Můj vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi a o tom, jak je tenhle film špatný

Jsou dobré filmy, které mají dobrou publicitu, jsou průměrné filmy s výbornou reklamní kampaní, občas se objeví vynikající snímek, který nepotřebuje ani jedno, ani druhé, a pak jsou počiny, které vyvolají skandál bez ohledu na jejich filmařskou kvalitu. Můj vůdce je jedním z těch skandálních.

Adolf Hitler je bezpochyby jeden z největších zločinců dvacátého století. Spolu s jinými diktátory zničil životy mnoha lidem a ještě víc jich zabil. Díky tomu se vepsal do dějin hodně krvavým písmem, aby se o něm hovořilo, psalo a filmovalo po mnoho dalších desetiletí. Ale jakékoliv téma, přetrvávající takhle dlouho, jednou dojde do stadia, kdy je třeba se na něj podívat i z opačného úhlu pohledu. Všichni známe ty nekonečné dokumenty BBC a jiných stanic, vysílané na ČT2. Vážná dramata typu Pád Třetí říše už si také svou odbyla. Je čas podívat se na tuto těžkou minci z druhé strany. A kdo jiný by to měl provést než sami Němci? Každý národ, který ve své minulosti spáchal nebo zažil velikou křivdu, se s tím musí nějak vyrovnat. Francouzi a Britové se vyrovnávají s druhou světovou válkou humorem, tak proč ne Němci?

Hurá do toho! Udělejme z Hitlera naprostého trotla, ukažme prázdná místa dějin jako jeden velký cirkus, shoďme tu vážnou fasádu, ať se řehtá i bývalý SSman. Něco takového snad mohlo jít hlavou tvůrci snímku snažícího se parodovat poslední dny velkého vůdce. Ale opatrně, decentně, ať nikoho moc nenaštveme, našeptával mu producent. A tak to taky dopadlo. Snímek začíná na konci, ve svém vlastním závěru i v závěru války. Jde o jakousi retrospektivu Adolfa Grünbauma, profesora filozofie židovského původu, kterého si nacisti díky shodě jmen spletli se slavným hercem té doby, taktéž židem. Goebbels v podání vynikajícího Sylvestera Grotha totiž došel k závěru, že Hitler potřebuje se svým novoročním projevem trochu pomoct, že je třeba motivovat národ zbídačený pomalu prohrávanou válkou. A koho lepšího na to přivolat než studovaného a úspěšného herce? A proč žida? Aby v Hitlerovi znovu vzkypěla nenávist, tak potřebná k jeho plamenným projevům. Potud je všechno v pořádku. Nápad to není špatný, ani provedení se nijak nemíjí účinkem.

Ovšem v momentě, kdy Adolf Grünbaum přistupuje k psychicky zesláblému Hitlerovi, zůstává film rozpačitě stát mezi trapností a opatrností. Každému zde dojde, že tohle opravdu není parodie, jak by mohl film dle názvu, traileru i anotací vypadat. Velký vůdce není blázen ani neschopný idiot, který je vláčen svými ministry jako loutka, ale ten zakomplexovaný, prohrávanou válkou pomalu ničený diktátor, jak by si ho dokázal každý představit i bez tohoto filmu. Podívaná na plátně vás ani jedinkrát nerozesměje, ačkoliv se o to tvůrci občas snaží a v této snaze vybočují a vytváří naprosté výstřelky typu K.O. Hitlera Grünbaumem nebo neschopnost vyvolat erekci ve scéně s Evou Braunovou. Ne že by tyto nápady na vtípky nemohly nikdy fungovat, ovšem daný kontext je naprosto zabíjí. Scenárista i střihač jako by opatrně šlapali minovým polem a každý jednou šlápl špatně. Podobně se snímek snaží těžit z intrik za Hitlerovými zády a jeho následné náklonnosti ke Grünbaumovi a celé jeho rodině. Ale tyto scény pak už působí opravdu vyloženě trapně.

Technicky i herecky je však film zvládnut dobře. Ba role slizkého Goebbelse je podaná na jedničku, ani Ulrich Mühe by ve své roli Adolfa Grünbauma nepůsobil špatně, nebýt scenáristických chyb. Kulisy či modely zničeného Berlína působí autenticky a ani na chvíli vás nenapadne, že nejsou reálné. Ale technické zpracování samo o sobě nedělá dobrý film. Ani průměrný film. Opatrnost ve vyrovnávání se s minulostí přinesla Němcům nepovedený snímek, který není ani komedie, ani drama, a už vůbec ne dokument. V jistém smyslu se Můj vůdce hodí k NeKultuře, protože tohle je nekomedie, nedrama a nedokument. Tento neslaný nemastný film si vybojoval své místo na slunci zřejmě jenom díky novinářskému hyenismu a honu na skandál, kterému se právě tvůrci snažili střídmostí zabránit – marně. Jestli je tohle německé vyrovnání se s minulostí, pak ať se vyrovnávají sami, podobné filmy mimo hranice země svého původu prostě nefungují a fungovat nebudou.

{youtube}vnOitcpP3JM{/youtube}

Hodnocení: 30 %

Můj vůdce (Německo 2007)
Režie: Dani Levy
Scénář: Dani Levy
Kamera: Carl-Friedrich Koschnick, Carsten Thiele
Hudba: Niki Reiser
Hrají: Helge Schneider, Wolfgang Becker, Bernd Stegemann, Meret Becker, Katja Riemann