42. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary – Deník „baťůžkáře“ (9. den)

Filmový festival je za námi a mně nezbývá, než s nostalgií popsat poslední den, kdy vám při chůzi lítají pod nohama zahozené hlasovací letáky, ze zdí trčí torza potrhaných plakátů, v lázních se opět rozléhají tóny houslí pro zdejší turisty, nikoliv kytary a bicí známých českých kapel, které zpestřily celý letošní program, a hlavní most k Thermalu už je trojnásobně širší, protože zmizel „haluškový“ stan, stejně jako většina z diváků.

I přesto, že statistiky letošního festivalu jsou o něco vyšší než minulý ročník, musím konstatovat, že tento rok byl prvním za posledních pět let, který se kvalitou nevyrovnal ročníkům dřívějším. A to i přese všechnu sebechválu, kterou pan Bartoška na závěrečném ukončení festivalu pronesl.

Snad za to může výběr povětšinou pesimisticky laděných snímků, odfláknutá úvodní znělka a stejně tak i výzdoba Thermalu a okolí či místy nesmyslné zařazení filmů do jednotlivých kategorií. Nejlepším příkladem je snímek Hezké sny, který byl z mně neznámého důvodu vpuštěn do Soutěžní sekce, i když ho diváci měli možnost zhlédnout (stejně jako my) až po závěrečném vyhlášení cen, stejně tak jako neměl šanci získat diváckou cenu Práva, která se řídí pro mě poněkud nejasnými pravidly.
Všechny tyto aspekty (třeba jich bude víc a některé mohou být ryze osobní) přispěly jednoduše k tomu, že jsem si 42. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary neužil tolik, jak jsem čekal. Necítil jsem tu pravou festivalovou náladu, to pravé zapálení, okouzlení opravdu kvalitními filmy či příjemnými diváky, kteří by se dělili o své dobré i špatné zkušenosti z jednotlivých projekcí.

I poslední snímek Hezké sny ohromil jen díky úžasnému entrée Dannyho DeVita, který svou meditací přivítal na pódiu Marka Ebena a všechny nás tak rozesmál. Slibný popisek snímku však nedostál své atraktivitě, ani ne tak kvůli špatnému scénáři, jako kvůli podivné režii, která nevyužila možností, které téma snů a lucidního snění nabízí.

Prvním rokem tak neodcházím z Karlových Varů s nostalgií a touhou prodloužit filmový festival ještě alespoň o jeden den. Odcházím a ve skrytu duše doufám, že příští festival bude více slunečno, nikoliv zataženo. A to jak ohledně počasí, tak ohledně filmové skladby.

Krátké anotace zhlédnutých snímků:

Hezké sny (The Good Night)
Sekce: Soutěžní sekce

Poměrně rozpačitě pojatý film se slibnou zápletkou. Kdysi populární muzikant Gary žije nudný život se svou přítelkyní Dorou (Gwyneth Paltrow), ve svých snech však den co den obcuje s femme fatale Penelope Cruz (nezdá se vám, že jinou roli snad už ani neumí hrát?), až se mu začíná smývat hranice mezi fikcí a realitou. Po vizuální stránce není dosti využitá dějová linka, odehrávající se ve snovém světě. Jen pokud by byl snímek pevněji vypointovaný a ke konci zbytečně nedovysvětlený, nemyslel bych si, že byl v Karlových Varech uveden jen kvůli štěku Dannyho DeVita.

Festival v číslech k 7. červenci 2007:
Počet akreditovaných návštěvníků: 12 071.
Největší část tvoří běžní návštěvníci s 10 357 prodanými Festival Passy.
Prodáno 135 759 vstupenek.