Na filmovém festivalu v Karlových Varech je mimo jiné sympatické, že
řadovým návštěvníkům nabízí neformální diskuzní setkání
s festivalovými hosty – filmovými tvůrci. Ti obvykle podebatovat
s diváky chtějí: A letos s diskuzemi souhlasily takové osobnosti jako Niki
Karimi, John
Malkovich či Isaach
de Bankolé. Tato setkání probíhají v rámci cyklu Master
Classes a letos se konala obvykle v Radio 1 YouTube Lounge v prvním
patře hotelu Thermal. Projekt to není letos nový, například již loni se
mohli diváci setkat třeba s legendárním hercem Christopherem Leem.
Tento projekt vznikl za účelem rozšířit vzájemnou komunikaci mezi
tvůrci a diváky. Doplňuje tak osobní uvádění projekcí a diskuze po nich,
které jsou občas umožněny, především v menších sálech. Ve velkém
sále Thermalu, který musí být rychle vyklizen a nachystán pro další
projekci (což při kapacitě 1500 diváků chvíli trvá), se diskuze
nekonají. Ale vzpomínám si, jak ještě před lety i tohle možné bylo.
Například když Jean-Claude Brisseau uvedl na festivalu v roce 2003 svůj
kontroverzní film Chtíč, následovala po projekci skvělá diskuze, která
pak ještě dlouho pokračovala ve foyer sálu.
Restaurované filmy Jana Špáty
Projekt Master Classes odstartoval již v sobotu 4. července. Jako první
s diváky diskutovala režisérka Olga Sommerová se svou
dcerou Olgou Špátovou a producentem Richardem
Němcem. Tato trojice ve Varech uvedla ve světové premiéře
Restaurované filmy Jana Špáty, jednoho z našich
vůbec nejlepších dokumentaristů, který zemřel v roce 2006. Byl
Sommerové manželem a Olze Špátové otcem. Celkem 18 nejdůležitějších
filmů Jana Špáty bylo zrekonstruováno a vyjdou v čtyřdílné sadě na
DVD. V Karlových Varech byl představen jejich reprezentativní výběr, jako
je Variace na téma Gustava Mahlera, Hallo Satchmo
o pražské návštěvě Louise Armstronga či filmový esej Respice
finem. Tento výběr ze Špátových filmů uvede v září společnost
Aerofilms i do českých kin.
Niki Karimi
O den později se s diváky sešla členka poroty a proslulá íránská
herečka Niki Karimi. O ní si můžete pár řádků na
Nekultuře přečíst v článku Významné
osobnosti v hlavní porotě filmového festivalu ve Varech. Niki Karimi mě
během festivalu překvapila hned několikrát. Vždy se nechala fotografovat
pouze dokonale upravená, nikdy bez tmavého šátku. Na dokonalost si hold
potrpí. Před slavnostním zakončením festivalu setrvala nejdéle ze všech
na červeném koberci a věnovala pohled snad do každého objektivu. K tomu
vedla i svého kolegu Roderiga Plá, který s ní přijel v jednom autě. Je
tak zvyklá například z Cannes, kde se z červeného koberce opravdu
nespěchá. Z ní by si měly vzít příklad české hvězdy, které vždy
spíše proběhnou. Když Karimi předávala jednu z vítězných cen, Marek
Eben ji na pódium uvedl s tím, že v Íránu je populární jako Karel Gott
u nás. A možná i víc.
Černej dynamit a Sin Nombre
Na Master Classes vystoupili hlavně američtí tvůrci. Při jednom ze
setkání s diváky diskutovali mladí filmaři Scott Sanders a Cary Joji
Fukunaga. Podělili se s nimi například o své filmové začátky – jak
natočit zajímavý film za málo peněz a tak podobně. Scott
Sanders přivezl parodii na akční filmy ve stylu blaxpoitation
sedmdesátých let, ve kterém hráli černošští herci, s názvem
Černej dynamit. Ten uvede do českých kin opět Aerofilms, a to
15. října letošního roku. Při natáčení tohoto svého druhého filmu
měl Sanders jen malé finanční prostředky – 3 miliony dolarů (za které
by u nás natočil třeba i tři české filmy) – proto musel improvizovat.
Několik akčních záběrů si koupil z archivu studia Sony, například
nevyužitý výbuch z filmu s Chuckem Norrisem, což ho přišlo mnohem
levněji, než kdyby celou scénu realizoval. Závěr Černého
dynamitu prý dotáčel dokonce ve své garáži. Podle Johna Neina,
dramaturga festivalu Sundance, který diskuzi moderoval, se tak pozná
skutečně nezávislý filmař. Sanders ve Varech vystoupil i jako DJ v klubu
Aeroport, pod svým DJským jménem SuckaPunch. Cary Joji
Fukunaga přijel se svým debutem Sin Nombre, který se
stal hitem karlovarského festivalu a předtím získal v Sundance cenu za
nejlepší režii a kameru. Fukunaga dbal při natáčení na realističnost
zpodobení cesty mexických emigrantů do USA. Prý si v zájmu věrohodnosti
snímku třikrát vyzkoušel i cestu mezi uprchlíky na střeše nákladního
vlaku. Jeden z nejpozoruhodnějších debutů posledních let poskytne českým
divákům Bontonfilm od 3. září.
Klasik Paul Schrader
Americký scenárista a režisér Paul Schrader se sice
Master Classes nezúčastnil, ale nemohu ho zde nezmínit. Patří totiž
k těm nejklasičtějším klasikům hollywoodského filmu. Je snad povinností
každého filmového fanouška vidět Zuřícího býka Martina
Scorseseho (1980), jehož je Schrader scenáristou. Pro Scorseseho napsal
scénáře i k dalším slavným filmům – Taxikář (1976) a
Poslední pokušení Krista. Za Taxikáře i Zuřícího
býka byl nominován na Zlatý glóbus. Patří ke generaci tzv. nového
Hollywoodu, kterou v uplynulých dvou letech v retrospektivě představil
i karlovarský festival. Schrader se jako scenárista dále podílel
například na Japonské mafii Sydneyho Pollacka (1975) a
Posedlosti Briana De Palmy (1976). Brzy začal sám režírovat –
Modré límečky (1978), Americký gigolo (1980), Muž
v nesnázích s Nickem Noltem (1997) a mnoho dalších. V Karlových
Varech představil svůj nejnovější režijní počin Okamžik
vzkříšení, tragikomedii o holocaustu. Židovského
kabaretiéra, který válku přežil v roli psa v domě nacistického dozorce,
hraje Jeff Goldblum. Role nacisty se zhostil Willem Dafoe. Film podle
kontroverzního románu Yorama Kaiuka Okamžik vzkříšení sice diváci
v českých kinech neuvidí, ale bude jim již od srpna k dispozici
v podobě DVD.
Alan Rudolph
S diváky diskutoval také americký nezávislý režisér Alan
Rudolph, jehož pět filmů (z celkových devatenácti) festival
promítal v rámci speciální sekce Fórum nezávislých – Pocta
Alanu Rudolphovi. Dramaturgové festivalu chtěli českému publiku
představit u nás dosud neznámého, ale v rámci nezávislého filmu
důležitého tvůrce. U nás existuje pouze v roce 2007 Levnými knihami
vydané DVD s Rudolphovým filmem Snídaně šampionů (1999), ve
kterém hraje množství slavných herců – Bruce Willis, Albert Finney, Nick
Nolte či Owen Wilson. Snídaně šampionů se ale z Rudolphova díla
spíše vymyká. Většinou má Rudolph, v jehož filmech hraje výraznou
úlohu hudební složka (např. Leonard Cohen, Tedy Pendergast) či
nerealistické svícení, se sháněním peněz na své originální snímky
potíže, přestože produkčně se na mnoha z nich podílel Robert Altman.
Jemu byl Rudolph dříve asistentem režie a scenáristou. Festival uvedl mimo
jiné autorův film Pamatuj si mé jméno (1978) s Geraldine
Chaplinovou a Anthony Perkinsem v hlavních rolích, Zmatek v hlavě
(1985) s Krisem Kristoffersonem nebo dosud poslední Rudolphovo dílo
Tajné životy zubních lékařů (2003).
Rusko v ženském rodě
Na Master Classes dostala prostor také kinematografie ruská, zastoupená
ženami-režisérkami ze sekce Rusko v ženském rodě. Ta
představila celkem osm převážně mladých autorek, které v poslední době
nejvíce zaujaly. Jako by docházelo v Rusku, kde filmová režie byla vždy
hlavně v rukou mužů, k revolučním změnám v chápání tohoto
povolání. Dnes již pod celou polovinou ruských filmů jsou podepsány ženy.
Proto této stoupající tendenci věnoval karlovarský festival samostatnou
sekci. S diváky hovořila Larisa Sadilová, která přijela
s filmem Nic osobního, režisérka filmu Plus jeden
Oksana Byčkova a Kaťja Šagalova, autorka
snímku Tenkrát v provincii.
Velké hvězdy na závěr
Výrazný zájem byl samozřejmě i o setkání s filmovými herci
Johnem Malkovichem a Isaachem De Bankolé. Ti
podali zprávu o filmovém procesu zase z opačné strany kamery než
režiséři, kteří těmto slavným hercům předcházeli. O obou jsem již na
stránkách podrobněji psal. Je jen škoda, že z časových důvodů nedošlo
při Master Classes i na Banderase. Soudě dle tiskové konference s ním by
to jistě byl nemalý zážitek.
Napsat komentář