Asterix a Vikingové (Astérix et les Vikings)

Jak je tomu dlouho, co plátna kin po celém světě navštívil nějaký animovaný film ze staré školy? Rok, dva? Nevím, ale přes ten nekončící nával trojrozměrných CGI animáků už moc klasiky a poctivé ruční práce s papírem, tužkou a pastelkou v ruce neprosvítá. Ale nezoufejte, protože já mám to potěšení oznámit všem našim čtenářům, že se do českých kin řítí film pro děti i dospělé, snímek, na který všichni příznivci tak dlouho čekají. ANO, Asterix je zpátky, a co je ještě důležitější, je kreslený!

Všichni příznivci komiksové tvorby ze šuplat Reného Goscinnyho a Alberta Uderzoa, otců komiksové série s hrdinským tandemem Asterix a Obelix v hlavní roli, můžou jásat, protože po dvou nepříliš povedených pokusech převést tyto hrdiny na plátno v hrané podobě se filmové adaptace vrací ke kořenům a přináší nám další animované zpracování jednoho z dílů série, Asterix a Normani, ve filmové podobě Asterix a Vikingové.

Pro znalce série to není třeba dodávat, ale pro ty netknuté je třeba poznamenat, že Asterix je celosvětový fenomén s kořeny ve Francii. Z nápadu, který byl autory poprvé realizován před bezmála půl stoletím pouze pro zábavu, se vyklubal celosvětově známý komiks, který bavil a dodnes baví děti i dospělé. Pro mladší publikum skýtá Asterix zábavnou a roztomilou kresbu postaviček a prostředí, zábavné situace a dobrodružné taškařice dvou galských válečníků a pro dospělou část publika nabízí dvojsmyslný humor, satiru a zlehčený odraz evropského dění, historie a společenského vývoje. Nejdůležitějšími fakty pro orientaci v tomto fenoménu je čas a místo. Sága, pokud se to tak dá říct, se odehrává pár desítek let před počátkem našeho letopočtu na severu římskými legiemi ovládané Francie, v té poslední vzdorující části galské říše, malé vesničce v Bretani. Místní Galové jsou obehnáni čtyřmi římskými tábory a dokáží se jim bránit jenom díky lektvaru místního druida, který jim dává nadlidskou sílu. Vypadá to jednoduše a prázdně, ale díky výborným nápadům původních autorů byl tento prostor maximálně využit tak, aby vznikly archetypy vystrašených Římanů, hromotluckých Galů, kteří si užívají každé rozdané rány a mnohých dalších vtipných situací, které jsou dále využívány v novějších dílech, kdy se Asterix s Obelixem, dva nejinteligentnější válečníci z vesnice (Obelixovi jsem teď asi hodně přidal), vydávají na cestu mimo domovinu, ať už jen v rámci kontinentální Evropy přes kanál La Manche na britské ostrovy nebo do Afriky, aby se rozšířilo hledí a cílová skupina celého komiksu na mnohé jiné národnosti a další historicko-sociální situace a tato velká parodická eskapáda postihla fenomény kolonizace, světových válek, Evropské unie a mnohé jiné.

Tak teď už všichni víme, co se pod slupkou dětského filmu skrývá, a můžeme se věnovat tomu hlavnímu: posouzení kvality přicházejícího nového dílu filmových zpracování. Autoři této adaptace si jako originál zvolili původní komiks z roku 1967, Asterix a Normani. Opět se odvolám ke znalcům, abych konstatoval, že z původního komiksu zůstala ve filmu asi necelá polovina, zbytek byl přepracován, obzvláště co se Normanů týče, bylo přidáno několik postav a zápletka poněkud zdramatizována. Jako všichni filmaři i štáb pracující na tomto filmu se všude možně chvástá, jak je film mezinárodní a platný pro většinu populace Evropy. Je tomu opravdu tak? Inu, v originálu se Asterix nikam nevydává, takže by se původní záměr komiksových autorů dal chápat jako polemika na místní, francouzské úrovni, obzvláště pokud celým příběhem prosakují narážky, že Normani mají přijít až za pár století a že tohle je jenom "zkouška" na ONO vylodění v budoucí Normandii. Rozhodně jde o dobrý vtip, který – teď asi zklamu všechny skalní fanoušky – z filmu nadobro vymizel. A není to jediný případ nezvěstného vkusného humoru závislého na historických znalostech dospělého, opakuji dospělého diváka. Kromě jednoduché změny Normanů ve více známý termín Vikingové doznal snímek daleko drastičtějších změn.

Abych to sesumíroval. Do známé galské vesnice přijíždí synovec náčelníka, městský hejsek, který se zde má na příkaz svého otce stát chlapem. Paralelně s tím se Vikingové na dalekém severu dovtípili, že strach dává lidem křídla, a vydávají se k břehům Galie, aby zde hledali šampióna ve strachu, který je má naučit létat. To je ona necelá polovina, která zůstává věrná předloze. Jenomže městský hejsek z Lutecie, Zničehonix, už nevyznává Rolinx Stonix jako v roce 1967, kdy vznikla předloha, ve které se autoři snažili zdůraznit Zničehonixovo bouření se proti tradicím, ale prachsprostý a plytký střední proud kombinovaný s něčím, co bych nazval trisko, kdyby disko mělo tři nohy. Autoři ve snaze přiblížit onoho mladého hrdinu dnešním mladším divákům a ukázat ho jako dítě dnešní doby rodičům zašli dokonce tak daleko, že mu přidělili holubici jménem Esemeska, která mu slouží jako poštovní holub, mobil pro zasílání milostných zpráviček děvčatům. Určitě jde o změnu, která půjde k duhu divácké návštěvnosti a lepšímu ztotožnění s postavou, ale mně jako divákovi, který Asterixe má rád, čte původní komiksy a sjíždí staré kreslené adaptace, přijde tato změna hanebná. Obzvláště mě iritují taneční scény. A to jsou ve filmu jenom dvě, naštěstí. Přirozeně to do filmu absolutně nesedí, rozhodně jsem se při snaze vesnických Galů následovat taneční kroky Zničehonixe nesmál. Samozřejmě, celý svět kolem Asterixe a jeho příběhy vždy reflektovaly současnost, ale prosím vás, já nechci vidět smažky, kterých je kolem tisíce, moc prosím :-). Nejsem si moc jist, jestli je dobré zanášet do Asterixovy ságy něco jako je globalizační konzum. Od minulého kresleného počinu tohoto ražení uplynulo již sedmnáct let, což znamená, že celá jedna generace je takřka netknuta humorem typickým pro Asterixe. Autoři tohoto snímku si toho asi nevšimli, a tak bez skrupulí využívají schémata, která mají pro Asterixe zažitá oni, aniž by se pozastavili nad tím, že Asterix s Obelixem využívají římské legionáře jako fackovací panáky pro výuku rvačky bez vysvětlení proč a jak. Prostě chybí ona klasická rozprava pochodující hlídky o strašlivých a šílených Galech, která mimo jiné v původním komiksu je.

Abych při vší té kritice veškerých novotin nezakysnul a nepokazil si vkus, musím říct, že některé zásahy do děje fungují skvěle. Další úpravy se týkají především místa konání druhé poloviny filmu. Vikingové totiž nezůstávají po celou dobu na galském pobřeží, jako v předloze, ale odplouvají na domovskou hroudu nebo spíš sněhovou kouli, aby nutili Zničehonixe k výuce letu, takže finále se odehrává kompletně na zasněžených fjordech a změna prostředí jenom svědčí celku, aby svou jednotvárností nenudil mladší publikum. Stejně je tomu i v případě nové postavy dcery náčelníka Vikingů, Abby, kterou si filmaři přidali do tandemu se Zničehonixem, aby se s hrdinou nesžívali jenom kluci puberťáci, ale i holky puberťačky, a především aby se snímek dotáhnul do onoho standardního mainstreamu, co se milostného prvku týče. Ale tím úkol Abby nekončí, protože zrovna ona je jako stvořená k tomu, aby převzala roli Zničehonixe, který je zde více zženštilý, než je zdrávo, a bouřila se proti autoritě svého otce a vsunula tak do snímku kus ženské emancipace. Velmi zábavné jsou pak také scény, kde nebojácný náčelník Vikingů úpí pod papučí své ženy, Ikei, která ve snaze vybavit si zemljanku vkusným a lehce složitelným nábytkem vnucuje muži seznam nákupu. Samozřejmě byla přidána spousta dalších prvků, které zde nebudu vyjmenovávat, zmíním se ale o lepší motivaci Vikingů pro snahu najít šampióna strachu, jímž je místní mocichtivý věštec, který si později střihne roli hlavního záporňáka. Snad k lepšímu se dá přičíst větší ztřeštěnost a celková akčnost děje, pokud jdete do kina s dětmi, jež to vždycky baví tím víc.

Co mě ale opravdu lákalo na promítání Asterixe a Vikingů, je vizuální podoba filmu. Nejde totiž o dnes již profláknutou trojrozměrnou animaci ala Pixar, žádná roztomilost, učesanost a hladkost, kdeže. Při prvním pohledu uvidíte staré známé hrdiny, oko fanouška zaplesá, protože z plátna dýchají ony staré dvourozměrně kreslené postavičky s velkým nosem, kníry, krásně barevně provedené a živé, to především. Samozřejmě se dnes už žádný animovaný film nevyhne překreslení do počítače a ani Asterix a Vikingové není výjimkou, což sebou nese nutný pocit umělosti. Přece jenom má poctivá ruční animátorská práce hodně do sebe a člověk ty hodiny s tužkou a papírem prostě vidí. Samozřejmě nepochybuji, že se práce s tužkou tvůrcům tohoto snímku nevyhnula, každopádně se ale výsledný dojem zpracovaný počítačem, mimochodem za podpory mnohých trojrozměrných efektů moře, deště, sněhu a jiných, u mě minul účinkem. Ony efekty počasí a některých okolních věcí jsou sice pěkné, ale pokud vám před dvourozměrnou animací padá zjevně 3D sníh, tak je to takový kočkopes. Zrovna tak mdle na mne působila animace moře, které vytvořili animátoři se všemi třemi dimenzemi, jenom efekty, jako je obtažení hran, dosáhly jakéhos takéhos placatého dojmu. Aby mohla kamera divoce najíždět, neostýchaly se grafici rozanimovat několik scén kompletně trojrozměrně. Raději bych viděl živou lidskou nedokonalost než strojovou hladkost. Musím přiznat, že i mé škarohlídské staromilské názory nahlodalo několik maličkostí, třeba stínování postaviček a okolí ve scénách odehrávajících se v lese, takže nelze jednoznačně označit tuto animaci za krok špatným směrem, ale každému sedne něco jiného.

Další důležitou součástí animovaného Asterixe je dabing a samotný překlad filmu do češtiny. Kolem filmů s tímto malým Galem v hlavní úloze za ta léta, co vznikaly, vyrostla dabérská tradice, a podobně jako je tomu například u četnických komedií s Louisem De Funesem nebo u kultovního Červeného trpaslíka, nesmí chybět tradiční česká dabérská sestava, která dodává společně s malými překladovými úpravami celému snímku to pravé kouzlo, na které si všichni příznivci Asterixe dobře pamatují. Naštěstí nelze dabingu Oty Jiráka jako Obelixe a Pavla Trávníčka jako Asterixe nic vyčíst, protože nádherně pokračuje ve vyšlápnutých stopách dílů minulých. Tím více bych proto doporučil zajít na film s dětmi. Ačkoliv jsem velký odpůrce dabovaných filmů, musím přiznat, že Asterix je jednou z mála výjimek, které mám rád pouze v českém znění. Přece jenom vzniká českou mutací mnoho vtipů, které by Francouzi nepochopili, stejně jako český divák by nemusel úplně pochopit vtipy z původních dialogů.

Výše psané řádky vyznívají celkově velmi kriticky, ale jak se říká, to nejlepší na konec. Nové animované zpracování Asterixových a Obelixových dobrodružství přináší i přes všechny své drobné chyby, autorské ústupky vůči originálu a některé přehmaty várku kvalitní zábavy pro velkou škálu diváků a jednou zase výborný animovaný film z evropské produkce. Rozhodně bych lhal tvrzením, že jsem se u filmu nepobavil. Stálý lehký úsměv na rtech je zaručen, jenom ony výbuchy smíchu bývaly u starších dílů častější, oprávněné a ne natolik prvoplánové. Ale když se něco zadupaného do prachu cesty konečně zvedá, rozhodně to využije všechny berličky v dosahu, aby se to narovnalo, a určitě nemůžeme hned chtít, aby to bylo vymydlené a zářící čistotou, což platí i zde, ať už mluvíme o zásazích do příběhu nebo o technickém zpracování.

Francie, Dánsko (2006)
originální název: Astérix et les Vikings