Dvacet let je v kinematografii věčnost. Za tu dobu se rozpadla celá odvětví, přepisují se pravidla úspěchu a postavy, které kdysi fungovaly jako zrcadlo doby, se mohou snadno proměnit v muzejní exponáty. Přesto se 30. dubna dostává do kin pokračování filmu, jehož první díl z roku 2006 přesáhl žánrové hranice a stal se kulturním dokumentem své doby. Otázka není, zda Ďábel nosí Pradu 2 přiláká diváky. Přiláká. Otázka je, zda bude mít co říct.
Co se za dvacet let změnilo
První díl byl ve své době přesnou diagnózou. Sledoval střet mladické naivity Andy Sachs s korporátní realitou módního světa, kde pravidla určuje jediná osoba a cena za úspěch se platí v osobních kompromisech. Miranda Priestlyová se okamžitě zařadila k nejpřesvědčivějším filmovým bossům, ne proto, že byla monstrózní, ale proto, že byla logická. Její chladná racionalita dávala smysl v systému, který sama vybudovala a který fungoval.
Systém ale přestal fungovat. Tištěná média jsou na ústupu, módní autorita se přesunula na sociální sítě a influencery, a časopis jako Runway dnes soupeří s TikTokovou stránkou šestnáctileté dívky s mobilem. Pokračování se tohoto tématu ujímá přímo, Miranda čelí úpadku reklamních příjmů a musí se spojit s Emily, někdejší asistentkou, jež se mezitím vypracovala na vlivnou šéfku luxusního módního domu. Andy Sachs se vrací jako respektovaná novinářka. Role se prohodily a právě v tom spočívá největší dramatický potenciál dvojky.
Obsazení, které nese celý film
Návrat Meryl Streep, Anne Hathaway, Emily Blunt a Stanleyho Tucciho je klíčový z jednoho prostého důvodu. Diváci nepřicházejí sledovat postavy, přicházejí sledovat tyto konkrétní herce v těchto konkrétních rolích. Chemie mezi nimi v prvním díle nebyla výsledkem scénáře, ale přesného hereckého načasování a schopnosti říct více pomlčkou než replikou. Meryl Streep ve slavném monologu o cerulean modré nemusela zvýšit hlas, aby bylo jasné, kdo v místnosti velí.
Zda se tuto dynamiku podaří obnovit, bude záviset na tom, jak scénář Aline Brosh McKenny pracuje s časem, který mezi oběma díly uplynul. Postavy nemohou zůstat stejné, to by bylo dramaticky nefunkční. Zároveň pokud se změní příliš, ztratí se to, pro co si je diváci oblíbili. Jde o tenkou linii a zatím zveřejněné trailery spíše hrají na nostalgii než prozrazují, jak se s tímto problémem autoři vyrovnali.
Proč na tom záleží
Ďábel nosí Pradu 2 přichází v době, kdy se filmový průmysl sám potýká s podobnou krizí jako fiktivní Runway. Streamovací platformy proměnily způsob distribuce, kinová návštěvnost se po pandemii stabilizovala, ale ne obnovila, a studia vsázejí stále více na prověřené značky místo na originální projekty. Tento film je jednou z takových sázek.
A přece, pokud dvojka dokáže skutečně uchopit téma, které si sama nastavuje, tedy konfrontaci starých mocenských struktur s novou mediální realitou, může být víc než nostalgie. Může být znovu tím, čím byl první díl. Filmem, který mluví o moci, ambicích a ceně za úspěch způsobem, který nevyžaduje módní časopis jako kulisu, jen jako nejpřesnější dostupný obraz určitého světa.
Odpověď přijde 30. dubna.
Napsat komentář