Známý režisérský provokatér a manipulátor, zakladatel manifestu Dogma 95, si opět odskočil od své americké trilogie (Dogville, Manderlay a plánovaný Washington), aby stvořil „jen takový malý, legrační film“, jak o snímku Kdo je tady ředitel? sám tvrdí. Že by Lars von Trier natočil obyčejný, neinvenční snímek? Ale kdepak!
Příběh je poměrně originální, i když jednoduchý. Ravn je ředitel firmy v oblasti výpočetní techniky, ale chová se jako řadový zaměstnanec, nikdo tedy o jeho pravé identitě nic netuší. Typizovaní zaměstnanci firmy se modlí k „nejvyššímu řediteli“ jako k orwellovskému Velkému bratrovi, spílají mu a zároveň se ho i dovolávají. Pro Ravna to má ale jednu zásadní výhodu: všechna nepopulární opatření vydává fiktivní ředitel, Ravn jen jako další zaměstnanec trpí spolu s ostatními a paradoxně se stává jejich vrbou, jejich miláčkem. Všechno se má ale změnit. Ravn se chystá firmu prodat a k tomu potřebuje herce, který by roli ředitele dokonale zahrál.
Máme tedy co dočinění s dalším trierovským snímkem, který tematizuje dánský sklon k soudržnosti, soužití a vytváření komunit všeho druhu. Toto téma ale zpracovává s (na Triera opravdu neobvyklou) citlivostí a citovostí. Oproti Idiotům se vystříhal jakýchkoliv vulgárních, až pornografických scén, které jen rušily a bořily dějovou naraci, jež se snažila akcentovat právě tak palčivé téma dánské kinematografie, a nahradil je dialogy pohybujícími se na hraně absurdního dramatu a černého humoru.
Kdo je tady ředitel? je jakési obrovské divadlo masek, které se na chvíli odhalují, abychom se vzápětí dozvěděli, že na scénu přicházejí další a mnohem rafinovanější. Extrémním případem je pak Ravn a jeho golem – zneuznaný herec Kristoffer v roli fiktivního ředitele, který se postupem času obrací proti svému stvořiteli a děj tak získává po dlouhé expozici konečně na gradaci.
Nebyl by to ale Trier, kdyby se sadistickou radostí nemanipuloval s divákem, kdyby neexperimentoval s novou technikou vyprávění, kamery či střihu, či kdyby dokonce nevymyslel nový projekt, na kterém by se mohli podílet ostatní filmaři.
Jemnou plynulost vyprávění, které nešokuje naturalistickými scénami, nahrazuje dynamickým střihem, tzv. jumpcutem, kde je ze záběru vystřižena část scény. Po chvíli, kdy divák ovládne tuto nezvyklou techniku, porušující jakákoliv zajetá pravidla kinematografie, přijde přestávka a jakýsi vstup samotného režiséra, který nás seznámí s tím, co právě dovyprávěl, co bude následovat a jaké to má důvody. Nechybí ani drsná sebekritika režiséra. I přesto však Larsův nový, lehce komediální snímek šokuje nejvíce svými ambicemi nešokovat.
Společně se snímkem Kdo je tady ředitel? Trier také vytváří nový projekt, který se snaží oživit film jako médium, které s divákem komunikuje jen jednosměrně. Vymyslel tzv. lookeys – zdánlivě nesmyslné podněty, které nepatří do snímku. Filmové plátno se tak mění v hlavolam, jehož skryté nesmyslnosti vás minimálně nenechají usnout, v lepším případě ve vás probudí touhu objevit systém, v kterém jsou v daném snímku všechny lookeys kódovány. Tento koncept je (u Triera již tradičně) otevřen všem filmařům, kteří by o daný projekt měli zájem.
V rámci tohoto konceptu vznikla v Dánsku soutěž, kterou v České republice předělala firma Artcam v duchu celého snímku. Výherce se tak může stát na jeden den ředitelem celé distribuční společnosti Artcam. (Více informací se dozvíte na http://artcam.cyclone.cz/soutez.htm.)
.:Zhlédněte flashový trailer:.
Kdo je tady ředitel?/Direktøren for det hele (Dánsko/Švédsko 2006)
Režie, scénář: Lars von Trier
Kamera: Søren Pederson, Claus Rosenløv Jensen
Hudba: Kristian Eidnes Anderson
Hrají: Jens Albinus, Jean-Marc Barr, Peter Gantzler, Sofie Gråbøl, Iben Hjejle, Fridrik Thór Fridriksson
Délka: 99 minut
Napsat komentář