Autorská inscenace Terminátor a Já v olomouckém Divadle Tramtárie
rozbíjí divadelní klišé přímo na jevišti. Režisér Konrád Popel a
dramaturg Matyáš Dlab stvořili divadelní hybrid odkazující k filmovému
trháku Jamese Camerona z roku 1984. Autoři inscenace hovoří o recyklaci
sci-fi zápletky filmu, což přesně vystihuje divadelní formu, kterou
vytvořili. Jde o recyklaci filmového scénáře, jehož fragmenty slovo od
slova inscenují na divadelních prknech. Inspirace filmem však nekončí pouze
u fabule, ale ovlivnila i všechny ostatní inscenační složky: stylizované
herectví, výpravu, hudbu i kostýmy.
Otázkou zůstává účel takovéto expanze filmu do divadla. Adaptace
filmového materiálu je na divadle celkem běžná, nabízí totiž nové
perspektivy náhledu na téma či formu, ale absolutní imitace filmu tyto
kreativní vize spíše eliminuje. Aktualizace jako znovu oživení tématu je
jediná možnost, která režisérovi zbyla, a proto ji hojně využívá, nutno
říci, že ne vždy ku prospěchu. Konrád Popel pro inscenaci naaranžoval
scénu z několika kusů rozbitého nábytku a vybral loutky, které zastupují
herce ve chvílích, kdy ve filmu nastupuje akce a triky. Rekvizity na jevišti
díky své variabilitě vytvářejí několik různých prostředí a jejich
využití je maximální. Světla dopomáhají stylizaci jednotlivých scén a
jejich dynamičnost narůstá s hereckou akcí, například využití
přenosných svítidel při diskotéce. Eva Krhutová vytvořila kostýmy bez
větších problémů, jelikož využila návrhů vytvořených pro filmového
Terminátora.
Inscenaci Terminátor a Já je možné vnímat několika způsoby: jako poctu
filmu, kterou si užijí především fanoušci znalí předlohy anebo jako
svébytnou divadelní inscenaci s vypůjčenou fabulí a syžetem.
Stylizované herectví se tak stalo jediným volným prostorem pro invenci.
Hostující profesionál Pavel Doucek jako Kyle Reeves vytvořil mladistvý
obraz postavy přicházející z budoucnosti a jeho souhra s Dášou
Rybářovou, která hraje Sarah Connorovou, je osvěžující a opravdová.
Rybářová jako hlavní ženská hrdinka předvádí civilní herectví, které
je vyzrálé, nenucené, ale časem začíná být monotónní. Martin Dědoch
se v roli Terminátora nevymanil ze stylizace Batmana z předchozí role
v inscenaci I na Batmana občas padne smutek, a předvádí tak
standardní výkon.
Dynamická hudba Martina Peřiny je nejpůsobivější při akčních
scénách, kdy se loutky stávají extenzí hereckých postav a posouvají děj
dopředu. Manipulace s loutkami, často i dost obtížně ovladatelnými, je
zvládnuta perfektně a stala se zdrojem většiny vtipných scén
představení.
Inscenaci Terminátor a Já je možné vnímat několika způsoby: jako poctu
filmu, kterou si užijí především fanoušci znalí předlohy, pokud jim
stačí nedokonalá kopie, anebo jako svébytnou divadelní inscenaci,
s vypůjčenou (slovy tvůrců „recyklovanou“) fabulí a syžetem, která
je sice překombinovaná a mírně chaotická, ale má určité kouzlo, které
pramení z radosti a nadšení, s nimiž je na jevišti prezentována.
Divadlo Tramtárie, Olomouc
Konrád Popel, Matyáš Dlab: Terminátor a já
Režie: Konrád Popel, j. h.
Dramaturgie: Matyáš Dlab
Scéna a kostýmy: Konrád Popel, j. h., Eva Krhutová
Hudba: Martin Peřina, j. h.
Hrají: Pavel Doucek, j. h., Dáša Rybářová, Martin
Dědoch, Jana Posníková, Zuzana Zapletalová, Erik Meldik
Napsat komentář