Do kin před několika měsíci vstoupil nový český dokument od
svérázné dvojice režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy (kontroverzní
Český sen). Jak si tito umělci vedli tentokrát? Dostáli svému
jménu a pustili se opět na tenký led jménem česká hloupost a naivita? Jak
kritizovali „čecháčství“ tentokrát? Zaměřili se na téma výstavby
amerického radaru na našem území. Téma je to lákavé a skýtá velký
potenciál. Co za neplechu si na nás tito bezskrupulózní tvůrci
připravili?
Na začátku musím zdůraznit, že Český mír není klasickým dokumentem
postaveným na tabulkách, grafech a jiných faktech. Jde spíše o dokument
„moorovského“ typu. Tedy diametrálně odlišný přístup například od
Katky, uvedené u nás před půl rokem. Diváka se snaží zaujmout vtipem a
sem tam nějakým tím šokujícím odhalením. Humorem nový dokument opravdu
hýří. S šokujícími odhaleními a jinými taháky, které by vnesly do
tematiky nějaká nová fakta, už to tak slavné není.
Má se na našem území postavit americký radar jako součást
protiraketové obrany USA, ano nebo ne? Přímé odpovědi se nedočkáme.
Dokument uchopuje téma z hlediska časové posloupnosti událostí. Od
úplných začátků, kdy veřejnost téměř netušila, co stavba radaru tohoto
typu obnáší, až po zrušení plánů výstavby základny americkým
prezidentem Barackem Obamou. Právě díky tomuto rozuzlení film získává
správně absurdní nádech. Žádná iniciativa, žádná veřejná organizace,
ani samotné vesnice v okolí Brd, nikdo nedokázal pohnout názorem vlády.
Tisíce lidí demonstrovalo, bylo podepsáno mnoho petic… Avšak o zrušení
výstavby se rozhodlo zase až jen v politických kruzích. Vláda lidu se
zkrátka nekoná, pokud se to politikům nehodí do krámu nebo není zrovna
před volbami. Zda-li je to dobře či špatně si již rozhodněte sami.
Protože já jednoznačnou odpověď rozhodně nevidím. O kus dále se
dozvíte proč.
Zajímavé na dokumentu je, že se věnuje oběma stranám barikády a
snaží se jakž takž zůstat neutrálním médiem. I když se mu to ne vždy
úplně daří, je to přece jen sympatický postoj. Předkládá se nám tedy
množství absurdních výroků rozličných lidí od obyčejných občanů po
politiky. Jednou z nejzajímavějších postav je pak Ivan „Magor“ Jirous,
jenž by si kvůli scénám, v nichž vystupuje, mohl ušít z ostudy kabát.
Přiopilý a pomatený hlásá jakási nesmyslná hesla podporující radar, a
pokud se mu někdo snaží odporovat argumenty proti, sprostě nadává a
dokonce fyzicky útočí. Neberte mě špatně, já mám Magora rád. Je to
významná postava českého undergroundu a jeho děl si vážím. Jenže do
politiky by asi už mluvit neměl. Pobaví i postava rodáka z brdské
vesničky. Jeho „partizánské“ praktiky, jak docílit zrušení výstavby
radaru vyvolávají salvy smíchu. Jde totiž o vtipnou figurku, jež svojí
naivitou a dobrosrdečností vyvolá v divákovi až pocity lítosti. Ani
politici nezklamou. V čele s Vlastičkou Parkanovou. Její proslovy a hlavně
písnička věnovaná prezidentu Bushovi s krásně ztvárněným videoklipem
patří mezi to nejlepší, co může Český mír nabídnout.
Co již tak vtipné není, je hlubší zamyšlení se nad některými
filmovými momenty. Vnímavý divák si s rostoucím děsem začíná
uvědomovat, jak snadné je manipulovat lidmi. Jak stačí jen několik
šikovných agitátorů, aby nám do úst vložili jejich vlastní názory.
O to smutnější je, že mnoho lidí se za tyto názory staví a jsou ochotni
za ně i bojovat. Ať již jde o pouliční bitky, nadávky a podobné
výjevy. Mnoho obyčejných lidí tak odříkává médii zprostředkované
útržky navzájem si odporujících informací a berou je téměř za svaté.
Tito lidé se schovávají za vznešenými hesly „kdo je proti nám, je proti
demokracii“ a zaslouží si tím pádem pořádně přes držku. A tak
můžou dát bez výčitek svědomí průchod své skryté agresi. To je přece,
oč tu běží! Na druhou stranu má toto šílenství svůj zřejmý důvod,
když nás mnoho zpráv straší tím, že radar je v podstatě další
okupací. Na slovo okupace náš národ slyší, je to noční můra snad
každého dříve narozeného českého občana.
Další zajímavostí je, jak film působí na diváky. Byl jsem svědkem
zajímavého paradoxu, který by si snad zasloužil i bližší psychologický
průzkum Kdy hloučky diváků v jednu chvíli fandí „Magorovi“, jeho
projevům podporujícím radar a souhlasně přikyvují, aby vzápětí titíž
nesouhlasně výskali u scén, kdy je radar podporován např. politiky. To se
tvůrcům opravdu povedlo, a tak nejen že si střílí z lidí v dokumentu
zachycených, oni si střílí i z diváků samotných! Za to dávám filmu
palec nahoru. Ovšem podobné postřehy si divák musí sám odvodit nebo na ně
přijít, což může pro mnohé znamenat jistou komplikaci.
Jako mírné zápory můžeme jmenovat rozkolísané tempo filmu. V jednu
chvíli se ohromně bavíte, těšíte se na další vypečené scénky a
v zápětí se až nudíte u téměř zbytečných pasáží. I určitá
absence faktů občas zamrzí. Zvláště když jde o dokument.
Tak či tak, je Český mír velmi zajímavý projekt, který si zaslouží
vaši pozornost. Jako vážně míněný dokument příliš neobstojí. Jako
zajímavá sonda do myšlení českého národa funguje skvěle. Navíc pobaví
i svou komediálností. Již nyní jsem zvědav, do čeho se dvojice tvůrců
pustí příště.
Český mír (Česko, 2010)
Režie: Vít Klusák, Filip Remunda
Hrají: George W. Bush, Barack Obama, Slavoj Žižek, Ivan
Martin Jirous, Václav Moravec, Jan Vyčítal, Miloš Zeman, Ladislav Smoljak,
Jiří Lábus, Tomáš Töpfer, Jiří Krytinář, Věra Chytilová
Délka: 108 min.
Premiéra v ČR: 6. 5. 2010
Napsat komentář