Trvalo dlouhých 50 let, než si skvělého scénáře Jacquese Tatiho
někdo všiml a rozhodl se ho převést na plátna kin. Nelehkého úkolu se
chopil talentovaný režisér animovaných filmů Sylvain Chomet (na Oskara
animovaný za snímek Trio z Bellevile). Dalších 7 let trvala
práce na samotném filmu. A tak konečně můžeme na vlastní kůži prožít
fascinující příběh Iluzionisty a jeho mladičké obdivovatelky Alice.
Jedním dechem dodávám, že se opět jedná o výborný animovaný film.
Příběh se odehrává v 50. letech 20. století. Stárnoucí francouzský
iluzionista má velké potíže prosadit se v úspěšnější konkurenci.
Kouzla už obecenstvo tolik neberou jako dříve. Řemeslo upadá, práce je
málo. V této době totiž frčí již něco jiného – pravý rock’n’roll,
po němž davy fanoušků šílí. Iluzionista se tedy rozhodne, že se vydá za
hranice Francie, respektive do Velké Británie, zkusit štěstí. Smůla
střídá smůlu, hlavní hrdina se sotva protlouká. Dokud neodcestuje do
zapadlé vísky. Zde se setká s mladičkou Alicí, která je kouzly doslova
unesena. Dívka se rozhodne, že se k Iluzionistovi přidá.
Příběh je to zajímavý, ale hraje druhé housle. Podstatné je
vykreslení dobové atmosféry s nesmírným smyslem pro detail. Z filmu
doslova dýchají 50. léta, to vše díky propracovanému prostředí. Také
všudypřítomné zachmuřené počasí ještě více podtrhuje nostalgické
ladění filmu. Sbližování se hlavních postav je velmi promyšlené, a je
tak hlavním tahounem filmu. A nechybí ani jemný humor. V Iluzionistovi se
zkrátka sešlo mnoho poutavých linií a prvků, které osloví snad každého
filmového nadšence.
Chemie mezi hlavními postavami. To je to, na čem snímek stojí. Mladá
Alice teprve poznává, jaký svět je. Celý život vyrůstala v zapadlé
vesnici. Iluzionista jí otevřel oči, odveze ji do města plného tajů a
divů, které dívku uchvátí. Starý muž se o svou chráněnkyni stará seč
může. Kupuje jí, co jí na očích vidí. Ale nestačí mu na to peníze. Co
je zajímavé, je jakési předávání životní štafety. Jeden život se
pomalu ale jistě uzavírá a druhý naopak začíná. Jeden je oporou druhému,
dodávají si navzájem smyslu. To je důvod veškeré životní motivace, proč
pokračovat dál. Předat to nejlepší další generaci. Samozřejmě nic není
jen dobré, a tak naše povedená dvojka čelí nepřízni osudu, ať již
v podobě nedostatku peněz, tak neochotě ostatních pomoci.
Nesmíme zapomínat ani na vedlejší postavy. Diváka rozhodně zaujme
dvojice břichomluvec a klaun, kteří již své životy ztratili a svou
beznadějnou situací jen podtrhují melancholicko-nostalgický náboj celého
snímku. Zajímavou „postavou“ je i kouzelníkův králík, jenž dokáže
odlehčit každou situaci a svými skopičinami spolehlivě pobaví. Abych řekl
pravdu, stal se postupně mou nejoblíbenější postavou snímku.
Tatiho poetika a Sylvainovo originální animované pojetí se skvěle
doplňují a vytvářejí tak neodolatelnou kombinaci velmi citlivého a
dojemného filmu, který však naštěstí nikdy nesklouzne do patosu či
k prvoplánové hře na city. Iluzionista vás zkrátka vezme za srdce a jen
tak se ho nezbavíte. Pronikne vám do duše a cosi tam změní a svou
hypnotickou silou vás doslova přiková do sedaček. Rozechvěje uvnitř cosi
nádherného a zanechá hlubokou stopu. A to se jen tak někomu nepovede.
Samozřejmě, že pokud dáváte přednost americkým pixarovkám, Ilizuionista
vás zrovna nechytne. Tady nejde o technologicky vypiplanou 3D podívanou plnou
rodinné zábavy. Jde o hlubší, téměř až spirituální zážitek. Teď
jen doufejme, že se český distributor nezblázní (což se stát dost dobře
může) a film do našich kin uvede. Oscara pro Sylvaina!
Iluzionista (Francie / Velká Británie, 2010)
Režie: Sylvain Chomet
Scénář: Sylvain Chomet, Jacques Tati
Hrají: Jean-Claude Donda, Edith Rankin, Jil Aigrot, Didier
Gustin, Frédéric Lebon, Tom Urie
Délka: 90 minut
Premiéra v ČR: ???
Napsat komentář