátku se totiž výrazně změní, když senilní tetička zemře a Raimundin líný a nadržený manžel se pokusí znásilnit její čtrnáctiletou dceru, což má taktéž fatální následek. Do toho se Raimundině sestře začne zjevovat duch dávno mrtvé matky. Všechny tyhle tři věci jsou pochopitelně silně provázány, ačkoliv s nimi scénář pracuje místy až příliš odděleným způsobem. Nicméně, aby to neměla ani jedna ze sester jednoduché, musí jedna před druhou schovávat situaci, ve které se ocitla, což je díky jejich společné sestřenici, která netuší už vůbec nic a o to více je zvědavá, ještě více vykulminováno do často velmi komických situací a konverzačně-situačního humoru. Ovšem paradoxní na tom je, že až příliš velké množství dialogů se snaží dohánět ty trefné, a působí tak občas křečovitě, ačkoliv na druhé straně tvoří určitou atmosféru a formují v divákově představě charakteristiky oněch štěbetavých ženských, které se projevují na plátně. Dvojsečné, stejně jako ona občas trefná, občas zbytečná ukecanost filmu, je použití oddělených linií zjevení ducha matky a mrtvého manžela. Ať se jako divák snažím sebevíc, vidím smysluplnou a nosnou pouze jednu z nich, a sice tu se starou paní maminkou a jejím vztahem k dcerám jako předmětem zájmu děje. V případě mrtvého manžela už jde vlastně jenom o doplněk, který se zřejmě snaží stmelit vztahy všech postav natolik, aby se čtrnáctiletá Raimundina dcera dostala na stejnou úroveň se svou matkou co do vývoje a významu postavy v celkovém obrazu filmu. Naneštěstí jde o zbytečný krok a už samotná nedotaženost této linie nasvědčuje tomu, že žádný manžel ve filmu být nemusel a už vůbec ne zbytečné eskapády se skrýváním jeho mrtvoly, které ačkoliv občas vtipné, pouze odpoutávaly pozornost od toho hlavního dění.
Jestli ale poněkud pokulhává scénář, pak samotné jeho naplnění snaživě dorovnává krok. Alespoň co do hereckých výkonů ženských protagonistek. Ty nejenže v čele s ne již tak mladistvou, ale stále půvabnou Penélope Cruz dokáží udržet přinejmenším sporné scény nad hladinou, ale vytěží z nich ještě alespoň lehký úsměv nebo malou slzu na divákově dojaté tváři. V mnohých situacích vykresluje daleko lépe než napsaný monolog jejich souběžné "c, c, c, c" povahu filmu i cíl, kam směřuje. Ovšem nemůžeme ani tady nechat všechny nitě suché a povzdechneme nad mladičkou představitelkou Raimundiny dcery. Sice dostane tato postava do vínku velmi symbolický význam, který zapadá do skládanky rodinné historie velmi dobře, ale nijak zvlášť se na tom nepřičiní. Scénář jí to ani moc nedovoluje, což ale neomlouvá celkovou strnulost mladé herečky.
Každý film má své chyby, každý herec špatné dny a scenárista hluché období. A právě díky silné pachuti některých nedotažených věcí ve Volveru se zřejmě některé z těchto jmenovatelů sešly, aby opěvovaný Almodóvar natočil snímek, který na jedné straně trčí z pevné zeminy průměru a na straně druhé zasahuje napříč kinematografickým spektrem do nebes. Film, který pobaví, rozesmutní a nakonec zcela zaskočí pocitem nedotaženosti. V každém případě ale perfektní příležitost, jak dostat nefilmově zaměřené partnerky, tetičky, mámy, babičky nebo třeba sousedky do kina na snímek, který bude bavit především ženské publikum.
.:Zhlédněte flashový trailer::Jiný pohled:.
Volver (Španělsko 2006)
Režie: Pedro Almodóvar
Scénář: Pedro Almodóvar
Kamera: José Luis Alcaine
Hudba: Alberto Iglesias
Hrají: Penélope Cruz, Lola Due?as, Carmen Maura
premiéra: 29. 9. 2006
Napsat komentář