Legendární americký režisér Martin Scorsese se ve svých filmech vždy
zabýval především temnými aspekty lidské povahy a společnosti. Nyní
přichází do českých kin jeho poslední počin Hugo a jeho velký objev,
který do Scorseseho předcházející filmografie příliš nezapadá, neboť
se od začátku své reklamní kampaně prezentuje jako (trojrozměrná)
dobrodružná podívaná pro celou rodinu. Tato žánrová nálepka ovšem
působí částečně klamavě, protože Hugo a jeho velký objev je ve své
podstatě docela jiným dílem.
Snímek začíná vyprávěním o sirotkovi Hugovi (Asa Butterfield), který
někdy ve 20. letech přežívá na hlavním pařížském nádraží, kde se
každý den stará o seřizování tamních hodin. Jeho denní rutinu občas
naruší útěk před místním hlídačem (Sacha Baron Cohen), ale teprve
setkání se starým prodejcem hraček (Ben Kingsley) a jeho dcerou Isabelle
(Chloë Grace Moretz) svede Hugův život z dlouho zaběhnutých kolejí.
Starý pán je totiž klíčem k tajemství, kterému se chlapec dlouho snaží
přijít na kloub, a zároveň postavou, která vede k odkrývání té
nejdůležitější vrstvy příběhu.
Hugo a jeho velký objev je sice dobrodružným filmem plným záběrů,
které výtečně a organicky pracují s formátem 3D (což u hraných
snímků stále platí za světlou výjimku). Pod tímto povrchem se ale
skrývá jedno velké vyznání lásky ke kinematografii (a literatuře
v druhém plánu) a jejich schopnosti přenášet diváky do jiných světů.
Recenzovaný snímek se od začátku odehrává v prostředí zaplněném
množstvím strojků a aparátů fungujících na podobných principech jako
první kamery a promítačky. Kromě těchto nepřímých spojů se zde objevuje
také několik otevřených citací jiných uměleckých děl.
Základní vědomosti o počátcích kinematografie, především znalost
jména legendárního režiséra a všeuměla Georgese Mélièse, jsou tedy pro
sledování filmu Hugo velkou výhodou. Užít si tento výtvor naplno
lze ale i přes dílčí neznalosti, neboť tvůrci většinu důležitých
událostí z filmové historie v průběhu děje velmi zdařile vysvětlují.
Ve filmu Hugo se ovšem pracuje i s vášní k literatuře, ke
které hoří láskou nadšená čtenářka Isabelle, jež má od otce
zakázáno chodit do biografu. Svět knih se zde ovšem nevykresluje jako
konkurenční prostředí filmu, ale spíše jako bohatý zdroj inspirace, což
lze krásně pozorovat, když malý Hugo reaguje na obálku Robina Hooda
s tím, že ho viděl s Douglasem Fairbanksem v hlavní roli.
Obzvlášť kouzelnou roli tu pak má Christopher Lee, který sedí na
vysokém pultíku knihovny jako jakýsi strážce brány k jiným světům, do
nichž se je možné dostat skrze čtení. Scorseseho novinka nám totiž
ukazuje, jaká báječná dobrodružství nám může představivost tvořivých
lidí přinášet. Stojí za to zmínit, že se jedná o trojrozměrný
snímek, který vypráví o době černobílého dvojrozměrného filmu
20. let, ale i úplných počátcích kinematografie, kdy byl prostor
pohyblivých obrázků „umístěn“ v jakémsi ohraničeném krabicovém
prostoru připomínajícím spíše divadlo.
Scorseseho dílo ovšem dokáže obstát i mimo rovinu svého láskyplného
vyznání jakožto dobrodružná rodinná podívaná. Mělo by se ovšem dodat,
že úplně nejmenší děti jeho kvality zřejmě nebudou schopny patřičně
ocenit, neboť Hugo je více než na akci založen na množství vizuálních
drobností. Kromě skvělé výtvarné a technické stránky (kamera, střih,
výprava) poskytuje i dostatečný prostor hereckým schopnostem čtyř
generací hlavních představitelů. Obzvláště dobrý dojem zanechává
šarmantní Chloë Grace Moretz.
Výtečný je také Sacha Baron Cohen coby nádražní hlídač, který
s chutí přijal post komické figurky. Cohen totiž dokáže výborně
balancovat na hraně komiky a stydlivé touhy po lidské společnosti, kterou mu
jeho role bývalého sirotka přisuzuje. Je to pak především on, kdo motivuje
vznik většiny honiček po rozlehlých prostorech pařížského nádraží, a
tak má jeho role větší smysl než jen vytváření legračních
situací.
Hugo a jeho velký objev nám s láskou připomíná dávné počátky
kinematografie, jejíž některé principy tu s námi ovšem přežily až
dodnes. Síla Mélièsových filmů totiž spočívala spíše než ve
vyprávění příběhů v zobrazování dosud nepoznaných fikčních světů
zaplněných bombastickými efekty, což je trend, který se silně projevuje
i v současné kinematografii, jak lze dobře vidět v tvorbě nákladných
blockbusterů. Méliès měl ale zřejmě štěstí, že se nyní spousta lidí
ráda ztotožňuje s magickým pohledem na jeho filmařskou éru. Těžko
totiž odhadovat, jestli někdo za sto let složí podobný hold takovému
Michaelu Bayovi.
Hugo a jeho velký objev (Hugo, USA, 2011)
Režie: Martin Scorsese
Scénář: John Logan (podle knihy Briana Selznika)
Kamera: Robert Richardson
Hrají: Asa Butterfield, Chloë Grace Moretz, Ben Kingsley,
Sacha Baron Cohen, Christopher Lee
Délka: 126 minut
Premiéra v ČR: 2. 2. 2012
Napsat komentář