Filmové soutěže jsou ve Varech v plném proudu. A soutěže samozřejmě
nemohou zůstat bez porot – a v nich zasedají zajímavé osobnosti.
Kolikrát jsou to skutečné filmové hvězdy. Jelikož však na festivalu
zůstávají po celou dobu, nepůsobí jejich přítomnost exkluzivně a
nevyvolává tolik mediální pozornosti. Navíc nepřijíždí s novým
filmem. Ale myslím si, že stojí za to si představit alespoň členy hlavní
poroty.
V loňském roce byl prezidentem poroty režisér Ivan Passer, který na
festivalu převzal i Cenu za mimořádný přínos světové kinematografii.
Letos ho v této funkci vystřídala Claudie Ossard. Že toto
jméno neznáte? Nevadí. Ale Amélii z Montmartru režiséra
Jean-Pierra Jeuneta, její vůbec nejúspěšnější film, na kterém se
producentsky podílela, zná snad každý. Ten také v roce 2001 získal,
kromě nominace na Oscara a čtyř cen Evropské filmové akademie,
Křišťálový globus v Karlových Varech pro nejlepší film. Ossard se tak
vrací na místo svého triumfu v poněkud jiné roli. Mezi její další
úspěchy se řadí například další Jeunetův film Delikatesy či
snímek Emira Kusturici Arizona Dream. Producentka, která začínala
v reklamním průmyslu, kde pod jejím vedením začínali točit reklamy
režiséři tak zvučných jmen jako Kusturica či Martin Scorsese,
v Karlových Varech osobně představila nový přírůstek do své
producentské filmografie – Ricky Francoise Ozona. Ten diváci
uvidí i v českých kinech.
Hereckou profesi v porotě zastupují slavné herečky Maria Bonnevie a Niki
Karimi. Vynikající norsko-švédská herečka Maria Bonnevie
je vedle filmového herectví členkou Royal Dramatic Theatre ve Stockholmu, kde
často režíroval i Ingmar Bergman. Bonnevie hrála v jeho inscenacích i ve
filmu. Diváci ji mohli vidět v hlavních rolích řady filmů –
například po boku Antonia Banderase (Vikingové, 1999), Maxe von
Sydow (Jerusalem, 1996), Stellana Skarsgarda (Insomnie, 1997).
Její nejvýznamnější rolí je Dina ve stejnojmenném filmu Oleho Bornedala,
která jí v roce 2002 vynesla i několik prestižních ocenění. V Dině
se pro změnu setkala s Gérardem Depardieu. Úspěchy sklízela také
za Rekonstrukci (2003) Christophera Boea či Vyhoštění
Andreje Zvjaginceva (2007).
Íránská herečka Niki Karimi českému publiku asi moc
známá není, ale ve své vlasti je megastar. Její portréty zdobí výlohy
obchodů, na její tvář lze v Íránu narazit doslova na každém rohu. Přes
svou popularitu má i ona, jako všichni íránští filmaři, někdy problém
s vládní cenzurou, která dodnes v Íránu je. Na svém kontě má přes
tři desítky filmů v režii těch nejlepších íránských režisérů
i řadu hereckých ocenění z prestižních festivalů, kterých se již
mnohokrát účastnila i v roli porotkyně – v Berlíně, Cannes, Locarnu
a dalších. Dá se říct, že nezastupuje v porotě jen umění herecké, ale
také režisérské, neboť má ve své filmografii již dva režijní
počiny – One Night a A Few Days Later. Působí také
jako překladatelka (životopis Marlona Branda).
Sergej Dvorcevoj je sice v oblasti celovečerního filmu
stále spíše nováčkem, ale má na svém kontě řadu filmů
dokumentárních. Řadí se k předním ruským režisérům současnosti. Jeho
debut Tulpan (2008) byl příjemným překvapením loňské sezony,
vyhrál karlovarskou soutěž Na východ od západu a byl uveden i v Cannes.
Dalším režisérem mladé generace je uruguayský rodák Rodrigo
Plá. 
Získal za svůj thriller Zóna cenu za
nejlepší debut v Benátkách, již dříve však obdržel studentského
Oscara za svůj krátký film Oko v zátylku. Jeho druhý
celovečerní film Vnitřní poušť se představil v Karlových
Varech. Scénáře píše spolu se svou ženou Laurou Santullovou. Dalším
členem poroty je americký filmový kritik Kenneth Turan.
Patří k vůbec nejvýznamnějším kritikům v USA, píše pro Los Angeles
Times a The Washington Post, svůj prostor má i v rozhlasové stanici
National Public Radio. Vydal mnoho knih s filmovou tematikou a věnuje se též
pedagogické činnosti.
Českým zástupcem a režisérem, který nenatočil dokonce ani jeden
dlouhometrážní film a teprve se na něj chystá, je Ivan
Zachariáš. Ten však platí za jednoho z nejlepších tvůrců
reklamních spotů na světě. Za zhotovené reklamy obdržel i mnohá
ocenění, například šest Zlatých lvů z festivalu reklamy Cannes Lions.
Jeho krátký film Mulit je dokonce součástí expozice Muzea moderního
umění v New Yorku. Zachariáš je také autorem nápadu na nový cyklus
znělek karlovarského festivalu, který se začal rodit před minulým
ročníkem – krátké scénky s těmi, kteří v Karlových Varech získali
Cenu za mimořádný přínos světovému filmu. Díky němu mohou diváci ve
festivalových kinech před každou projekcí vidět Věru Chytilovou, Miloše
Formana, Harveyho Keitela či Dannyho De Vita. Nyní nově i Andy Garciu ve
vtipně vypointovaném příběhu o tom, jak se Garcia vrátil z Varů do Los
Angeles a jeho dům byl zamčený. K otevření posloužil Křišťálový
globus jako „beranidlo“. Při natáčení znělky s Jiřím Menzelem však
Zachariáše zastoupil režisér Martin Krejčí. Hudbu, která je důležitou
součástí všech těchto znělek, pak složil Varhan Orchestrovič Bauer.
Kromě hlavních cen,
udělovaných výše popsanou porotou, filmy oceňuje celkem pět
nestatutárních porot. Prozraďme alespoň, jací čeští zástupci v nich
zasednou: v porotě udělující cenu Nezávislá kamera je to dramaturg
České televize Michael Málek, v porotě FIPRESCI již
tradičně filmový kritik a publicista Jan Foll a
v Ekumenické porotě Jan Eliáš a Daniela
Magálová. V Porotě Europa cinemas a v porotě NETPAC české
jméno nenajdeme. V porotě dokumentárních filmů zasedl i český
dokumentarista a pedagog FAMU Vít Janeček, v sekci Na
východ od západu o vítězi spolurozhoduje režisérka Maria
Procházková.
Napsat komentář