
Sam Childers, jehož příběh se stal předlohou pro nový akční snímek
Kazatel Kalašnikov, je pravděpodobně českému publiku naprosto neznámý.
O to víc pro nás je překvapivá míra glorifikace, která napraveného
hříšníka Childerse skrze snímek Kazatel Kalašnikov potkala. Přestože
pozadí událostí, které Sam Childers alias Kazatel Kalašnikov zažil, mají
reálný základ, od filmu nečekejte fakta a uvěřitelné vyprávění. Naopak
se tvůrci nezakrytě snažili vytvořit kult osobnosti Američana, který má
přímou linku k Bohu. Využili k tomu ovšem nefér praktiky.

Opět se jedná o americký snímek, který bude pravděpodobně ve svém
vyjadřování českému divákovi dosti vzdálený. Realistické vyprávění
je zde záměrně nahrazeno obdobou příběhu svatého, jakýmsi
pseudobiblickým ponaučením plným mrazivého patosu. Události
v Childersově životě mají jasný vývoj. Od násilníka a hříšníka
přes okamžik, kdy najde Boha, k chvilce zaváhání až po konečnou
nápravu. Mimoděk nám ovšem snímek nabízí i sondu do myšlení
Američanů žijících na chudém venkově, stejně jako do myšlení
amerického tvůrce, které je tak odlišné od myšlení toho evropského.
Překvapením je právě i samotný režisér Marc Foster. Přestože již
v minulosti měl příležitost ukázat, že se s velkým nadšením a
i s poměrně velkým úspěchem pouští do naprosto protichůdných
projektů, životopisný film tak silně nábožensky vypjatý nikdo nečekal.
Jeho pravděpodobně dosud největším úspěchem byl Ples příšer,
který však naopak sázel na až brutálně realistické zobrazení deziluze
lidí na společenském dně. Za sebou má i komedii Horší už to
nebude, pohádkový příběh Hledání Země Nezemě či bondovku
Quantum of Solace.
Konceptu příběhu svatých se silně mravoučným základem se
přizpůsobují v Kazateli Kalašnikovi v podstatě všechny složky
příběhu i stylu. Nejokatějším příkladem vedle samotné struktury
vývoje hlavní postavy je i vymezení dobra a zla. Filmové zobrazení
súdánského konfliktu vytváří skrze reálná historická jména
účastníků a biografický základ falešnou iluzi skutečných událostí.
Jedná se o pouhou černobílou šachovnici, do které jsou vkládány stejně
ploché postavy s jasnými motivy svých činů – Bohem či ďáblem. Tuto
manipulaci ještě podporuje velká brutalita zobrazovaných scén. Detailní
záběry zmrzačených a mrtvých jasně vytyčují démoničnost protistrany a
obhajují jednání Sama Childerse a jeho spolubojovníků.

I herecké ztvárnění postav podporuje vyděračskou jednoznačnost.
Gerard Butler alias Sam (jeho maskulinní šišlání známe například
z 300: bitva u Thermopyl) je novodobým křižákem, který
v Súdánu bojuje po boku křesťanských vojáků proti muslimským vrahům.
Jeho žena ztvárněná Michelle Monaghan zlomeného Sama přivedla k víře a
podporuje ho v každém jeho rozhodnutí, jež mu ve snu přikázal Bůh.
Odpustí mu vždy, když sejde z „pravé cesty“. Ve skutečnosti ale
působí spíše jako ustrašená týraná manželka bez vlastní osobnosti.
Vlastně všechny postavy postrádají jakoukoliv psychologizaci a jsou jen
figurkami v tomto plochém divadle.
Náklady na Kazatele Kalašnikova se pohybovaly jen kolem 30 miliónů
dolarů, což je na podobný projekt poměrně skromný rozpočet. Přesto byla
většina bojových scén provedena působivě a věrohodně. To, co je však na
Kazateli Kalašnikovi neodpustitelné, je jednoznačná manipulace s divákem a
fakty. Iluze realistického vyprávění událostí v Súdánu je v konečném
důsledku jen cynické využívání filmově atraktivního tématu, kterým
tvůrci citově vydírají diváka. Ten je pak nucen se potácet mezi velice
pravděpodobným znechucením nad americkým sektářským patosem
křesťanského rocku a pocitem viny nad zobrazenými hrůzami.

Kazatel Kalašnikov (Machine Gun Preacher, USA, 2011)
Režie: Marc Forster
Scénář: Jason Keller
Kamera: Roberto Schaefer
Hudba: Asche & Spencer, Thad Spencer
Hrají: Gerard Butler, Michelle Monaghan, Michael Shannon,
Madeline Carroll, Kathy Baker, Souleymane Sy Savane a další
Délka: 129 minut
Premiéra: 12. 1. 2012




Napsat komentář