Steve Carell, Julianne
Moore, Ryan Gosling a Emma Stone vám spolu s Kevinem Baconem a Marisou Tomei
zpříjemní den, pokud si v kině vsadíte na Bláznivou, zatracenou lásku.
Přestože kvantum hereckých jmen a filmový název zahrnující slovo láska
inklinují k tomu, abychom očekávali další variaci neskutečného guláše
romantických vztahů, svazků, pletek a nedorozumění, ve výsledku se jedná
o rozumně napsaný snímek. Romantickým komediím často ubližuje, že
neumějí být vážné, tenhle film to ale zvládá lehce jako pravé
políbení z lásky.
Romantická večeře ve dvou může být po letech v manželství
příjemným zpestřením uhoněného dne. Tedy krom případu, kdy vám vaše
drahá polovička oznámí, že chce rozvod a v záchvatu sebezpytu na sebe
ještě práskne, že se vyspala s kolegou z práce. Tohle se sneslo na Cala
Weavera, který doteď žil tradiční americkou idylu. Udělal to jediné, co
mohl ve chvíli neutichajících manželčiných řečí učinit – prostě
vyskočil z auta. Tímhle skokem se jeho svět proměnil, ale ještě větší
skok udělal, když v baru narazil na Jacoba Palmera, který otráven jeho
frustrovanými výlevy srdce mu nabídne, že ho naučí skutečně žít.
A tak začíná kolotoč, na jehož konci může být jak nepřeberné
množství žen, které projdou Calovou postelí, tak usmíření s manželkou.
A možná obojí.
Není lehké si
představit, že někdo přišel za producenty s takovýmto námětem a oni mu
natočení projektu odklepli. Celé to totiž zní nezajímavě, podivně nudně
a bez jakéhokoli lákadla, které by komedii ozvláštnilo a vyčlenilo ze
zástupu konkurentů. Přesto se tak stalo a my můžeme být jenom rádi,
protože ze scénáře se vyklubala svěží kombinace humoru, romantiky a
dramatu. Všechny složky spolu vzájemně ladí a tuto nezvyklou rovnováhu
využívá snímek jak k odvyprávění ústředního poselství, tak k dobré
zábavě.
Pokud romantické komedie nestojí na nějakém neotřelém nápadu, padají
spolu s typovým výběrem herců a jejich způsobem podání postav. V tomhle
dosáhla Bláznivá, zatracená láska výjimečného úspěchu, přestože
nikdo z herců nepodává nadprůměrný nebo neopakovatelný výkon.
Společnou souhrou a jemným vystižením správných emocí v důležitých
scénách bodují a dokazují, že jsou soudržným týmem. Ovšem bez
uvědomělého projevu jednotlivých herců by se nezdařilo vůbec nic.
Obsazení Stevea Carella
proběhlo navzdory jeho obvyklému typu bláznivého nemotory či trapného
showmana, takže nečekejte žádné hlazení ega a vyvažování mindráků.
Jeho úspěšné převtělení do utrápeného obyčejného muže vyznívá jako
hlavní pozitivum filmu, který díky tomu šlape a udržuje si divákovu
pozornost. Je totiž hlavní oporou, bez níž by se všechny vedlejší linky
i dějové posuny zhroutily a nepřesvědčily by diváka, že sledování
stálo za ten čas a peníze. Na začátku trpí introvertní ušlápnutostí,
odevzdaností středního věku a neschopností změnit byť sebemenší
součást života. Upadl do neskutečně rutinního stereotypu, ale díky snaze,
kterou následně vynakládá, se dočkal opravdové proměny, se kterou se dá
sympatizovat.
Ryan Gosling si tento týden odbývá hned dvě kinopremiéry a víc by se
jeho role nemohly lišit. Ukazuje tím rozmanitou škálu postav, které
zvládá zahrát, ať už musí komunikovat hlavně výrazem v tváři, nebo
předvádět nestoudně dokonale vypracované tělo. Jako barový poradce přes
balení žen na jednu noc je perfektní a režijně jsou jeho entrée podána
s tak sebeironickou dokonalostí, že lze za chytrý přístup jenom chválit.
Společně s Carellem tvoří osu, kolem které se film točí, a na jejich
nenadálém přátelství je postaven vývoj střetu dvou různých pohledů na
vztah: monogamie s láskou vs. bigamie s chtíčem. Nesklouznou k lacinému
moralizování, aspoň dokud nedojde na úplný konec, a baví zdravou dávkou
sebeironie, kterou střídají výjimečné momenty upřímně
dojemných scén.
Svůj rostoucí status
herecké královny mezi mladou generací potvrzuje Emma Stone, která sice
začínala jako sexuální objekt touhy v Superbad a pokračovala
masakrováním zombíků v Zombielandu, ale pak utáhla komedii Panna nebo orel
a americké žebříčky návštěvnosti drtí s retro dramatem Proti
pravidlům. Její filmové rozpětí mezi slušnou, poctivou a studující
dívkou a tou, která se sebou nenechá zametat, když si jí někdo neváží,
je v rámci příběhu pojato dobře. Kdyby se tvůrci zachovali macešsky,
vyznívala by jenom jako coura, ale protože si svých postav cení, zaujímá
pozici rozumné osoby s nadhledem.
Druhou ženskou hrdinkou této romance je Julianne Moore. Ta není zrovna
typickým hráčem v tomto žánru, svým umem i přístupem je ale přínosem
hlavně v té vážnější části filmu. Přestože má totiž film řadu
skvělých komediálních scén i vztahových momentů na bázi romantiky, jeho
síla tkví v tom, že se nebojí od začátku do konce brát situaci a
příběh seriózně, vnést do něj určitou důvěryhodnost, a tak postavy
nebrat jenom jako absurdní postavičky v další šílené frašce. Naopak se
k nim chová jako k lidským bytostem. Nakonec je zatěžko uvěřit, že
scenárista Dan Fogelman dosud pracoval hlavně na animovaných filmech a že
režijní duo Ficarra a Requa má na kontě jenom nepříliš zábavný pohled
na homosexuální lásku ve snímku I Love You, Phillip Morris. Už
prostoduchý název jejich nynějšího filmu sváděl k předčasnému
opovrhování, ale je dobré se poučit, že i z mála lze vytřískat
překvapivě mnoho.
Bláznivá,
zatracená láska (Crazy, Stupid, Love, 2011)
Režie: Glenn Ficarra, John Requa
Scénář: Dan Fogelman
Kamera: Andrew Dunn
Hrají: Steve Carell, Ryan Gosling, Julianne Moore, Emma Stone,
Jonah Bobo, John Carroll Lynch, Marisa Tomei a Kevin Bacon
Délka: 118 minut
Premiéra v ČR: 15. 9. 2011
Napsat komentář