
Filmové příběhy o Batmanovi udělaly ve své genezi další krok:
dostaly se od burtonovských efektních pohádek přes propadák s Georgem
Clooneym a povedenou trilogii Temný rytíř až k vlastnímu hranému
seriálu. Komiksy jsou v módě a je třeba vytřískat z nich co největší
sledovanost. A tak jsem i já podlehla lákavému pokušení a strávila dva
měsíce intenzivním těšením se na seriál Gotham, jehož první díl na
mě – světe div se – působí přesně tak, jak byl myšlen: jako snadná
cesta, jak vydělat peníze. V Americe ale nečekaně vyvolal společenskou
diskuzi o roli policajtů.
Už zase ten Batman
Zdá se vám téma Gothamu trochu vyčerpané? Tvůrcům asi mírně taky:
proto se děj v prvním plánu točí kolem budoucího komisaře, nyní nového
gothamského detektiva Jamese Gordona. Ve světě DC Comics je známý jako
Batmanův spojenec, ale nový seriál posouvá jeho postavu dál: Gordon
vyšetřuje vraždu Waynových a dostává se do blízkosti malého Bruce
ještě před tím, než začal honit padouchy v masce netopýra. Gordonova
role ale samozřejmě nespočívá jen ve správném působení na
rozvíjející se osobnost Bruce Wayna. Tenhle nový detektiv se pohybuje na
tenkém ledě mezi gothamským podsvětím, zkorumpovanou policií a vlastním
sebevědomím. Ve městě zločinu, kde se po střechách potuluje malá
Catwoman, Penguin rozehrává partii proti ostatním mafiánům a šéf
podsvětí Falcon se chová jako uhlazený gentleman, to Gordon nebude
mít lehké…
Potenciál by tu byl
Ano, je v tom jistá přitažlivost, když vám nabídnou možnost sledovat
slavné gothamské postavy na jejich počátku. Jak se ze Seliny Kyle stala
Catwoman? Co vedlo Ivy k tomu, že se přerodila v Poisson Ivy? A jak se
„správňák-za-všech-okolností“ Jim Gordon dostal ke spolupráci
s někým, jako je Batman – tedy mužem používajícím nelegální cesty
k prosazení práva? Chceme to vědět. Je to fascinující a provokativní.
Srdce fanouška komiksů zaplesalo…
… a pak trochu pokleslo, to když tento fanoušek zhlédl první díl.
Najdou se tu některé slibné momenty: například role jsou podle všeho
dobře osazeny. Ben McKenzie jako Gordon ukazuje přesné „správňácké“
výrazy a ještě se k tomu občas dokáže zatvářit rozporuplně (kdybyste
chtěli zůstat na pochybách) nebo útrpně (pokud máte rádi hrdiny trpící
svým osudem). Představitel mladého Bruce Wayna David Mazouz zase vypadá,
jako by ho vybrali podle představitele této postavy v Nolanově filmu Batman
Begins: má stejná gesta a mimiku a pořád natahuje k pláči. A pak je tu
pár hezky nejednoznačných postav, jako je Gordonův zkorumpovaný partner
Harvey. Tyhle postavy přece mají budoucnost!
Seriál postavený na klišé
Pojďme se zamyslet nad tím, co by
takový seriál kromě živoucích, zajímavých postav měl mít, abychom
o něm řekli, že je povedený. Můj seznam vede: 1) dobrý scénář a 2)
dost času na to, aby ho tvůrci mohli obstojně natočit. K seriálu Gotham
zatím v této souvislosti můžu říct toto: ad 1) Tolik klišé najednou
jsem viděla, jenom když jsem jednou deset minut omylem sledovala film podle
Rosamund Pilcher v domnění, že jde o Vraždy v Midsomeru. Opravdu silně
doufám, že mají scenáristi v kapse taky nějaké originální dialogy. Ad
2) Točí se očividně jako na běžícím pásu. To je v pořádku: všichni
víme, že takhle to u seriálů chodí. Pokud je ale na konečné verzi
vidět, že by téhle a téhle scéně prospěla ještě jedna zkouška, tak to
není dobrá zpráva.
A jak to vidí za Velkou louží
Abych to zkrátila: Gotham na mě podle prvního dílu působí jako
podprůměrný americký seriál, který cílevědomě kráčí k promrhání
kvalitního námětu. To je moje optika: pohled člověka ze střední Evropy,
který nemá rád patetické řeči a vytáčí ho příliš jednoznačně
kladní hrdinové (ano, dívám se na tebe, Jime Gordone!). Co je však z mého
pohledu na seriálu opravdu zajímavé, je reakce některých amerických
recenzentů a komentátorů. Kulturní weby přináší recenze a chválí
rozehranou zápletku (respektive spíš cestu, jakou si myslí, že by se
zápletka ideálně měla odebírat). Ovšem někteří z nich nemluví
o kvalitách seriálu, ale o poselství, které v něm vidí.
Recenzentka Washington Post Alyssa Rosenberg zveřejnila článek
„Can Gotham´s Detective James Gordon give us a new model of a good cop?“
(„Může nám gothamský detektiv James Gordon dát nový model dobrého
poldy?“) Ano, Rosenberg neřeší, jestli je seriál moc klišé, nebo není:
místo toho si do něj promítá současnou situaci v Americe a hledá
paralely. Amerika totiž stále nevěřícně kroutí hlavou nad tím, co se
stalo ve Fergusonu. (Afroamerický teenager byl v tomto městě zastřelen
policisty, po čemž následovaly masové protesty proti rasové nenávisti a
chování policie – které byly potlačovány opět policií za použití
nepřiměřené síly. Celá aféra vyvolala širokou diskuzi o tématech, jako
je zastoupení menšin u policejního sboru nebo vyzbrojení místní
policie – která má arzenál podobný armádnímu a jezdí s ním po
amerických městech, jako by to byla válečná zóna.) A právě v této
situaci, kdy Amerika tak úplně neví, co má dělat se svými ozbrojenými
složkami, se obrací k popkultuře a hledá odpovědi v komiksovém
příběhu o super-policistovi s morálními zásadami.
Komiksem k pravdě
Jakkoliv zvláštně to může znít, komiksy mají v (americkém) veřejném
prostoru moc vyvolat diskuze o morálních problémech. Pro nás je město
Gotham něčím fascinujícím, ale stejně vzdáleným, jako kdyby ho autoři
umístili do jiné galaxie a pojmenovali ho TohoNeníRealita. Tvůrci seriálu
to ale vidí jinak, jak cituje Rosenberg výkonného producenta a autora
pilotního dílu Bruno Hellera:
“One of the great, freeing things
about talking about Gotham as opposed to a real city that you can tell truths
about the way society works that would be libelous or impossible to tell in the
real world,” Heller told me. Any big American city has a degree of corruption
and decadence and crime that can’t be articulated. It can’t be revealed.
With Gotham you can make those connections between big business and politics and
crime very clear, and naked, and sensational if you like. But they are true
connections. No big city works without very specific and coherent lines of
communication and control between politicians, crime, big business.”
/„Jedna velká, osvobozující věc ohledně vyprávění o Gothamu jako
protikladu k opravdovému městu je, že můžete říct pravdu o způsobu,
jakým společnost funguje, což by znělo v souvislosti se skutečným světem
urážlivě nebo by to nebylo možné říct. Jakékoliv velké americké město
má stupeň korupce, úpadku a zločinu, který nemůže být vyjádřen.
Nemůžeme ho odhalit. S Gothamem můžete učinit spojitosti mezi velkým
byznysem a politikou a zločinem a můžete to ukázat jasně, jako nahou
pravdu, klidně i senzačně, jestli chcete. Ale jsou tu pravdivá spojení.
Žádné velké město nefunguje bez velmi specifických a soudržných spojek
v komunikaci a kontrole mezi politiky, zločinem a velkým obchodem.“ –
amatérský překlad autorky článku/
Přesně v duchu tohoto vyjádření se pak nese celý článek o seriálu,
ve kterém se autorka zabývá otázkami, jaká míra násilí je
ospravedlnitelná a „dobrá“, aby ji mohl použít policista. Jak může
Gordon v prohnilém městě plném násilí zůstat „dobrým poldou“?
A jak se má chovat takový polda v opravdovém americkém světě, jak má
odolávat násilí, které je všude okolo něj?
Pojďme mluvit o Gothamu
Pokud narazíte na takto vážné úvahy v souvislosti s (přinejlepším)
průměrným seriálem, tak je jasné, že se něco děje: spíš v samotné
společnosti než na filmovém plátně. Ale nemělo by mě to překvapovat –
nedávno jsme v Nekultuře
referovali o diskuzi o praktikách NSA, kterou pro změnu vyvolal
celovečerní film Captain America: The Winter Soldier. (Druhý díl Captaina
Americy byl ale sám o sobě kvalitním filmem, u něhož byl pro diváka
„společenský přesah“ jen příjemnou nadstavbou.) Mám pocit, že dokud
tyto příběhy vyvolávají tak zásadní otázky, měla bych si u nich
přestat stěžovat na chatrný scénář. Klišé fungují, lidé přemýšlí
o svém vlastním světě – jaký vyšší účel by měl seriál
splnit?
Nakonec – i já, průměrný středoevropský divák, dám Gothamu
další šanci. Asi v něm nebudu hledat souvislosti se svojí reálnou
situací. Proti lákadlu vidět znovu ty postavy jsem ale bezmocná. Budu doufat
v zázrak v podobě zvýšení kvality seriálu v průběhu série. Ve
světě, kde komiksy vyvolávají větší diskuzi než projev amerického
prezidenta, nemůžeme zázraky vyloučit.

Gotham (2014)
Režie: Danny Cannon
Scénář: Bruno Heller
Hrají: Ben McKenzie, Donal Logue, Sara Paxton, Jada Pinkett
Smith, Camren Bicondova, Robin Taylor, Andrew Stewart-Jones, John Doman, Cory
Michael Smith, David Mazouz, Clare Foley, Victoria Cartagena, Daniel Stewart
Sherman, Carol Kane, Grayson McCouch, Sean Pertwee, Drew Powell, Erin
Richards




Napsat komentář