Trenér Tří králů, David O. Russell, si našel nového svěřence,
kterého převzal po Darrenu Aronofském, který z projektu vycouval. Mark
Wahlberg se jako nadějný boxer pokouší vyhrabat zpoza barikády, kterou
kolem něj postavilo vlastní okolí včetně nejbližšího bratra v podání
Christiana Balea. Tento boj se pro film stal fatálně důležitější než
boxerský souboj o titul, k němuž každý sportovní film směřuje. Tenhle
má sedm oscarových nominací.
V konečném zúčtování má Fighter nejblíž k Rockymu, neboť se
snímek uchyluje k pozitivnímu rozuzlení, které asi odpovídá realitě, ale
dramatickému náboji i uměleckému sebevyjádření filmu to ubírá body,
které jsou pro filmový knock-out důležitější než dobrý pocit, že se
všichni máme rádi a všechno bude dobré.
Herecké způsoby Christiana Bale už
pomalu zakořenily mezi širokou obcí diváků, takže další role, pro niž
se váhově zhoupl do záporných čísel, by se dala brát nejen jako hloupé
zahrávání s vlastním zdravím, ale také neschopnost postavit své hraní
na něčem jiném než fyzické změně. V konečném důsledku je
nejpodstatnější zjištění, že tím stahuje veškerou pozornost na svoji
osobnost, neboť upoutá víc než jakékoli minimalistické herectví kolem
něj. Kompletní redukci hmotnosti nejprve předvedl ve vypsychlém Mechanikovi,
aby vzápětí nabral svalovinu, kterou upotřebil jako komiksový bojovník se
zločinem v novodobém Batmanovi. Stejné kolo se opakovalo s Herzogovým
Temným úsvitem a následným pokračováním Batmana. Před třetím
netopýřím mužem, který se chystá potvrdit miliardový titul v příštím
roce, si zruinoval tělo pro oscarové drama Fighter. Že si za celý film
nevšimnete v hlavní roli mdlého Wahlberga, který nabral to, co Bale shodil,
má ale důležité opodstatnění, kvůli kterému je Fighter jiný a stojí za
divákův čas.
Micky Ward a Dicky Eklund jsou bratři,
jejich životy jsou pevně provázány, oba nade vše milují box a provozují
ho. Jenomže Dicky už má svůj vrchol dávno za sebou a je to jenom jeho vina,
že ho teď musejí shánět po feťáckých doupětech. Snaží se pomáhat
svému mladšímu bratrovi, trénují spolu a domlouvají zápasy, na nichž by
konečně prorazil a jednou získal šanci bojovat o nesmrtelnou slávu. Když
se zdá, že postupuje, podívá se dolů a zjistí, že jenom klouže na
kluzkém povrchu, jak mu všichni naflusali pod nohy. Je otázka, jestli se
dokáže osvobodit a rozhodnout, co je pro něj skutečně nejlepší. Aby se
tvůrci adaptující skutečný životní příběh vyhnuli tradičnímu
schématu boxerských / sportovních / outsiderských filmů, které nicméně
skrytě a v závěru urychleně naplňují, nevěnují se tolik samotnému
sportu jako dvěma dalším motivům.
Jedním je sociální sonda do prostředí amerických nízkopříjmových,
až buranských skupin obyvatelstva, kterou Russell vyjevuje nepřikrášleně a
dokumentačně syrově. Zachycuje postavy, které jsou svým zjevem a
vystupování tak vulgární, že není třeba čekat, kdy se skutečně
zachovají tak omezeně, aby jejich náturu prokoukl i dobrosrdečný Micky.
Jeho kariéra tudíž nepředstavuje přímou dráhu k úspěchu, ale velmi
krkolomnou cestičku se spoustou problémů, protože když se ocitáte ve
zpřítomněném srabu, oprostit se není snadné. Většinu lidí kolem něj
totiž tvoří lidé, kteří se potácejí v marazmu, který si sami
vystavěli, který opečovávají a který nakonec nazývají rodinou.
Manažerku mu dlouhá léta dělá vlastní matka, jenomže těžko něčeho
dosáhnout, když nemůžete být plně přesvědčeni o jejích dobrých
úmyslech. Zvlášť když kolem posedává dalších několikero klonů
v podobě dcer, které se tváří, že jejich jediným denním chlebem je
sedět, zírat, buzerovat a čekat, kdy o ně někdo zakopne a omylem jim při
tom udělá dítě.
V této mizérii pak jako nestabilní
červený obr září Dicky, který si k tomu všemu přibral drogy a zločin.
Táhne tím nejen sebe, ale i bratra, k zemi a film tím krade pro sebe,
protože druhým motivem je nevyrovnaný vztah těchto dvou postav, v němž se
ta důležitější, Micky, ztrácí. Christianu Baleovi to umožňuje pro
jednou nejen zhubnout, ale zapojit do svého hereckého projevu i mnohem
expresivnější prvky. V některých scénách hraničí s přehráváním,
ale kooperuje to s Dickyho nespoutaností a šaškováním před štábem,
který o něm natáčí film. Nelze mu toto jednání zazlívat, protože spolu
s dalšími se stará o to, aby vybarvili skutečnost, v níž je ústřední
postava odstrčena na druhou kolej, a proto mu až do rozhodnutí vymanit se
nezbývá než trpět ve stínu ostatních.
Když vedle sebe postavíme oscarová boxerská dramata jako Rocky, Zuřící
býk a Million Dollar Baby, úplně nejblíž má v konečném zúčtování
k Rockymu, neboť se snímek uchyluje k pozitivnímu rozuzlení, které asi
odpovídá realitě, ale dramatickému náboji i uměleckému sebevyjádření
filmu to ubírá body, které jsou pro filmový knock-out důležitější než
dobrý pocit, že se všichni máme rádi a všechno bude dobré.
Fighter (The Fighter, USA,
2010)
Režie: David O. Russell
Scénář: Scott Silver, Paul Tamasy, Eric Johnson, Keith
Dorrington
Kamera: Hoyte Van Hoytema
Hrají: Mark Wahlberg, Christian Bale, Amy Adams, Melissa Leo,
Mickey O’Keefe, Jack McGee
Délka: 115 minut
Premiéra v ČR: 24. 2. 2011
Napsat komentář