Zběžný pohled na listopadovou nabídku premiér zaváněl téměř
žalostným dojmem. A upřímně řečeno, prosinec zatím nevypadá o moc
lépe. Proto bychom měli docenit každé filmové dílo, které se současné
šedi a bídě kinosálů alespoň trochu vymyká. K těm několika málo
výjimkám, které se vyplatí vidět na velkém plátně, patří právě
novinka režiséra Bennetta Millera s názvem Moneyball. Navzdory svým
nesporným kvalitám je ale pravděpodobné, že u českého publika příliš
nezaboduje, protože pojednává o baseballu, tedy sportu, který tady skoro
nikoho nezajímá.
Moneyball vypráví o generálním manažerovi Oakland Athletics (Oakland
Aʼs) Billy Beanovi (Brad Pitt), kterému po úspěšné sezoně bohatší kluby
odkoupí tři klíčové baseballisty. Na místo obvyklého nahrazení hráče
za hráče se ale Billy rozhodne pro razantní přebudování týmu podle metody
spočívající ve statistických výpočtech jednotlivé úspěšnosti
baseballistů na určitých postech hry. Vysvětlit tento systém v několika
větách není úplně snadné, navíc právě postupné poznávání této
metody funguje jako jeden z nejdůležitějších a nejzábavnějších
principů snímku.
Za hlavní téma Moneyballu by se tak
dala označit Beanova urputná snaha prosadit novátorský způsob tvoření
týmu, kterému nikdo ze zkušených matadorů v oboru nevěří. Oproti
ostatním sportovním filmům zde vzniká jakýsi paradox, protože to, co Bean
a jeho asistent Peter Brand (Jonah Hill) dělají, se zcela míjí s obvyklým
jímavým příběhem o sportovním „srdíčku“ a tvrdému tréninku. Oni
namísto toho usilují o matematický přístup k věci, který jim má
zároveň zajistit, aby výdaje za platy hráčů nepřekročily rozpočet
klubu. Chvílemi tedy Moneyball působí poněkud chladně, ale v jádru
takový úplně není.
Proto zde existuje emocionální středobod vyprávění v podobě osobního
příběhu zhrzeného hráče (Beana), kterému předvídali velkou budoucnost,
již nebyl schopen naplnit. Jeho manažerský přístup k tvoření týmu tak
vytváří alternativu, která mu říká, že veškeré zkušenosti hledačů
sportovních talentů již nejsou potřeba. A protože Billyho zabírá kamera
téměř po celou délku filmu, tak je pro kvality Moneyballu nesmírně
důležité, že Brad Pitt se této role zhostil nadmíru dobře. Sveřepého
Beana hraje v uvěřitelné civilní poloze a navíc do filmu přináší
i element humoru, protože v průběhu celého snímku trousí jednu
štiplavou (či nadnesenou) poznámku za druhou.
Jiný typ herectví, než jsme u něj
byli zvyklí, pak předvádí Jonah Hill, který namísto obvyklého
nadávání, fňukání a „fuckování“ prostě zadumaně kouká a občas
pronese nějakou chytrou větu. Trochu to připomíná hraní s jedním
výrazem tváře, ale Hill tak do celé struktury díla zapadá lépe, než
kdyby se pokoušel o nějaký širší herecký rejstřík.
Vedlejší dějová linie s Beanovou dvanáctiletou dcerou působí jako
nuceně vyhrazené okamžiky pro rozvíjení jeho citové stránky, aby nikdo
nemohl tvrdit, že film je příliš matematicky strohý. Nakonec se ale přece
jen ukáže, že jejich vztah měl své logické opodstatnění, protože
v závěru krásně podtrhává jednu z klíčových myšlenek.
Největší část Moneyballu tvoří
hlavně delší dialogové scény, které naštěstí nepostrádají švih a
jiskru. Brad Pitt v nich často stojí jako pěšák sám v poli proti zbytku
vedení Oaklandského týmu. V napjatých situacích si navíc vypomáhá
trefnými glosami, takže většina dialogů obsahuje i krátké momenty
odlehčení. Veliký podíl na tom, že se film plný rozhovorů nijak
nezadrhává, mají jistě oba scenáristé, oscaroví tvůrci Aaron Sorkin (The
Social Network) a Steven Zaillian (Schindlerův seznam).
Za dílčí nedostatek snímku lze považovat zaměnitelnou muziku, která
vyvolává dojem občasné hudební kulisy, jež zní jako recyklace známých
melodií, které už předtím někdo minimálně jednou (ne)nápadně
předělával. Taková vada na kráse se ovšem dá u konverzačního filmu
s mávnutím ruky přehlédnout (či přeslechnout). Nezanedbatelným faktem
ovšem zůstává, že neznalost pravidel baseballu a potažmo celé organizace
americké ligy vytváří občasný zmatek, a tak neznalým divákům uniká
spousta důležitých detailů, což brání plnému prožitku ze sledování
jinak povedeného filmu. Od výsledného hodnocení si tak můžete nějaké to
procento odečíst či přičíst, jste-li náhodou členem lokálního
baseballového týmu.
Moneyball (2011)
Režie: Bennett Miller
Scénář: Aaron Sorkin, Steven Zaillian (podle knihy Michaela
Lewise)
Kamera: Wally Pfister
Hrají: Brad Pitt, Jonah Hill, Philip Seymour Hoffman, Chris
Pratt
Délka: 133 minut
Premiéra v ČR: 1. 12. 2011
Napsat komentář