Na letošní Letní filmové škole jsem objevil nejedno filmové
překvapení. Mezi ně s klidným srdcem řadím velmi povedený francouzský
animák Panika v městečku, který navazuje na stejnojmenný seriál.
Bohužel, v ČR tento seriál nikdy neběžel. Ale snadno ho najdete na
internetu, a to i v anglické verzi. Film sice českou distribucí proběhl,
ale bez nějaké větší divácké odezvy. O co se vlastně jedná?
Kůň vlastní domek a stará se o mladého Kovboje s Indiánem. Za sousedy
mají trochu horkokrevného, ale dobrosrdečného sedláka. Kůň má
narozeniny, a tak mu chtějí Kovboj s Indiánem připravit nějaké
překvapení. Rozhodnou se, že pořídí Koni zahradní gril. Objednají tedy
cihly na jeho stavbu, ale protože jsou to popletové, vše dokonale zvorají a
nakoupí cihel několik milionů. Do toho se připlete láska v podobě
učitelky hudby Klisny, do které se Kůň zamiluje. Také jakési vodní
příšery začnou krást hlavním hrdinům cihly a dokonce celé zdi. A i ten
sedlák není takový, jak se na první pohled zdál.
Již z náčrtu děje je patrné, že toto není lecjaký obyčejný film.
Žádné klasické filmové postupy, jak vyprávět či stavět děj, tu
nenaleznete. Celý snímek a potažmo celá komediálnost tkví ve vršení
jedné absurdní situace na druhou, se kterými se nezvyklí hrdinové musí
vypořádávat. Už jen výběr hlavních hrdinů je dost neobvyklý a jde
vlastně o určitou absurdní symboliku, kdy jsou k sobě přiřazeni velmi
odlišní a v jistém smyslu protikladní hrdinové. Navíc i role se obrací.
Kůň, jenž je symbolem určité podřízenosti lidem, je moudrým vychovatelem
Indiána a Kovboje. Zkrátka celý film je na protikladech a určité
pokřivené realitě postavený. Podle mnohých jde až o poctu surrealizmu.
S tím musím souhlasit. To, čím se od surrealizmu ale odlišuje, je právě
vtip. Vtip, který je asi nejbližší takovému Monthy Pythonovu
létajícímu cirkusu. Co je hlavní, skeče nikdy nesklouznou
k nějakému nevkusnému fekálnímu nebo hrubozrnnému humoru. Neustále si
drží vysoký standard, a tak zabaví po celých 75 minut. Největší
zásluhu na tom mají neuvěřitelné scenáristické nápady, kdy se takřka po
celý film skeče stupňují ve své absurdnosti. Dílem je to také tím, že
se neustále mění prostředí, ve kterém hrdinové vystupují. Nepodíváme
se jen do Městečka, ale i do ledem pokryté krajiny, na mořské
dno apod.
Důležitým prvkem je také způsob animace. Hrdinové jsou ztvárněni
z dětských hraček. Tedy různých plastových figurek, vojáčků,
zvířátek apod. To filmu dodává jakousi jednoduchost, ale zároveň
i originalitu. Takový sprchující se kůň ve sprchovém koutu, to je opravdu
nevšední zážitek. Podobných momentů je ve filmu mnohem více. Zaručeně
pobaví třeba romantický tanec Koně s Klisnou. Také pobyt pod vodou, kam
hrdinové pronásledují zlé příšerky či vedlejší postava medvěda se
vám nesmazatelně vryjí do paměti a poškádlí vaše bránice.
Co by se dalo označit jako zápor, je přece jen lehce upadající tempo.
Tvůrci v úvodu nasadí velmi vysokou laťku, a tu se následně snaží
neustále překračovat, což se jim sice většinou daří, ale někdy je to
zkrátka již slabší. Navíc když ono okouzlení z toho, jak zvláštní
film je, pomalu ale jistě vyprchává a divák si na originální ztvárnění
pomalu ale jistě zvyká.
Milovníci kvalitního a originálního filmového humoru mohou jásat.
Panika v městečku je určena převážně jim, náročnějším divákům,
kteří se nespokojí s jednoduchými vtípky amerického typu. Pokud máte
rádi promyšlenější a komplexnější humor, budete spokojeni. Pokud se ale
bojíte experimentovat, na Paniku raději nechoďte. Mohla by být pro vás až
příliš velké a prapodivné sousto.
Panika v městečku (Panique au village, Belgie, Francie,
Lucembursko, 2009)
Režie: David Slade
Scénář: Stéphane Aubier, Vincent Patar
Hrají: Stéphane Aubier, Jeanne Balibar, Bouli Lanners,
Vincent Patar, Benoît Poelvoorde
Délka: 75 min.
Premiéra v ČR: 3. 12. 2009
Napsat komentář