Dvanáct

Rusko obsazuje všechno, co se dá. Jižní Osetii, přední stránky novin a teď i NeKulturu. Ač nechceme být poslužní ruské propagandě, u nového filmu Nikity Michalkova tak budeme muset učinit. Jeho Dvanáct je propagandou prošpikovaná tak dokonale, že si toho člověk, kterému je Putin putna, nevšimne, ale všimnout by si měl.

Dvanáctka byla mezi oscarovými nominacemi za nejlepší zahraniční film roku 2007 (nakonec vyhrála rakouská Ďáblova dílna). Od režiséra a herce Nikity Michalkova se ani nic jiného očekávat nedá. Jeho filmy se pravidelně účastní mnoha festivalů a vyhrávají všemožné ceny. K nejúspěšnějším snímkům patří Unaveni sluncem (1994, Oscar za nejlepší zahraniční film, Velká cena poroty v Cannes) a Lazebník sibiřský. Dvanáctka dokonce získala Diváckou cenu na letošním MFF v Karlových Varech, ve městě, které silně ovlivňuje ruská menšina.

Film je remakem divadelních a filmových Dvanácti rozhněvaných mužů (ve filmové verzi zazářil po boku Henryho Fondy i Jiří Voskovec). Michalkov k hlavní dějové linii, ve které dvanáct mužů rozhoduje o osudu mladého domnělého vraha, přidává „ruské“ prvky. Z mladíka udělal sirotka čečenské války a z porotců představitele národnostních a typových skupin. Pravý Rus s humanistickými ideály, kavkazský chirurg, z prachu povstalý a v Boha věřící vědec, uťápnutý televizní producent, moudrý žid, bohatý ředitel hřbitova, rasistický taxikář, zhrzený herec, syn komunisty…

Nikita Michalkov natočil fantastický film, ve kterém se nebojí hanobit svůj národ. Zprvu chladní nepřístupní muži postupně odhazují masky slušnosti a bezchybnosti a skrze mladíkův případ ukazují, čím jsou trápeni a koho trápí oni. Michalkov nikdy nezapomíná na charakter ruského člověka. „Ruský člověk nikdy nebude žít podle zákonu, protože žít podle zákonu je nudné. Zákon je mrtvý. Není v něm nic lidského.“ To, o čem psal Dostojevský, je v ruském myšlení stále hluboce zakořeněno a vykořeněno nikdy nebude.

Pomalé nájezdy kamery, dlouhé záběry, detaily mimiky a gestiky porotců a blízké prostředí školní tělocvičny nám umožňuje rychlé splynutí s filmem. Vypjaté situace se střídají s nudnými a tam, kde emoce nevyvolá herec, nastupuje flashback, střih, montáž a zvukový efekt. Dvanáct lehce omámí dokonalým filmařským zpracováním, avšak na podtext a kontext by se u takového filmu nemělo zapomínat…

Většina světových médií si vlivu Kremlu na ruskou kulturu všimla dříve než vlivu na mezinárodní politiku. Nikita Michalkov propadá kultu osobnosti Vladimíra Putina čím dál víc. Skoro ho blahořečí. Pokud si za postavu předsedy poroty (kterého hraje sám režisér) dosadíme bývalého ruského prezidenta, otevře se nám absolutně jiný rozměr. „Ruský důstojník není nikdy bývalým důstojníkem.“ Strýček Voloďa maličkých vždy ochrání, a když ne, tak nastoupí jiný strýček. Ruští strýčci totiž mají profesionální instinkty a oni jediní vědí, co je pro nás nejlepší.

Češi a Poláci si jistě povšimnou ještě jednoho výroku. „Koupit. Nekoupit. Dnes za peníze koupíte i raketovou základnu.“ Na tyhle maličkosti bychom se měli zaměřit a do budoucna jim věnovat pozornost, a to nejen u Michalkova, ale i u ostatních ruských tvůrců.

{youtube}SWXbX4l9R7s{/youtube}

Dvanáctka / 12 razgnevannych mužščin (Rusko, 2007)
Režie: Nikita Michalkov
Scénář: Nikita Michalkov, Vladimir Moiseyenko, Alexandr Novototsky
Kamera: Vladislav Opelyants
Hudba: Eduard Artemyev
Hrají: Sergei Makovetsky, Sergei Garmash, Aleksei Petrenko, Yuri Stoyanov, Sergei Gazarov, Nikita Michalkov, Michail Yefremov, Valentin Gaft, Aleksei Gorbunov, Sergei Artsybashev, Viktor Verzhbitsky, Roman Madyanov
Premiéra v ČR: 4. září 2008
Délka: 159 minut