Stephen King je legenda. Jeho texty vynikají v mnohém, čtenářskou popularitou počínaje, přes tržní úspěch až po řemeslnou dokonalost. Převádění jeho příběhů na filmový pás je stále populárnější. Od dob dokonalého Shining už ale uplynul nějaký ten čas, který vyplňovaly jiné ne příliš zdařilé adaptace. V příštím čtvrt roce si ale můžeme užít celé dva vysoce očekávané snímky vycházející z pera mistra spisovatele a Pokoj 1408 je první z nich.
Pro ty, kteří se na tento článek dostali omylem, aniž by věděli, kdo je to Stephen King, ale i tak trochu pro ten nutný úvod, doplňujeme, že Stephen King je žijící legendou především hororové literatury. Převedeno do filmové mluvy, je vlastně jednou z nadějí západního filmového hororu, který je v posledních letech dosti válcován předělávkami asijských strašidelných pecek. A právě Pokoj 1408 je toho důkazem. Po dlouhé řadě Kruhů, Očí a kdovíjakých částí lidského těla, po nepřehlédnutelném šrámu, který po sobě zanechal kult vraždících a strašidelných dětí, nám teď Stephen King spolu s režisérem Mikaelem H?fströmem servírují pravý západní horor se vším všudy, na elegantním zlatém podtácku toho nejdražšího hotelu, aby nám v mnohých styčných bodech ukázali, proč všichni tak milují Shining a jak se bát originálně.
Mike Enslin je spisovatel. Přesněji řečeno, spisovatel troska. Je to člověk, který žije pochybný život, vydělává psaním prodejných knížek o deseti nejstrašidelnějších hotelích Spojených států a utíká před vlastní nepříjemnou minulostí. Těm bystřejším už dochází paralela mezi Shining a Pokojem 1408, jak v hlavní postavě podivného spisovatele, tak v „hotelové“ tematice. Paralely jdou dál, nicméně nechť si je každý dohledá a pro zbytek budou novým objevem. Tak tedy Mike Enslin v podání báječného Johna Cusacka jednou kápne na hotel Dolphin v rušném New Yourku, v jehož pokoji číslo 1408 došlo k úhoně nebo zemřelo věru nadměrné množství osob. A protože mu chybí poslední kapitola nové knihy, rozjede se rovnou tam.
A tady končí zdánlivě zbytečný, přesto později na dvě stě procent zužitkovaný úvod a zároveň divák dostává první ránu v podobě naprosto brilantního šéfa hotelu, elegantního Samuela L. Jacksona a jeho břitkého rozhovoru s naším hotelovým pisálkem. Zde jsou vyložena všechna fakta i postoje jednotlivců tak elegantně a zábavně, jak to snad pomocí dialogu jenom jde. Slibný rozjezd, řeklo by se. Ale ještě slibnější pokračování. Pokoj 1408 má totiž silně stoupající tendenci ve všech ohledech a je plný předělů časových i prostorových. Jakmile se zavřou dveře onoho hotelového pokoje, končí čas i prostor, který byl filmově zpracován předtím, a děj vstupuje do silně ohraničené oblasti jediného pokoje, jediné hodiny a jediného aktéra. Vskutku silná dávka filmového minimalismu, ovšem nikoliv volba filmařů, ale danost Kingova, který si ve svých textech velmi rád a velmi efektivně pohrává s podobně vyhraněnými situacemi. Na plátně to staví do obtížné role hlavně Johna Cusacka, který to ale se vší ctí, ba velmi nebojácně ustál a konečně v plné kráse ukazuje, co v něm doopravdy vězí (haló, páni režiséři, obsaďte ho do dalších filmů!). Za kamerou to pak dává zabrat režisérovi, jenž je v obtížné situaci obzvláště proto, že Kingova stejnojmenná povídka je krátká, tak zoufale krátká a náznaková, že si musel Mikael H?fström dopisovat zápletku a okolnosti. Což se mu povedlo, a jak.
Prostor jediného pokoje se zdá být neuvěřitelně omezený a přisadit si k tomu pouze jedinou hodinu by mohlo vypadat jako režijní sebevražda (ne, film opravdu netrvá pouze jednu hodinu). Přesto nás Pokoj 1408 přesvědčuje, že i na takto malém prostoru lze budovat překvapivě poutavý a vtahující děj. Pomalé prozkoumávání veškerého vybavení a serepetiček uvnitř pokoje se pojí s postupným budováním jakéhosi hrozivého očekávání. V této části filmu si pozorný divák uvědomí, jak důležitý je zvukový vjem, ten dokáže i z naprosto obyčejného polehávání v posteli s flaškou whisky udělat napětím natankovanou scénu. Autoři se zde vyloženě vyžívají ve stupňovitém zesilování tohoto očekávání, vždy vrcholícím v nějaké děsivé scéně. Ba co víc, vše jde tak daleko, až samotná hlavní postava poznamenává „co to bude teď?“ a dostává se dost blízko k vnějším pozorovatelům, k divákům. To dává tvůrcům zajímavé možnosti pro práci s iráckou asociací, již beze zbytku využívají. Proto zde nenajdete žádnou lacinou lekačku. A těch pár, co jich ve filmu doopravdy je, má vždy své opodstatnění a místo ve špinavých pravidlech, podle kterých si pokoj 1408 zahrává se svým nynějším nájemníkem.
Ony jednotlivé stupně jsou vlastně pomalým prozkoumáváním všech triků tohoto ďábelského místa. Jakmile si autoři vystřílí ty obyčejnější předměty z výbavy hotelového apartmá, jdou naplno do nadpřirozena. Snímek si tak pro svou potřebu ohýbá jak prostor, kdy Mikea uzavře do jakési bubliny, ze které vidí ven, ale nikdo nevidí dovnitř, tak čas, který je vlastně klíčem k celé té hodinové záhadě pokoje 1408. Ale nebojte se, že budete celou dobu koukat jenom po těch třech pokojích hotelového apartmá, protože z čísla 1408 poznáte kromě interiéru i exteriér, ba z nepříjemně blízké vzdálenosti i jeho servisní technické vybavení. A když už si vážně říkáte, že víc z daného časoprostoru nelze vymlátit, tak vás Mikael H?fström zaskočí podivným předělem, takovým posledním klidným nádechem před vyvrcholením celého děje, kdy se karty zamíchají na další hru, tentokrát ale ve vyšší lize. Snímek přechází od předvádění pravidel k jejich výsledku, kdy hrdinu i diváka naprosto emocionálně šikanuje způsobem dosti známým, ovšem zde k dokonalosti dovedeným.
Ne, Pokoj 1408 si nehraje na bubáky, není to ten bizarní horor asijského typu, ani brutalita zalitá krví nebo snad obyčejná duchařina. Pokoj 1408 je psychologický horor zahrávající si s divákem skoro stejně jako s hlavním hrdinou, ale hlavně je to chytrý horor. Chyb má tento snímek pramálo. Snad onen úvod mohl být kratší a jedna téměř „kolotočová“ scéna zbytečně shazuje herecké umění Johna Cusacka. Ovšem tyto drobnosti jdou stranou, Pokoj 1408 je jedním z největších překvapení letošního roku a řadí se k těm filmům, co musíte vidět a ne jenom jednou.
{youtube}lgLm4_fq6GY{/youtube}
Hodnocení: 90 %
Pokoj 1408 (USA 2007)
Režie: Mikael H?fström
Scénář: Matt Greenberg, Scott Alexander, Larry Karaszewski
Kamera: Benoît Delhomme
Střih: Peter Boyle
Hudba: Gabriel Yared
Hrají: John Cusack (Mike Enslin), Samuel L. Jackson (Gerald Olin), Mary McCormack (Lily Enslin), Tony Shalhoub (Sam Farrell).
Česká premiéra: 11. 10. 2007
Napsat komentář