Pražskou premiéru má za sebou inscenace hry Freyera Separatisté, kterou
v ústeckém Činoherním studiu nastudoval Thomas Zielinski. Inscenace o boji
za nezničitelnost „vlastního“ sídliště byla představena v KC Zahrada
v rámci festivalu Země – město, do jehož tematického programu skvěle
zapadla.
Separatisté jsou hrou o touze několika lidí zachránit všemi možnými
prostředky před demolicí sídliště, na němž vyrostli a strávili tam
podstatnou část svého života. Líčí nám příběh mladé dívky Rike,
která se vrací na toto své rodné sídliště, usadí se na střeše jednoho
z domů a sleduje dění v okolí. Pozoruje, jak se mladý, úplně obyčejný
kluk Johan rozhodne s přáteli zachránit „své“ sídliště a vytvořit
v něm vlastní společnost, stát ve státě. Na jedné straně si užívají
běžného života plného bujarých pitek a grilovacích párty a na druhé
straně, ruku v ruce s tím, podnikají ozbrojené separatistické akce
(rabování, loupežná přepadení) a stále více zabředávají do větší a
větší anarchie vůči systému, který chce jejich svět zničit. Když se na
sídlišti objeví obří plot oddělující stavbu od běžného života a
přijíždějí první bagry a buldozery, i Rike nakonec slézá ze střechy a
postaví se do řady se zbraní v ruce k demonstrativnímu odporu. „Budeme
bojovat až do konce – i kdyby poslali tanky.“
Text hry Separatisté vznikal jako sonda do života ve východní části
Německa, ale svým aktuálním zasazením mezi normální lidi uprostřed
sídliště velmi dobře rezonuje i s krajem věčných sídlišť
v severních Čechách, na Moravě, ale i na Jižním Městě v Praze. Je to
hra jednoduchá, leč efektní. A stačilo k tomu vlastně málo. Jen najít
dobrý text, dobrého režiséra a partu dostatečně „šílených“ a
schopných herců, kteří by s textem udělali své. To vše se povedlo.
O TAKOVÝCHTO TÉMATECH
SE V TELEVIZI PŘÍLIŠ ČASTO A OTEVŘENĚ NEMLUVÍ. PROTO JE ZA NIMI DOBRÉ
ZAJÍT DO DIVADLA.
Do Ústí nad Labem se v inscenaci režiséra Zelinského
vrací i Roman Zach, který už jako host ztvárnil roli Johana. Jak už
u Zelinského bývá dobrým zvykem, inscenace je strohá, jednoduchá,
oproštěná od jakýchkoli inscenačních zbytečností, ale vším útočí na
diváka a jde přímo po tématu (boje proti establishmentu, boje za vlastní
území ve válce proti úřadům a společnosti) a kontextu (vždyť samo
Činoherní studio v Ústí nad Labem je tou severočeskou „divadelní
čtvrtí“, za kterou je třeba bojovat). Tím vším byla inscenace jako
šitá na míru zmiňovanému festivalu Země – město, festivalu
o ekologických a environmentálních tématech, jehož cílem je oživení
debaty o místě, ve kterém žijeme, a hledání možností a způsobů jeho
kultivace.
Jednoduchá scéna Andreje Ďuríka je tvořena bílou kulisou paneláků,
před ní čtyři herci a jedna z hrdinek, navrátivší se Rike, na
projekčním plátně. Výpovědi separatistů, kteří líčí příběh svého
„boje za nezávislost“, doplňují zcizovací efekty v podobě kultovních
popových songů 80. let. Na jedné straně se tu taktizuje, rabuje a
střílí, na druhé straně se tu bezuzdně paří na zahradních grilovacích
párty. A jak se blíží osudný DEN D, kdy má dojít k prvnímu bourání a
nájezdu demoličních buldozerů, paří se víc a víc,
jako by se na tu občanskou válku chtělo na chvíli zapomenout a ještě si
užít ten lokální sladký život na milovaném sídlišti, jako by ten večer
měl být poslední.
Stručně řečeno: je to konečně aktuální hra, která chytne snad
každého. O separatistech slyšíme určité zprávy dost často, ale ví
někdo, co se skrývá za tím vším? V Ústí (a doufejme, že častěji
i v Praze) vám to jasně vysvětlí.
Činoherní studio v Ústí nad Labem
Thomas Freyer: Separatisté
Překlad Tomáš Kafka
Výprava: Andrej Ďurík
Dramaturgie: Vladimír Čepek
Režie: Thomas Zielinski
Hrají: Tereza Hofová, Irena Kristeková, Roman Zach, Jan Holík a Jan
Jankovský
Napsat komentář